Propad i o několik desítek procent hlásí západočeské lázně. Špatná situace je jak v malých zařízeních, jako je například jedna z posledních státních léčeben u nás – dětská léčebna v Kynžvartu na Chebsku, ale i ve velkých zařízeních, které disponují stovkami lůžek.
„Ztráty jsou v miliónech korun a nevidíme moc světla na konci tunelu,“ řekla pro ParlamentniListy.cz ředitelka Jiřina Valentová. „Ještě před rokem byl o nás zájem, nyní se propadáme do červených čísel.“ Obdobná situace je také v jediných lázních v Plzeňském kraji – v Konstantinových Lázních, kde dokonce počítají až o polovinu méně pacientů. Jak potvrzují odborní lékaři, v posledních měsících se situace stále zhoršuje. „Pojišťovny nemají zájem vysílat své pacienty do lázní,“ zaznělo od lékařů z rokycanské nemocnice. “V poslední době se jedná jen o několik případů schválených pobytů, dříve to byly stovky – a nedávno ještě desítky. Zdá se, jako by nebyl zájem o tuto formu pooperační léčby.“
Na vině jsou samozřejmě peníze – šetří se kde se dá, a tak se podle slov lékařských odborníků začínají předepisovat spíše léky a rehabilitace v místě bydliště, ale lázně se velmi rychle stávají nedosažitelnou metou – nebo velkým luxusem. „Trend je spíš na wellnes pobyty a služby, jenže ty nemohou nahradit několikatýdenní intenzivní lázeňskou kůru, mnohdy doplněnou indikovaným pitím minerálních vod,“ pokračuje dále Valentová.
I lázně mají „máslo na hlavě“
Podle slov viceprezidenta Svazu pacientů ČR Josefa Mrázka je ale řada českých lázní rovněž na vině, že zájem o ně jde strmě dolů. „Jednak jsou to značné sumy, které si pacient může připlácet a pak – a to je ještě horší, mnohde upadá kvalita. V poslední době registrujeme čím dále více stížností, například na neochotu personálu, nedostatečnou stravu, kdy si lidé musí ještě kupovat jídlo v restauracích mimo lázeňské domy.“ Jak zjistily ParlamentniListy.cz, existuje i více případů, ve kterých lidé raději vstávají dříve a snaží se být mezi prvními na snídani, aby vůbec „ukořistili“ nějaké pečivo nebo se napili čaje. Není to samozřejmě pravidlem, bohužel však také ne mimořádnou výjimkou. „Některé podnikatelské subjekty v lázeňství se snaží vycházet vstříc jen zahraničním klientům a náš člověk se pak zákonitě cítí odsunutý na druhou kolej,“ pokračuje dále Mrázek.
Podle vyjádření Svazu léčebných lázní je však komunikace s médii živá a organizace jako taková necítí potřebu se k problémům nějak vyjadřovat.
Bavorské lázně cítí příležitost
Obdobná situace není pro německé lázně nijak nová. Po reformě zdravotního systému v roce 1996 rovněž zde fatálně klesl počet tzv. „křížkových pacientů“ . Léčebná zařízení se transformovala, začala se věnovat wellnes pobytům, ale jak uvádí ředitel termálních lázní Wohlfühl-Therme v Bad Griesbachu, také pacienti se začali více starat o své zdraví.
„Propady jsme měli obrovské, z téměř tří čtvrtin pacientů, co nám posílaly pojišťovny, je dnes jen několik procent. Lidé si ale začali více vážit svého zdraví a například místo zahraniční dovolené zvolili lázně.“ Bad Griesbach, který má několik tisíc lůžek a je vzdálen od Plzně necelých 500 kilometrů, velmi „pošilhává“ po českých zájemcích. Stejně tak jako na české poměry mamutí lázně s 15 000 lůžky – Bad Füssing. Jeho obchodní a marketingový ředitel k tomu říká: „Lidé si nevážili toho, co je zadarmo. Dnes je u nás situace dobrá a musím konstatovat, že k nám přijíždí více a více Čechů – už jsou to skutečně stovky, především z jižních Čech, odkud je to k nám něco přes 250 kilometrů. Z reformy u nás jste se měli poučit a nezkoušet vlastní a nové cesty. To, že věhlasné české lázně mají existenční problémy, nás samozřejmě netěší. Nicméně vidíme příležitost pro české lékaře či odborný personál, zvláště rehabilitační sestry.“ Jeho „pozvání“ má samozřejmě logiku – lázně tak budou ještě více přístupné širší české veřejnosti, protože jazyková bariéra je značným problémem.
K velkému překvapení zjišťujeme, že německé ceny se v přepočtu k cenám v Česku velmi přibližují a kvalita je samozřejmě nesrovnatelná. To nám potvrzuje i Svaz pacientů – jako by u tuzemských lázní neexistoval pud sebezáchovy a s vypětím všech sil se zařízení starala srovnatelně jak o zahraničního, tak domácího klienta. Další skutečností je, že lázeňská města na druhé straně hranice jsou štědře dotována z rozpočtu bavorské vlády, což se v českých podmínkách zdá jako science-fiction.
Vyhlášené české lázeňství dostává povážlivé trhliny a je otázka, jak obstojí ve středoevropské konkurenci. Tam, kde je klientela veskrze jasná – Rusové v Karlových Varech a nyní již i v Mariánských Lázních, Arabové v Teplicích a Němci ve Františkových Lázních, tam je ještě možná optimismus. Možná…
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Václav Fiala