Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?Anketa
Ekonomika eurozóny stagnuje. V Německu došlo ve druhém letošním čtvrtletí k nečekanému poklesu ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. Hrubý domácí produkt Francie ve druhém kvartálu pouze stagnoval oproti očekávanému růstu o 0,1 procenta. Itálie se ocitá opět v recesi. „Na první pohled se zdá, že je to způsobené ruskými sankcemi, ale jde jen o první pohled. Sankce nemohly působit tak rychle, aby ovlivnily čísla za poslední kvartál. Nehledě na to, že už delší dobu v Německu dochází ke zhoršování předstihových indikátorů, které zaznamenávají náladu spotřebitelů nebo firem,“ vysvětluje situaci ekonomka Markéta Šichtařová. „Dá se to připsat určitým nejasným obavám například z vývoje vztahů s Ruskem. Podniky se mohly už dříve obávat, že přijdou o trhy a dopředu se preventivně šetřilo. Samozřejmě se to dá i připsat tomu, že krize stále ještě neskončila,“ dodala.
Šichtařová: Politika Evropské centrální banky nefunguje
Radost z končící krize tak byla možná předčasná. Podle Šichařové ještě neodezněla, jen byly ekonomice podány podpůrné prostředky. „Když se na konci loňského roku psaly oslavné komentáře, že eurozóna už roste, tak jsem vždycky varovala, že bych ještě nebyla tak optimistická. Připadalo mi, že nejsme z problémů venku a že krize je jen zamaskovaná,“ uvedla ekonomka.
„Slabá čísla přicházejí z ekonomik, které měly dlouhodobě problémy. Slabé číslo přišlo z Itálie nebo Francie, která má problém s veřejným dluhem. Nejlépe je na tom Velká Británie, která je mimo eurozónu a která dlouhodobě uplatňuje úplně jinou měnovou politiku než Evropská centrální banka, a na tom je asi nejlépe vidět, že politika Evropské centrální banky v podstatě nefunguje,“ dodala s tím, že Evropská centrální banka volila uvolněnou měnovou politiku a příznaky krize se snažila maskovat tím, že nahrnula do oběhu peníze. Jenže tento princip pomoci prý nemůže dlouhodobě fungovat.
Oživení ekonomiky nebude tak silné, jak se zdálo
Několik čtvrtletí se zdálo, že už se Evropa bude ubírat směrem k hospodářskému růstu, teď ale začíná vyplouvat na povrch, že některé státy jsou velmi silně zadlužené. „Neříkám, že se nutně musí vrátit recese, ale vypadá to tak, že oživení, které mělo přijít letos a v příštím roce, minimálně nebude tak silné, jak se původně zdálo,“ popisuje Šichtařová. „Náznaky růstu, které jsme tu měli na počátku roku, vlastně byly jen příznakem toho, že jsou do oběhu mezi banky pumpovány další peníze, které maskují to, že má ekonomika problémy,“ dodala.
Důvody stagnace nepřičítá ekonomka jen geopolitickým rizikům. „Ve skutečnosti si myslím, že tohle byly jen rozbušky, jež daly do pohybu nadčasové věci, které souvisí s tím, že krize, která vypukla v roce 2008, se s přestávkami vleče do dneška a stále nebyla doléčená. O konci krize se hovoří v okamžiku, když zmizí její příčiny, ale ty nikdy nezmizely, protože stav, jenž ji zavinil, to znamená velké předlužení světových ekonomik, pořád trvá dál,“ doplnila.
Vleklá stagnace nikam nevede. Řecko mělo zbankrotovat
Minimálně stagnace se podle Šichtařové povleče, dokud nebudou odstraněny počáteční příčiny. Jestliže státy nepřijmou zásadní reformy, může jít o dlouhodobější trend. „Když poprvé vznikly problémy Řecka, někteří ekonomové volali po tom, že by mělo Řecko zbankrotovat. Varovali, že pokud nezbankrotuje, zůstane v recesi velmi dlouho,“ upozornila ekonomka.
„Nedávno jsem četla takový oslavný článek, kde se pisatel radoval z toho, že Řecko stále klesá, ale už ne tak moc. To je s prominutím padlé na hlavu. Kdyby Řecko na začátku zbankrotovalo, tak by dva nebo tři roky ekonomiky prudce klesalo, ale dnes už by tam byl nastavený hospodářský růst. Takhle to nikam nevede. Na tomto příkladu je hezky vidět, že čím déle se zásadní změny odkládají, tím více se oddaluje definitivní ukončení vleklé stagnace, která nikam nevede,“ dodala.
Pokud se jedna země eurozóny dostane do krize, ostatní to zaplatí
S ohledem na strategii Evropské unie se můžeme časem dočkat i situace, že státy, které jsou na tom lépe, budou opět přispívat méně úspěšným ekonomikám. „Zatím je postup v Evropě takto nastaven. Evropa jde cestou utužování spolupráce a stále více se prohlubuje logika, že pokud se jedna země dostane do krize, tak to ostatní zaplatí,“ uvedla Šichtařová a vysvětlila i vlastní názor na věc: „Když má jedna ekonomika problém, je lepší ji odstřihnout a nechat zbankrotovat, protože si sice projde hlubokou recesí, ale krátkou. Výsledek je pak lepší pro všechny. Jinak se problém rozlévá po celé eurozóně a přenáší na všechny.“
Německo je pro nás lokomotivou
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala ve srovnání s prvními třemi měsíci roku. Odborníci přitom předpovídali růst o tři desetiny procenta. „U nás už také dochází ke zpomalování růstu, protože jsme navázáni na Německo asi s odstupem šesti měsíců. Kdyby se měl německý růst úplně zastavit, tak u nás se do půl roku zastaví také,“ varuje Šichtařová. „Německo je pro nás lokomotivou, která roztlačuje nebo naopak zpomaluje českou ekonomiku. Je téměř jedno, co dělá Česká národní banka. My kopírujeme Německo. My jsme teď v podobném stadiu jako Německo začátkem roku. Česká ekonomika sice roste, ale jsou tu první známky toho, že se minimálně zpomaluje rychlost růstu,“ doplnila.
Šichtařová: Využijme růstu k šetření
Česká republika vsadila na investice. Právě ty by mohly pomoci k rychlejšímu hospodářskému růstu. Alespoň podle naší politické reprezentace. „Já jsem spíš z toho druhého tábora, který říká: `Využijme jakéhokoli růstu k tomu, že budeme šetřit. V době, kdy je krize a ekonomika klesá, nezvyšujme daně, nedělejme žádné změny a když roste, využijme toho ke snížení negativního vývoje veřejných financí a snížení zadlužení.` Proinvestovat se k růstu? Tomu nevěřím,“ zhodnotila Šichtařová. Pro ParlamentníListy.cz ekonomka také poskytla informaci o vývoji v Česku do konce roku: „Za celý rok 2014 čekáme růst 2,7 až 2,9 procenta, což je obstojné, ale koncem roku bude slabší než na počátku.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
