„Zločiny jsou důsledkem zvrácené ideologie komunismu, která je přímo dračím vejcem zla,“ prohlásil šéf ÚSTR Daniel Herman na včerejší pietní akci u pražského pomníku obětem komunismu. Plápolaly svíčky a transparenty hlásaly pevnou paměť. Celá akce se totiž jmenovala: Nezapomeňte na oběti komunismu.
Osm tisíc obětí
U pomníku obětem komunismu sochaře Olbrama Zoubka se v předvečer výročí komunistického převratu z roku 1948 konala již pojedenácté tryzna za uvězněné a umučené oběti bývalého režimu. Pod sochami vyrostl záhonek planoucích svíček a květin. „My si na komunisty zvykat nechceme,“ hlásal jeden transparent. „JUDr. Marcela Horváthová poslala Pavla Wonku na smrt. Po 24 letech soudí nepotrestána,“ stálo psáno na druhém.
Psali jsme:
První řečník hned v úvodu zmínil, že těch obětí bolševiků bylo v Československu kolem osmi tisíc. V davu několika desítek lidí postával i Jiří Wolf, jenž si odseděl téměř deset let v komunistických žalářích a málem tam zemřel. Celý v kůži vypadal jako lovec z westernu, všude odznaky s americkou vlajkou.
Svoboda je prostor
Textař a spisovatel Michal Horáček nejdřív zmínil, že napsal nespočet článků, ale napsat projev na téma oběti komunismu pro něj bylo neřešitelné. „Jak někdo, kdo moc neriskoval a přežil, může mluvit o těch, co riskovali a nepřežili. Proto budu hovořit o ztrátě paměti,“ uvedl. Bývalý režim podle něj vytvořil ovzduší celkové amnézie, tedy ztráty paměti, k níž už nesmí nikdy dojít.
„Oběti obou válek a režimů se počítají do stamilionů. Svoboda je nesmírně důležitou hodnotou, ale jde o prostor, jenž by měl být vyplněn něčím dobrým a kvalitním. Nelze proto zapomínat. V Severní Koreji, Číně a na Kubě jsou ve věznicích stále tisíce lidí, co uznávají stejné hodnoty, jako vy,“ podotkl posléze Daniel Herman z ÚSTR.
Psali jsme:
Pražský biskup
Byl přečten i dopis politického vězně a nositele Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Josefa Plocka. Nakonec promluvil pražský biskup Karel Herbst. „Přivádí mě soucit s těmi, které se pan Olbram Zoubek snažil vtělit do těch obrysů lidských postav, jimž bylo ublíženo. I když jsem v žádné base neseděl, chtěl bych připomenout, jak těm lidem bylo, když se z nich někdo snažil něco vymlátit. Byli většinou nevinní,“ sdělil s tím, že na ně nesmíme zapomenout.
Nicméně mluvil i o bachařích, katech a strážnících bývalého režimu. „Mám před sebou postavu člověka, jenž si počíná barbarsky a doma je v klidu. Je to možné, když člověk nemá či ztratí svědomí. Přál bych si kvůli nim, aby si to vyřešili a projevili lítost. Nicméně se obávám, že když někdo nemá svědomí, nemá k tomu ani dispozice,“ podotkl s tím, že mládež by se měla aktivně starat o historii. Ta se totiž může opakovat. „Nenávist není program a láska není slabost,“ zvolal. Účastníci piety, kteří i přes třeskutou zimu napjatě poslouchali, se posléze pokojně rozešli do domovů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
