Podle zákona mají všichni pacienti u nás dostat ze zdravotního pojištění tu nejlepší dostupnou péči, a to bez rozdílu. Stát na to však nemá, a tak je to lékař, kdo rozhoduje, kterému z pacientů trpících nevyléčitelnými nebo hodně vzácnými chorobami, se nejlepší péče skutečně dostane. Tuto praxi ale kritizovali odborníci, kteří ve sněmovně přednášeli na semináři o nákladech na léčbu vzácných chorob.
„Teoreticky má pacient dostat léčbu ihned, ze zákona na to má nárok, ale prakticky to tak není a na čekacích listinách jsou v různých nemocnicích desítky lidí, kteří ji nedostali. To proto, že nemocnice mají své limity od pojišťoven,“ uvedla právnička Jolana Těšínová, která jezdí po republice přednášet lékařům ze specializovaných center a varuje je, že mohou skončit před soudem. Ústavní soud totiž už jednou rozhodl, že pacient má dostat léčbu bez ohledu na limity pojišťoven.
Určení ceny lidského zdraví je neetické
Za jedno z možných řešení považují politici stanovení takzvané hranice QALY (Quality Adjusted Life Year – jednotka, která kombinuje délku života s jeho kvalitou). To je parametr, který doporučuje Světová zdravotnická organizace. Podle něj se nevyplatí nic, co je ve výsledku dražší než trojnásobek HDP na obyvatele dané země. V Česku by šlo o částku zhruba jednoho milionu a 190 tisíc korun. Na ministerstvu zdravotnictví má vzniknout komise, která bude na stanovení takové hranice pracovat.
„Určení ceny lidského zdraví je samo o sobě velmi neetické. V ČR je systém státem organizovaného pojištění. Jde o systém, do kterého ekonomicky aktivní občané odvádějí část svých příjmů a který je veřejnými prostředky doplňován. Aplikace indexu QALY je v případě takto organizovaného pojištění velmi diskutabilní. Index QALY je totiž určen spíše pro systém komerčního pojištění,“ myslí si profesor Ivan Šterzl, odborný mluvčí NS-LEV 21 pro oblast zdravotnictví.
Při možnosti vyléčení by žádná hranice být neměla
„Já si takovou hranici osobně představit neumím vůbec,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz poslanec a primář II. interního oddělení Nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba k výpočtu, podle kterého se bude při úhradě péče kalkulovat s částkou něco málo přes milion korun. „Jsem ještě lékař ze staré školy a pokud vím, máme stále povinnost léčit pacienta podle posledních poznatků vědy,“ dodal.
Někdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt připomněl, že podle Ústavy má každý nárok na léčbu odpovídající jeho zdravotnímu stavu a nejnovějším poznatkům vědy. „Jinými slovy řečeno, nemůže být žádná hranice tam, kde je možné jednoznačné vyléčení. Ale jsou určité hraniční případy, kdy je léčba drahá a její přínos je sporný, nebo je minimální, tam taková hranice má smysl,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz svůj postoj Cikrt.
Při těžké bouračce naskáčí náklady na léčení rychle
Podle podnikatele ve zdravotnictví Romana Šmuclera je třeba vyčkat, jak bude výpočet ministerstva zdravotnictví míněn, protože chápe, že za prodloužení života o čtrnáct dnů nelze dát třeba miliardu. „Pokud by to mělo být o tom, zda se vůbec zachraňovat bude, tam kde se zachránit dá, tak to by opravdu bylo velmi diskutabilní,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Šmucler.
Považuje přitom za nesmysl, že by se o nějakých hraničních částkách za léčení uvažovalo ve chvílích, kdy by pacient mohl přežít. „Umím si představit ošklivou bouračku, kdy finance za léčbu zraněného naskáčí velice rychle a tam se rozhodovat na základě peněz by bylo patrně zcestné,“ uvedl konkrétní příklad.
V Oregonu je asistovaná sebevražda alternativní léčbou
Systém na principu QALY funguje v USA, kde má v takových případech právo veta zdravotní pojišťovna. Právnička Těšínová při přednášce ve sněmovně zmínila případ ze státu Oregon, kdy pacientce po dvou chemoterapiích řekl onkolog, že další léčba, která by jí pomohla, je už jen jediná: drahý nový lék Tarceva.
Zdravotní pojišťovna však pacientce odmítla lék zaplatit a místo toho nabídla ženě jako alternativu paliativní péči, hospicovou péči a asistovanou sebevraždu, která je v Oregonu považována za alternativní léčbu. „Lékař se zachoval správně: doporučil nejlepší léčbu. A ekonomické hledisko rozhodl někdo jiný,“ popsala právnička praxi v jednom z amerických států s tím, že i v Česku bude nutné toto téma otevřít a otevřeně říci, co lze ještě hradit ze zdravotního pojištění a na co bude třeba se připojistit.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
