Čin Jana Palacha nebyl výrazem odporu proti komunistům, mladý student se spíše snažil vyburcovat k aktivitě umírněné reformní křídlo komunistů k prosazování a svobody ve společnosti. Jiná politická síla k prosazení tohoto ideálu tu totiž tehdy neexistovala. Normalizační komunisté, mezi něž mladý Grebeníček jednoznačně patřil, se ale zasloužili o to, že je Palachův čin po zásluze interpretován jako vzdor proti komunistů, neboť to byli právě komunisté, kteří udržovali represivní režim v chodu ještě dalších dvacet let po příchodu okupačních sil Varšavské smlouvy.

Grebeníček by měl mlčet, ale současná vláda také

"Neubráním se v této souvislosti osobnímu srovnání – Grebeníček je jen o rok mladší než já. Jeho a moje postoje byly v roce 1968 prakticky stejné, oba jsme jako tehdy mladíci po dvacítce protestovali proti okupaci. Zatímco já jsem se dostal v roce 1970 do kriminálu (mj. za vydávání samizdatu Plamen bulletin, který tak byl pojmenován po Palachově činu), Grebeníček vstoupil v roce 1975 jako osmadvacetiletý učitel „dějin dělnického hnutí“ na UJEP do KSČ," připomíná komentátor.