Bývalému ministru financí a prvnímu místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi nedá spát hrozba, která podle něj spočívá v působení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v čele rezortu. „Ministr financí garantuje primární legislativu zákona o bankách, zákona o České národní bance, o podílovém a kapitálovém trhu a dalších zákonech. Výrazným způsobem tedy určuje pravidla, ve kterých se pohybují banky,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Miroslav Kalousek.
Připomněl také, že Ministerstvo financí je rovněž regulátorem vůči stavebním spořitelnám, které jsou součástí finančních skupin, že ministr financí má obrovskou úlohu v tvorbě pravidel bankovního prostředí a sám je také regulátorem bankovního prostředí. „A ten samý člověk má úvěry za desítky miliard korun. Do toho, že vstřícnost bankovních domů, které mu udělají vhodné úvěrové podmínky za to, že on svojí pravomocí regulátora a tvůrce legislativy bude zase vstřícný k bankám, neuvidí nikdo, protože úvěrové smlouvy podléhají bankovnímu tajemství,“ varoval Miroslav Kalousek před Babišovým střetem zájmů.
Babiš nepotřebuje miliony v obálce, potřebuje výhodné úvěry na miliardy
Podle něj se tam budou točit obrovské miliardy a zaplatí to všichni ostatní klienti nebo daňoví poplatníci. A zareagoval i na námitky, že majitel Agrofertu neměl zapotřebí jít do politiky s cílem zbohatnout. „Ano, souhlasím s veřejností, že Andrej Babiš nepotřebuje sedm milionů v obálce. Andrej Babiš potřebuje výhodné úvěrové podmínky za desítky miliard a ve funkci ministra financí je v ideální pozici, kdy mu na to všichni přispějeme a nikdo se to nikdy nedozví,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Miroslav Kalousek.
Psali jsme:
Možnost, že by šel Andrej Babiš bankám na ruku, a ty mu to vracely v úvěrových podmínkách pro Agrofert, se však nezdá být příliš jednoduchá. „Ministr financí může být vstřícný k jakémukoli poplatníkovi, tedy i k bankovním domům, nedělal bych z nich nějakou speciální kategorii. Ale dohled nad bankami a regulace nespadá pod Ministerstvo financí, ale pod Českou národní banku,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik, člena skupiny J&T Finance.
Vstřícnost vůči bankám se může projevit jen v případě sektorové daně
Protože regulatorní vliv na banky má především ČNB, tak se domnívá, že Ministerstvo financí přistupuje k bankám jako k jakémukoli jinému poplatníkovi daně. „Souhlasím s tím, že Ministerstvo financí je spolutvůrcem příslušné legislativy, případně nastavení nějaké mimořádné sektorové daně, to v gesci Ministerstva financí je. Ale je to stejné jako pro jakékoli jiné obory,“ upozorňuje Petr Sklenář, že ministr financí nemůže udělat vůči bankám vstřícný krok víc než vůči jakýmkoli jiným subjektům.
„Jedinou možnou vstřícnost vidím u sektorové daně, ale bránil bych se tomu to vztahovat pouze na banky. Je to stejné jako na jakýkoli jiný subjekt v ekonomice. To je tedy jediná věc z hlediska daní, tvorby daňové legislativy, ale to se týká ČEZu, energetiky, telekomunikací stejně tak jako bankovnictví,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář možnost zavedení sektorové daně.
Politici a bankéři jsou pupeční šňůra obecně
Na to si před volbami brousila zuby sociální demokracie a spojovala s tím financování svých předvolebních slibů. Tento požadavek však neprošel přes zástupce hnutí ANO a KDU-ČSL, a tak se nakonec jen objevila v koaliční smlouvě zmínka, že „koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 miliard korun“.
Zmíněné vyjádření Miroslava Kalouska považuje majitel severu Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher za příklad mediální manipulace s fakty. „Polititici a bankéři to je pupeční šňůra obecně. A netýká se to jen ministrů financí, nově tedy pana Babiše a v minulosti i pana Kalouska. Všichni cítí, že politici a bankéři jsou v kontaktu, ale když někdo z této pravdivé teze udělá dedukci o vstřícnosti, tak to působí, že to je pravda jako celek,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Podle Kalouska o ladem ležících 350 miliardách u ČNB nikdo neví
Na kontaktech politiků a bankéřů nevidí nic špatného, dokud by se neprokázalo, že ministr dělal něco ve prospěch té které banky, aby z toho měl nějakou výhodu. „Jinak to je spekulace do budoucna, na jejímž základě budeme odsuzujeme a dehonestujeme někoho, aniž mu dáme čas, aby ukázal, jak umí efektivně ministerstvo řídit, kde dokáže ušetřit, jak zamezit plýtvání. Takhle je to na pravdivou tezi nasazená spekulace a kdo nad tím nebude hlouběji přemýšlet, tak si řekne, že to celé je pravda,“ myslí si Patrik Nacher.
Miroslav Kalousek svého nástupce v čele Ministerstva financí zpražil také za výrok, jímž sliboval využití prostředků ve výši zhruba 350 miliard korun, které leží bez užití na účtech ČNB, při řízení státního dluhu. „Pan Andrej Babiš své odborné znalosti sdělil celé veřejnosti tímto výrokem analfabeta. Nikdo ve finančním světě neví, o jakých 350 miliardách je řeč,“ prohlásil exministr. Za pravdu mu dala i Česká národní banka, která popřela, že by na jejích účtech ležely peníze v uvedeném objemu.
Nový ministr financí spoléhá, že v oficiální studii jsou ověřená data
Andrej Babiš si to však líbit nenechal a vysvětlil, že jeho komentář k výši prostředků státu na účtu ČNB vycházel z oficiálního dokumentu Ministerstva financí „Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2013 – revize k datu 30. 6.“, z něhož je zřejmé, že průměrný zůstatek státní pokladny na účtech ČNB byl za 1. pololetí roku 2013 298,1 miliard korun. „V březnu 2013 to bylo dokonce necelých 350 mld. korun. Předpokládám, že oficiální studie ministerstva obsahuje ověřená a validní data,“ poznamenává Andrej Babiš na svém profilu ParlamentníchListů.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
