Jako člen Evropské unie má Česká republika za povinnost provádět každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. Jeho účelem je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení. Podle zjištění Eurostatu patříme mezi ty země sedmadvacítky EU, v nichž podíl výdajů na bydlení tvoří z celkové konečné spotřeby domácností největší podíl.
„V Česku v roce 2011 dosáhl podíl výdajů na bydlení z celkové konečné spotřeby domácností 26,5 procenta, což je v rámci Evropské unie poměrně vysoko nad průměrem, který činí 23,6 procenta,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Huk, analytik agentury STEM. Vyšší podíl než u nás vykazují pouze v Dánsku (29,1%), Finsku a Švédsku (shodně po 26,9 procenta).
Od roku 2000 si české domácnosti proti zemím EU pohoršily
České domácnosti podle zjištění Eurostatu mohou nejvíce závidět obyvatelům na Maltě, kde vynakládají na bydlení pouhých 13,2 procenta z celkové spotřeby domácností. Za Maltou následují Portugalsko (15,3 %), Kypr (18,6 %) a Slovinsko (19,4 %). Při srovnání s rokem 2000, kdy jsme ještě nebyli členem Evropské unie, je patrné, že si české domácnosti oproti evropské sedmadvacítce pohoršují.
Psali jsme:
Tehdy byl průměrný podíl v Evropské unii 20,3 procenta a Česká republika na tom byla s 21 procenty jen nepatrně hůře. Byla však na tom lépe než Slovensko (22,3 procenta), s nímž tvořila do konce roku 1992 společný stát. Po jedenácti letech už z přehledu Eurostatu vycházejí lépe Slováci, u nichž podíl výdajů na bydlení z celkové konečné spotřeby domácností činí 25,5 procenta.
Jednotlivcům nad 65 let ukousnou náklady na bydlení největší podíl z příjmu
Český statistický úřad se při zjišťování životních podmínek zaměřuje na to, jaké jsou podíly nákladů na bydlení na celkových čistých příjmech domácností. „V roce 2011 byl průměrný podíl na čistých příjmech 17,3 procenta. Z šetření vyplývá, že tyto podíly jsou nejvyšší pro domácnosti jednotlivců, a to zejména jednotlivců starších 65 let,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz analytik agentury STEM Jaroslav Huk.
Ze zjištění ČSÚ plyne, že domácnosti jednotlivců starších 65 let vydávají na bydlení v průměru téměř třetinu svých čistých příjmů (31,2 %), domácnosti mladších jednotlivců zhruba čtvrtinu (25,6 %). V domácnosti, kde je pouze jeden rodič a závislé děti, představuje podíl na bydlení 27,2 procenta čistých příjmů a jedná se tak o druhý bydlením nejzatíženější typ domácnosti. Nejnižší podíl (12,8%) dosahují domácnosti bez dětí s více než dvěma dospělými.
Nájemní bydlení je na kapsu uživatele nejnáročnější
„Také právní důvod užívání obydlí ovlivňuje výrazně hodnotu průměrného podílu výdajů na bydlení na čistých peněžních příjmech. Nájemní bydlení se projevuje v hodnotě tohoto ukazatele jako nejnáročnější. Naopak nejmenší podíl nákladů bydlení na svých čistých příjmech mají ti, co vlastní rodinný dům,“ poukazuje Jaroslav Huk na podíl 26 procent v nájemních bytech a 15,2 procent ve vlastních rodinných domech. U domácností v družstevních bytech se jedná o podíl 18,9 procenta a v bytech v osobním vlastnictví 17,8 procenta.
Kombinací právního důvodu užívání obydlí a typu domácnosti lze dojít ke zjištění, že nejvyšší podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech mají domácnosti důchodců v nájemních bytech – 33,5 procenta. Naopak nejvýhodněji vychází tento ukazatel pro zaměstnané lidi, kteří vlastní rodinný dům. U nich tvoří náklady spojené s bydlením jen 13,1 procenta jejich čistých příjmů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
