"Nejdůležitější začíná být otázka potravin a přístupu k nim. Třeba v Číně, kde má devadesát procent půdy umělé zavlažování, je otázka produkce potravin mimořádně citlivá. Vzhledem i k historickým zkušenostem s hladomory, je tam téma potravinové bezpečnosti extrémně významné," začíná profesor Peter Staněk. Lidstvo totiž za dobu své existence dost rychle mění spotřebitelské návyky, čímž dochází k výrazným globálním posunům ve světové geopolitice a hospodářských zvyklostech.

Geneticky modifikované potraviny

"Došlo k výraznému zvýšení spotřeby masa, což znamená zvýšení tlaku na chov dobytka, ale i zvýšení tlaku na pěstování zemědělských plodin, které jsou krmivem. Zároveň tím dochází i k limitu reálného využití půdního potenciálu. V takovém případě se nelze divit expanzním snahám Číňanů získat anebo si zajistit potravinově produkční oblasti i na jiných územích, třeba v Africe. V tomto kontextu jsou čínské projekty rozvoje vybraných afrických zemí přímo orientované na podstatné zvýšení zemědělské produkce," rozvádí.