Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
„Současná vícečetná ekologická krize a narůstání koncentrace ekonomické moci je dána systémem, ve kterém žijeme a který je zaměřený na stále větší expanzi – produkce, spotřeby, nejrůznějších infrastruktur – a stálého zrychlování výkonů a výstupů. Takhle nejde pokračovat,“ uvádí k tomu dáma představující se jako „ekologická ekonomka“, ač podle Wikipedie tato zaměstnankyně Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a aktivní členka Zelených ekonomické vzdělání nemá.
Její příspěvek na sociálních sítích vzbudil celkem velký rozruch a kromě posměšných dotazů, zda své peníze nemůže spláchnout do záchoda rovnou, se mnozí také začali zajímat o celou komunitu kolem „nerůstu“. Zvláštní slovo je totiž již delší dobu politickým programem, a jak lze zjistit, také docela úspěšným dotačním titulem.
Komplexní pohled na zastánce tohoto proudu lze najít ve facebookové skupině Nerůst. Jeden z nejnovějších příspěvků třeba poutá na text Árona Tkadlečka, někdejšího studenta environmentalistiky v Brně na fakultě paní Johanisové. Nyní sepsal text o neslučitelnosti současného způsobu individuální dopravy s plněním klimatických závazků, který je do vize nerůstu zhuštěn prohlášením: „Každý kilometr nově postavené dálnice nám dláždí cestu do klimatického pekla.“
„Je to nová inkarnace ideologie luddismu, tedy hnutí nerůstu, je zároveň ideologie, která zastává nerozvoj, neblahobyt, nepokrok, neštěstí, a předpokládá nepřemýšlení a nerozum. A jeho jediným důsledkem je neživot,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.
Docent biolog Martin Konvička z českobudějovické univerzity si myslí, že za tím stojí ještě něco jiného. „Bezhlavý růst skutečně možný není, minimálně prostorově. Ranč o tisících hektarech nemůže mít každý. I když se dnes pěstuje mnohem efektivněji, než před lety, tak nějaké limity zkrátka budou vždy,“ rozpovídal se.
Současně ale platí, že nějaký růst nutný je. „Přinejmenším na něm stojí stabilita společnosti v podobě naděje pro chudé, že si jednou budou moct polepšit,“ vysvětluje Konvička.
Pointa je podle něj v tom, že varování před limity růstu od ekonomů zazněla už v šedesátých letech dvacátého století. A lidé tato varování vyslyšeli, čehož nejpádnějším důkazem je propad populační křivky. Technologie se od té doby staly mnohem úspornějšími a lidstvo se s tím naučilo fungovat.
„Jenže pak se tu asi dva roky nazpátek objevila naprosto bizarní apoteóza nerůstu v podobě naivní, brutální a podle mě dávno překonané,“ vysvětluje Konvička.
A nebyla to podle něj náhoda.
Brno...
Již dvakrát zde padla zmínka o Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Celá komunita kolem „nerůstu“ je spojena právě s tímto vysokoškolským pracovištěm.
Katedru řídí estetik a historik přírodních věd docent Karel Stibral, který bádá o historii estetického a uměleckého postoje ke krajině a napsal třeba knihu Darwin a estetika. Jeho zástupce docent Jan Činčera je expertem na environmentální vzdělávání.
Tato katedra mimo jiné v roce 2022 pořádala Nerůstovou konferenci. S podporou prostředků Evropské unie ji spolupořádala například nezisková organizace RESET nebo neziskovka Konzeptwerk Neue Ökonomie z Lipska, což umožnilo čerpat peníze z unijního programu Partnerství pro dialog o nerůstu a sociálně-ekologické transformaci.
Web Nerůstu je přímo propagován na stránkách katedry. Jeho provozovatelem je ale brněnská nezisková organizace NaZemi, která má být „zaměřená na inovativní metody ve vzdělávání, globální témata a udržitelný nerůst“.
V jejích výročních zprávách se můžete dočíst, že tato organizace působí na žáky ve školách v rámci „klimatického vzdělávání“ a školám rovněž dodává pro klimatické vzdělávání metodiku. Spolupracuje také například s Junákem a přímo na FSS MU vedou jeho členové kurz Globální občan a systémová změna.
