Od 11. září uplynulo 11 let, co padla "dvojčata". Změnilo se nějak vnímání teroristické hrozby u nás a ve světě?
Dramaticky, a to především v USA. Na den přesně jedenáct let před oním zločinným útokem starší z prezidentů Bushů přednesl slavný projev o novém „novém světovém řádu“ plném porozumění a lidských práv. Ještě po nástupu George Bushe ml. byl terorismus tématem okrajovým, které jako by se týkalo jen třetího světa a Kavkazu. A najednou byly zasaženy symboly a mocenské centrum hegemona.
Rozjela se nebývalá kampaň, která vedla k restrukturalizaci bezpečnostních složek ve Spojených státech, ale i k jinému pojetí občanských práv. Vznikl úřad ředitele Národního zpravodajství (DNI), který disponuje rozpočtem přibližně 50 miliard ročně. Byl přijat tzv. Vlastenecký zákon, jehož platnost byla loni prodloužena. A z řady oficiózních ideologů, v zahraničí i u nás v Česku, se přes noc z odborníků na lidská práva stali odborníci na boj proti terorismu. A na lidská práva se jaksi pozapomnělo – vznikly podivné oázy, například věznice v Guantanámu, kde jakoby neplatily mezinárodní úmluvy.
Začalo to, čemu se někdy říká „globální válka proti terorismu“?
Noviny Irish Times loni zveřejnily článek z pera Toma Clonana o ceně této globální války proti terorismu. Podle tohoto autora za dekádu bojů od 11. září 2001 bylo zabito milion lidí… Daňové poplatníky v USA tato politika stála 130 miliard ročně, tedy 1,3 bilionů dolarů.
Dlužno podotknout, že na boji proti terorismu se shodnou mocenské elity všech ideových odstínů. Každé vadí vyvolávaní nestability. Ne vždy se ale shodnou, kdo je konkrétně ten špatný. Tak například USA mají vlastní seznam států podporujících terorismus. To nejsou samozřejmě ty, které dodávají zbraně povstalcům v Sýrii. Je pozoruhodné, že několik let před tím, než byl zavražděn Kaddáfí, byla z tohoto seznamu Libye vyňata.
A jsou tato opatření vůbec efektivní?
11. září 2001 zahynuly téměř tři tisíce občanů USA. Loni bylo podle oficiálních statistik v celém světě při teroristických útocích zabito 17 a zraněno 14 „civilních občanů USA“ – jak zní oficiální formulace. Uneseni byli tři.
Psali jsme:
V říjnu 2006 přinesl časopis Foreign Affairs článek Johna Muellera, profesora z Ohio State University, „Je terorismus stále hrozbou?“ Podle něho pět let od tragického 11. září nebyl v USA zaznamenán žádný teroristický útok. Přitom do USA přijíždí 330 miliónů legálních návštěvníků ročně – a jeden až čtyři tisíce nelegálních proniká do Spojených států denně. Míru efektivnosti protiteroristických opatření vůči nim lze změřit: Kdyby ochrana byla dokonalá, nebyly by do USA pašovány drogy.
Odhady amerických zpravodajských služeb v roce 2002 tvrdily, že ve Spojených státech je pět tisíc teroristů a podporovatelů Al-Káidy. Mueller uvádí, že tajná zpráva FBI z roku 2005 obsahuje konstatování, že se nepodařilo identifikovat žádnou spící buňku Al-Káidy v USA. Podle Muellerových údajů bylo za pět let po 11. září v USA podrobeno registraci a odběru otisků prstů přibližně 80 tisíc Arabů a muslimů. Dalších osm tisíc jich bylo předvedeno k výslechu na FBI. A více než pět tisíc cizinců bylo uvězněno ve jménu prevence terorismu. Tyto aktivity však nevedly ani k jednomu obvinění z terorismu před soudem.
Narůstá tedy terorismus? Co, či kdo je eventuálně toho příčinou?
Je obtížné opovědět, zda počet teroristických útoků roste. Jediný globální přehled, který je k dispozici, poskytuje Ministerstvo zahraničních věcí USA. Jenže… Původně jeho statistiky pracovaly s pojmem „mezinárodní terorismus“. Akcí tohoto typu bylo například v roce 1975 celkem 345. V roce 1971 se poprvé počet těchto aktů přehoupl přes 500, pak ale byly zaznamenány výkyvy. Jenže od roku 2004 ve Washingtonu změnili metodiku i název zveřejňovaného dokumentu – ten se teď jmenuje Country Reports on Terrorism. A statistiky dodává DNI (Director of National Intelligence).
Podle poslední zprávy Country Reports on Terrorism bylo loni ve světě uskutečněno 10 283 teroristických útoků. To je sice dramaticky více než v roce 1975, ale méně než například v roce 2005, kdy těchto útoků bylo 14 415. V onom období klesl počet zabitých teroristy z 22 720 na 12 533 lidí, z nichž loni více než polovina byli civilisté a v 755 případech byly zavražděny děti.
Problémem statistik se stalo, že jsou v nich započítány nejen akty mezinárodního terorismu, ale všechny teroristické akty – tedy i ty, které nemají bezprostřední mezinárodní charakteristiky. Tak se do přehledů dostaly Irák a Afghánistán – když odečtete konflikty v těchto zemích, které mají charakter občanské války, pak se z 10 tisíc teroristických útoků dostanete na polovinu.
Lze se ale nějak domluvit s muslimským světem?
Existuje mnoho typů terorismu, náboženský je pouze jeden. A zase: Výraznější bývá souboj mezi sektami jedné konfese, než mezi konfesemi. Tak podle amerických statistik v uplynulých pěti letech muslimové představovali dramaticky největší podíl zraněných a zabitých v důsledku teroristických útoků – tento podíl byl mezi 82 a 97 procenty. Loni klesl počet útoků proti křesťanům o 45 %.
Odkud dnes hrozí největší nebezpečí?
Teroristická hrozba je amébovitá, nevyzpytatelná. To patří k jejímu definičnímu znaku. Je to čin, který má v sobě kriminální, ale dílem i vojenskou charakteristiku. Mezi teroristickými aktéry proto naleznete psychicky narušené lidi, ale i lidi reálně ponížené útlakem či nesnesitelnou chudobou, či skutečné účastníky národněosvobozeneckého hnutí. Nebývá mnoho lidí, kteří milují cizí vojska na území své vlasti.
Nalézt největší hrozbu znamená nalézt přesnou a mezinárodně uznanou definici terorismu. Problémem jsou ideologie a partikulární zájmy. Například Spojené státy zařazují mezi teroristické organizace Kurdskou stranu práce, což je politická strana, která má vojenské křídlo - ovšem nezařazují Kosovskou osvobozeneckou armádu.
Lze předvídat, odkud bude veden příští útok či napadení a co bude jeho příčinou?
Útok vedený psychopaty nelze předvídat. Útoky z důvodů sociální frustrace pak směřují proti faktickému nebo domnělému zdroji frustrace. Protože mnoho radikálů vidí USA jako příčinu a strážce nespravedlivého uspořádání, dalo by se předpokládat, že útoky budou směřovat proti americkým cílům. Problém je, že tenoristé - často ze zbabělosti a hlouposti – si vybírají snadné zástupné či symbolické cíle. Konkrétnější odpověď musejí dát zpravodajské služby.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
