Účast nepatřila k přemrštěným, ale poselství se stalo vskutku zjevným. Václav Klaus musí jako politický stratég přímo plesat nad masakrem, co pročísnul řady občanských demokratů. Rodnou stranu, kde stále existují partajníci se zvýšenou potřebou závislosti na jeho silné osobnosti. Prohra vystoupila ještě píď nad očekávání a zacloumala předsedou vlády i jeho klikou. Nečas se sice musel na debakl duševně připravovat, přesto aktuálně chvílemi působí dojmem zoufalého, bezradného klučiny. Bodejť, vždyť už se mu to krátí.
Premiérovy první reakce, unylé výmluvy na viny krajských reprezentací nebo špatně vykomunikované reformy se dotkly i některých jeho významných spolustraníků, jež byli dosud loajální. Mně tím zase poskytl úvahový link na Jiřího Paroubka. Expremiér taktéž prohrál, co šlo, pročež si honem vynašel „externí“ viníky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kopecký