Polistopadového premiéra Mariána Čalfu Miroslav Štěpán dvakrát nemusí. „Pokud jde o Čalfu, bylo by potřeba malého výzkumného ústavu. Více než třiadvacet let zde totiž vládne chiméra, že je to velký člověk, co napomohl pádu socialismu. Jsem o něm přesvědčen, protože ho dobře znám, že šlo o vrátného či závodčího, který po nedokonalém vítězství vodil na ministerstva nově jmenované ministry. Řada z nich by totiž do těch budov netrefila. Stal se vlastně vrátníkem kontrarevoluce. Vyžadovalo to i jistou mravní flexibilitu. Je právník tak by mohl pregnantně říct, proč to dělal, ale nedivím se, že mlčí,“ podotkl Štěpán. Na Sametovou revoluci má své specifické vzpomínky.
Čalfa necítí potřebu se vyjadřovat
Marián Čalfa je dnes už v důchodu. O kontakt s médii, zájem nemá. Proto z advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík & partneři přišlo do ParlamentníchListů.cz uctivé, leč jasné odmítnutí. „Pan Čalfa Vám děkuje za Váš zájem, necítí však potřebu se jakkoliv vyjadřovat k době svého působení ve veřejných funkcích ani k současné situaci,“ napsala do redakce asistentka kanceláře Ilona Kinclová. Na internetových stránkách advokátní kanceláře se o spoluzakladateli Čalfovi píše, že v roce 1970 absolvoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze a poté pracoval v Úřadu předsedy vlády v legislativním odboru. Od roku 1985 byl vedoucím tohoto odboru. V dubnu 1988 se stal členem federální vlády a zároveň předsedou její Legislativní rady. Od prosince 1989 do července 1992 byl předsedou federální vlády a od června 1990 do června 1992 poslancem Federálního shromáždění ČSFR.
Psali jsme:
„Čalfa byl členem Veřejnosti proti násilí, protože bylo potřeba udělat mozaiku, že i na Slovensku se něco děje. Nicméně on Veřejnost proti násilí nakonec podvedl stejně, jako Komunistickou stranu Československa (KSČ). Pokud jde o Alexandra Dubčeka a Václava Havla, tak je známé, že velkými přáteli nebyli. Samozřejmě, že Dubček chtěl být prezidentem a získal by pro to ve Federálním shromáždění zdrcující většinu hlasů. Podle mě Václav Havel byl podporován skupinou komunistů ze SSSR,“ doplnil Štěpán.
Štěpánovy vzpomínky na kontrarevoluci
„Prohra komunistů v Sametové revoluci byla jasná. Skupina jedněch komunistů uvěřila jiné skupině z Moskvy. Každý ví, že socialismus 17. listopadu nepadl proto, že zde neměli lidé co jíst, že nebyla minimální demokracie, ale proto, že vznikla mezinárodní potřeba rozklížit a zlikvidovat evropský socialismus. Ronald Reagan kdysi prohlásil, že až budou mít svého člověka v Kremlu, tak se jim závěrečný zápas se zlem podaří. A nikdo z nás nečekal, že se Michail Gorbačov postaví do čela armády, která zničí sama sebe. Začalo sice turné, kdo je lepší perestrojkař, ale nikdo netušil, co potom nastane,“ zmínil Štěpán.
Demonstrací se prý účastnilo mnoho členů KSČ, ale on ne. „Nedávno jsme si dali ve straně jasný úkol, pokusit se v první fázi nasát vzduch a pochopit, o co těm lidem jde a co chtějí,“ řekl. V roce 1989 byl zatčen a obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil, když v průběhu Palachova týdne nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Ve vězení strávil necelé dva roky. Nabízí se otázka, jestli své uvěznění nepovažuje za pomstu. „Nejsem zbabělý, takže od otázky neuteču. Nešlo o pomstu, ale řešení situace uvnitř KSČ a já každému říkám, že mě nezavřelo Občanské fórum, byť mě tam nikdo nechválil, ani mě nezavřeli ti, co byli na Národní třídě. Byl to následek a důsledek zpackaného vnitrostranického puče. Protože za demonstracemi kolem 17. listopadu byla skupina nespokojených komunistů v čele s Ladislavem Adamcem, Vasilem Mohoritou a dalšími. Tito pánové situaci nezvládli. Samozřejmě, že chartisté viděli dobrou příležitost. Byl jsem mediálně na očích a dobrým terčem. Žádný trestný čin se nekonal,“ doplnil. Květiny, které 17. listopadu dávali demonstranti příslušníkům SNB za plastové štíty, podle něj zaplatil Socialistický svaz mládeže.
Podpora KSČM poroste
Současné demonstrace vidí jako důsledek obrovské nespokojenosti v zemi. „Nespokojenost dává dohromady všechny. Se sedmnáctým listopadem nás spojuje mnoho. U těchto demonstrací mám jen strach, že nikdo moc neví, co by se mělo dělat po pádu vlády, po němž všichni volají. Podpora KSČM bude růst, jde o protestní hlasy. Osmdesát procent lidí je nespokojeno s politickými a sociálními poměry v zemi. Takže je to logické. Existuje ještě zaregistrovaná Komunistická strana Československa, kde jsem předsedou. Letos jsme si zkusili se ve třech krajích zúčastnit voleb a získali jsme 2,8 procent, což je úspěch, protože jsme nedělali v podstatě nic. Porazili jsme tam třeba Suverenitu i NS - LEV 21,“ dodal. V oblibě komunistů i u části mládeže vnímá hlavně to, že se mladí lidé začínají dost zajímat o nedávnou minulost, což přináší tento postoj. V televizi a ostatních sdělovacích prostředích se totiž podle Štěpána lidé pravdu o historii a minulosti nedozví.
Psali jsme:
Země se prý dost změnila a v tomto ohledu je Miroslav Štěpán i mírně sebekritický. „Je to pěkné, protože vykvetla do krásy. Je mi líto, že v době, kdy jsem byl na vysokých funkcích, jsme dost rychle nedokázali zareagovat, aby země kvetla do barev. Byla trochu šedivá. Mám z toho radost. V oblasti svobody slova se také změnila. Můžeme ke všemu mluvit, vše říkat, ale nikdo už to neposlouchá. Svoboda začíná mít kontraproduktivní pozici,“ vysvětlil s tím, že považuje za přednost i to, že lidé mohou svobodně cestovat téměř kamkoliv a vyměňovat si své názory.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jan Rychetský