Tento kurz je na FSS MU skutečně akreditován, garantem je výše zmíněný docent Jan Činčera. Mezi přednášejícími je ale též paní Petra Frühbauerová, která působí jako statutář právě ve jmenované neziskovce.
Podle docenta Martina Konvičky, který vyučuje na katedře zoologie přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, není na spolupráci vysokoškolských pracovišť s neziskovým sektorem v principu nic špatného. „V mém oboru, v biologii, to není neobvyklé, protože ti nadšenci skutečně často dělají věci, které se nikomu jinému dělat nechce. Absolventi tam chodí pracovat, třeba se dá spolupracovat na výzkumném projektu,“ vysvětluje.
Červenou čárou podle něj je, pokud si akademické pracoviště od organizace přímo objednává výuku jako službu.
„Spolupráce NaZemi s partnerskými organizacemi (včetně vzdělávacích institucí) jsou vždy dílčí a týkají se konkrétních akcí či projektů, a to za konkrétních podmínek daných charakterem příslušné spolupráce,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Petra Frühbauerová z organizace NaZemi.
Výuku podle ní zajišťují členové spolku jako fyzické osoby. „NaZemi aktivitu svých členů a členek propagačně podporuje v mnoha oblastech, vč. například jejich výuky na vysokých školách,“ doplňuje.
Podle vyjádření Karla Stibrala, vedoucího katedry, je předmět Globální občan a systémová změna vyučován panem Adamem Čajkou z organizace NaZemi. „Předmět není vyučován organizací jako celkem“, vysvětlil pro ParlamentníListy.cz. Celkem dva členové spolku podle něj působí na katedře jako externí vyučující.
„Katedra spolupracuje dlouhodobě s celou řadou neziskových organizací. Pokud vím, spolu s NaZemi se připravovala konference,“ dodává vedoucí katedry.
„Badatelským tématem ‚nerůstu‘ se současnosti zabývají dvě kolegyně (jedna odchází do důchodu), byly publikovány některé odborné texty, byli jsme spolupořadateli jedné konference,“ upřesňuje pro ParlamentníListy.cz docent Stibral. To podle něj rozhodně neznamená, že by většina katedry sdílela všechny ideje nerůstového hnutí. „Názorově jsme dost heterogenní kolektiv,“ dodává.
Personální vazby mezi katedrou a neziskovou jsou ale mnohem pevnější. V obojích strukturách figuruje hned několik osob.
Například paní Eva Fraňková. Ta podle mluvčího Stibrala nyní přebírá výuku předmětu o nerůstu.
Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
I u těch členů spolku, kteří dnes na katedře nepůsobí, lze dohledat minulost svázanou s katedrou environmentálních studií, jejíž studenti jsou známi jako pravidelní účastníci protestů Greenpeace. Nebo s některým z jiných humanitních oborů MU.
Mezi nimi i absolventka politologie na brněnské univerzitě Klára Berg. Ta je manželkou Michala Berga, spolupředsedy Zelených a člena evropských struktur této strany, takže projektu dodává elitní politickou záštitu.
Spolek NaZemi, fungující od roku 2003 byl zapsán do obchodního rejstříku na začátku roku 2014. Předsedkyní byla zvolena Eva Malířová (představující se jako expertka na nenásilnou komunikaci) a programovou ředitelkou Petra Frühbauerová, obě s právem jednat za spolek samostatně.
V roce 2021 se vedení změnilo na čtyřčlenné předsednictvo, do kterého se letos vrátily Eva Malířová a Petra Frühbauerová.
Organizace NaZemi měla od počátku své aktivity jen na dotacích získat přes 46 milionů korun. Největší „ranou“ byl projekt „Škola emancipace“ v roce 2020, na který brala 23 358 355 Kč z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Projekt „Nakládání s konflikty jako příležitost k posílení demokratických hodnot“ obdržel v roce 2018 ze stejného operačního programu celkem 5 662 985 Kč.
