Vzpomíná, jak na jaře 1990 v Občanském fóru plánovali, jak vychovají novou generaci úředníků, nezávislých na politice. „Jenomže pak vznikly podivné loajalistické a rychle korupční spolky, označující se za „politické strany“,“ píše. A pro toto prosťáčkovsky ideologické vidění světa, navíc motivované korupcí, byla taková představa nepřijatelná. A od toho se podle Urbana začal odvíjet současný marasmus zneužívání státní správy.

Totéž lze říci o justici a veřejné žalobě. Proto je dnes kvalita rozhodování soudů a státních zástupců ještě horší, než dřív. „Hrdinský pokus o nápravu na poslední chvíli, spojený pro veřejnost se jmény nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, má také ještě hodně daleko k happyendu,“ obává se Urban.