„Seběhlo se to všechno strašně rychle, sám byl z toho překvapený,“ popsala raketový start jeho prezidentské kampaně. Takže prý ani neměl čas se se svou partnerkou poradit. Ale to je prý dobře, protože by mu nejspíš poradila, ať toho nechá. Politiku prý vždycky vnímala jako něco nudného. „Teď na mě působí jako nepovedená gangsterka, nebo absurdní divadlo podle Václava Havla,“ popisuje své současné pocity.
Se svým partnerem by se prý ale v případě, že by prezidentské volby skutečně vyhrál, rozhodně nerozešla. Naopak by se snažila co nejlépe působit jako první dáma. Jako téma by si zvolila osvětu občanů ve finanční gramotnosti. „Kdyby nevěřili některým společnostem, které nabízejí lichvářské úvěry, nemusela by jim leckdy charita pomáhat,“ komentuje „tradiční“ charitativní angažmá prezidentských manželek.
V rozhovoru pro deník Blesk vzpomněla i způsob, jakým se se svým partnerem seznámila. Ten prý o prezidentském kandidátu Vladimíru Franzovi leccos vypovídá. „Někdy v roce 1999 potřeboval fotku na cédéčko. Pak jsme se potkali až za rok na nějaké akci a další rok mi najednou začal psát strašně divné esemesky, takové abstraktní básně. Říkala jsem si, že je to blázen,“ vzpomíná. Kromě občasných básniček jí však nikam nezval, tak ho sama pozvala na kafe. „Pak jsem zjistila, že o mně mluvil poslední rok, ale byl nesmělý,“ uzavírá žena, která prý oproti potetovanému partnerovi nemá na těle jediné tetování.
Psali jsme:
autor: jav