A podporu dokázala získávat i jiným způsobem. V loňském roce získala od Státního fondu životního prostředí 2,7 milionu.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
V roce 2016 se podílela na projektu „CIVIS zaostřeno na občanské a sociální kompetence“ z unijního operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání. Nakonec z projektu čerpali více než 5,7 milionu.
Zaujme také smlouva s Českou televizí z roku 2017. Ani ne tak částkou 181 500 korun (neboli 150 tisíc plus DPH), ale spíše předmětem plnění, kterým měla být činnost překladatele a asistenta produkce. Podrobnosti nelze zjistit, protože popis činnosti je začerněn.
Eurovyžírky vyššího druhu...
Nezisková organizace o sobě sice v obchodním rejstříku uvádí, že „spolek byl založen, aby přispíval k řešení problémů tzv. rozvojových zemí“, reálně ale žádnou praktickou pomoc ve smyslu kopání studen v Africe nevykonává. Příspěvek k řešení problémů má především povahu teoretické a vzdělávací činnosti.
Docenta Konvičku to zase tolik nepřekvapuje. „Celé fungování EU je o přesměrování prostředků od produktivních částí společnosti k těm entitám, které jsou k EU loajální. To je hlavní kritérium, zda k tomu ještě vykonávají nějakou hmatatelnou práci, to je vedlejší,“ dodal s úsměvem.
Každého jen trochu inteligentního jedince podle něj za těchto podmínek napadne, že není třeba se namáhat nějakou reálnou činností, a spokojí se s teoretizováním.
To podle něj bude případ spolku NaZemi, za roky své praxe vysokoškolského a vědeckého pracovníka o něm totiž v životě neslyšel. „Nejspíš to budou eurovyžírky vyššího druhu,“ poznamenal.
Ve skupině NaZemi působí i pan Petr Jestřábek, který má na sebe přihlášenou doménu nerust.cz. Kromě toho má řadu dalších aktivit napříč brněnskou neziskovou scénou.
Společně se svým bratrem a několika dalšími společnicemi například od roku 2015 figurují ve společnosti Tři ocásci sou družstvo! Stopy vedou k intelektuální kavárně Tři ocásci (některými prohlašované za brněnské centrum všech levicových ideologií), kde se konala zakládající schůze. Jejím cílem byla vzájemná podpora členů družstva v podnikatelských aktivitách.
Kromě podpory vzájemné je družstvo také zdatným čerpačem podpory veřejné. Nejčastěji na „společensky účelné pracovní místo“ a nejčastěji v hodnotě vyšších desetitisíců nebo přes sto tisíc.
A toto družstvo se stalo kolektivním společníkem v jiném družstvu, tentokrát pojmenovaném Pro dobrotu na dobrotu.
Myšlenka nerůstu, vypadající společensky spravedlivě, planetárně odpovědně, může podle docenta Konvičky být velmi vhodnou výmluvou pro současné západní politiky. Ti jsou v posledních letech konfrontováni s tím, že Západ skutečně růst přestává. Důvodem je narůstající sebevědomí zbytku světa, které Západ ke svému růstu roky využíval.
„Oni potřebují vysvětlit masám, že teď už se bohatnout nebude. Takže tu zločinci a psychopati oprášili naivní teorie a teď je servírují davům, aby se ještě radovaly, že se budou mít hůře,“ rozjel se docent Konvička.
„Takže takové katedry a neziskovky, které vytahují tyto agendy, jsou nejen naivní, ale i zločinné,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz.
Zvláštností je poslední vložený dokument v obchodním rejstříku. Nese název Zápis ze zasedání členské schůze – rozhodnutí o zrušení spolku s likvidací.
Likvidace spolku je v právním státě dost zásadní událost, i když má z veřejných prostředků odčerpáno méně než padesát milionů.
V zápisu ze schůze ale nelze o žádném rozhodování o zrušení a likvidaci najít žádnou zmínku.
„O zrušení spolku se nerozhodovalo, jedná se o administrativní chybu,“ uzavírá statutární zástupkyně Petra Frühbauerová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo