Co vás nejvíc štve na České republice?Anketa
Když se před několika dny objevila v médiích informace o tom, že na pražských Olšanských hřbitovech vznikl pomník okupantům z roku 1968, zvedla se obrovská vlna nevole. Češi, kteří toto období zažili, to zákonitě brali jako facku tomu, co vše se tehdy dělo a jaké to mělo na životy mnohých následky. A nutno dodat, že okamžitě poté, co se zpráva objevila, stala se jednou z nejdiskutovanějších nejen na sociálních sítích, ale též i tématem pro zpracování několika reportáží médií, včetně těch veřejnoprávních.
„Nejsem obhájce toho pomníku, ale ráda bych v této souvislosti uvedla i některá další fakta, která se v žádné z těch reportáží ani článků neobjevila. Například to, že ten pomník nevznikl naráz, ale jeho příprava se plánovala celý rok. Musel se vyřídit též pronájem místa, na kterém bude stát. A rozhodně to vše nevznikalo někde šeptem, ale jednalo se o tom i na koordinačních schůzkách – tedy před panem Alexejem Kelinem, členem spolku s názvem Ruské tradice. Proto je mi záhadou, a to nepříjemnou, když vše najednou působí tak, jako by to byl nějaký náhlý impuls a prezentace něčeho, o čem nikdo nevěděl,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Irina Šulc.
Svěřila se i s tím, že původně na celou aféru reagovat nechtěla, ale poté, co nabyla dojmu, že fóbie proti Rusům v Česku začíná nějakým způsobem nabírat na obrátkách, přece jen se rozhodla promluvit.
ZDE ParlamentníListy.cz objektivně a vyváženě přinášejí názory k situaci na Ukrajině
Fotogalerie: - Protest na podporu Ukrajiny
Pomník okupantům? Proč se česká média nepídí po tom, komu je skutečně určen?!
„Nejhorší na tom všem je, že pomník, který je najednou prezentován jako pomník ruským okupantům z roku 1968, vůbec nevznikl za tímto účelem! Rozhodli se ho postavit lidé, kteří pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu, na památku všem vojákům, kteří někde ve světě padli. Tedy i Čechům, kteří umírali v nějakých misích. V tomto případě je většina těch, co pomník prosadili, bývalých vojáků, kteří působili v Afghánistánu. Není totiž náhodou, že pomník byl odhalen před měsícem, i když to může působit v souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině a na Krymu nešťastně. Ovšem když se o pomníku jednalo – a to skutečně bylo několik měsíců – nikdo netušil, co vše se stane. Navíc datum odhalení pomníku se slučuje s datem, kdy před 25 lety opustil Afghánistán poslední ruský voják (proto se na pomníku podílel spolek s názvem Afganvet, pozn.red.). Ti lidé, co pomník postavili, nejsou žádní sebevrazi, ani radikálové, žijí zde řadu dlouhých let – většinou 15 až 20 – a tak moc dobře vědí, jak jsou Češi na srpen roku 1968 citliví. Proč by to dělali, když tu chtějí žít, mají tu rodiny?“ ptá se šéfredaktorka Pražského expressu.
Psali jsme:
Jak dodala, obává se toho, že jsou vášně proti Rusům nyní v Česku uměle živeny i za cenu toho, že se posouvají fakta. „Velmi nás to poškozuje a samozřejmě nám to není jedno. I když i v naší komunitě se nachází celé široké spektrum názorů. Osobně nemohu mluvit za všechny, ale například v otázce Krymu a jeho dalšího začlenění k Rusku se většinou shodujeme. Je tam prostě historická souvislost a ta by se neměla potlačovat. Ono je vůbec podivné, když Evropská unie nechce uznat například severní Kypr a dala by se uvést i další srovnání jiných pohledů na to, co dělá EU a USA a na to, když něco podobného udělá Rusko,“ uvedla dále pro ParlamentníListy.cz Irina Šulc.
Fotogalerie: - Stop Janukovyč
Hrozné zjištění, že redakce, ve které pracuje, je prý „pátou kolonou Putina“
Irinu Šulc velmi nepříjemně v těchto dnech zaskočil fakt, že redakce, kterou vede, je spojována s jakousi „pátou kolonou Putina“. „To je absolutní nesmysl a musím na to reagovat. Ano, je v Česku skutečně asi 30 ruských spolků. Na tom není nic výjimečného, spolky krajanů mají snad všechny národy světa po celé zemi – včetně České republiky, která, pokud mám správné informace, posílá spolkům ve světě ročně několik desítek milionů korun. Skoro všechny spolky dostávají od svých vlád nějaké peníze. I my tedy nějaké peníze dostáváme od ruské vlády. Pokud mám však mluvit naprosto konkrétně, například naše redakce Pražského expressu dostává jako příspěvek na předplatné pro krajany. A to je ročně 13 tisíc korun! Nechápu, jak někdo z toho může usoudit, že jsme tedy placeni Kremlem a jsme tudíž i nebezpeční. To je opravdu směšné, pokud by se nás to přímo nedotýkalo,“ rozčarovaně konstatovala Irina Šulc.
Jak dodala, v ruských spolcích, které jsou náhle označovány jako „buňky“ čehosi, přitom prý jde pouze o sdružování občanů rusky mluvících zemí, o výuku jazyků, o zachování jejich původní kultury. A i příspěvky na ně od ruské vlády jsou minimální, přičemž jsou i takové spolky, které nedostávají nic. „Činnost pak platí ti lidé, co je vedou, jen z vlastních prostředků,“ podotkla Irina Šulc. I ona žije v ČR šestnáct let, pracuje zde a touží zde i zůstat. Toho, co se však nyní rozehrává, se děsí.
Psali jsme:
Ruské spolky - bezpečnostní riziko, má jasno Zolotarev
Echo 24, nově vzniklé internetové médium, totiž uvedlo, že v České republice působí třicet ruských spolků, jež řídí speciální rada při ruském velvyslanectví, která spadá přímo pod Moskvu. A na své aktivity u nás pobírají dotace. Tím jsou myšleny i časopisy, co údajně šíří kremelskou propagandu. Kritici prý poukazují na to, že jsou tyto spolky Putinovou pátou kolonou.
A tak před těmito spolky svých krajanů varuje i odstupující místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny při české vládě Igor Zolotarev. Většina těchto ruských organizací v Česku je totiž podle něj řízena ruskou vládou a šíří tu Putinovu propagandu. A jako příklad je mezi tiskovinami s touto nálepkou či podezřením zmíněn Pražskij Express nebo Inform Praga. Na svých stránkách totiž obhajují mimo jiné současnou ruskou okupaci Krymu.
Důkazem má být vyjádření předsedy krajanské organizace Ruský dům Sergeje Komkova, který označil Ukrajinu za nejdůležitější objekt ruských zájmů. A byl to též on, kdo vloni navrhl ruského prezidenta Vladimira Putina jako kandidáta na Nobelovu cenu míru.
Zolotarev je vědec ruského původu, který u nás pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Po osmi letech v radě pro menšiny mu po nástupu nové vlády nyní ve funkci končí mandát.
Spory gradují i mezi Rusy samotnými
I proto se objevily zejména mezi ruskou komunitou žijící v ČR spekulace, že jeho aktivity, které se vydatně propojovaly s aktivitami a předkládanými informacemi senátora Jaromíra Štětiny, jsou nějakým způsobem posouvané kvůli blíže nespecifikovaným zájmům.
Psali jsme:
Zajímavé je zřejmě i to, že Irinou Šulc zmiňovaný Alexej Kelin byl považován za pravděpodobného nástupce v radě pro menšiny, ovšem nyní je nazýván radikálem. Podle informací, které přinesl Echo 24, se dokonce ze strany některých zde žijících Rusů objevily výzvy, aby mu byl znemožněn vstup na akce ruského velvyslanectví (situaci na Krymu nazval invazí a odsoudil ji).
Podle Igora Zolotareva je největší nebezpečí, které ve spolcích vnímá, to, že neprezentují názory běžných lidí, nad kterými by se dalo mávnout rukou. Podle něj spočívá v tom, že tito lidé tvoří organizovanou strukturu, která je někdy podporována i českou vládou.
„Mnohé proklemelské ruské spolky totiž pobírají dotace určené menšinovým organizacím v České republice. Například sdružení Artěk, které vydává i svůj časopis pravidelně publikující články o blížícím se konci západní demokracie a Evropské unie,“ uvádí zmiňovaný zpravodajský web. Irina Šulc to však kategoricky odmítá. „Je ale pravdou, že právě Artěk získal grant od Ministerstva kultury na svoji roční činnost – a to ve výši 320 tisíc korun. To, s čím je však spojován, je nepochopitelné,“ uzavřela své vyjádření šéfredaktorka Pražského expressu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
