Velká část občanů České republiky, ale i někteří politici a ekonomové se obávají, že se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadne, nebo že z ní některé země vystoupí. Hrozí opravdu stále toto riziko? A jaký by to na nás mělo dopad v případě, kdybychom byli součástí eurozóny?
Největší obavy z rozpadu eurozóny již odezněly, ale řada potíží nadále přetrvává, nicméně z našeho pohledu to není zásadní věc. My jako středně velká země bychom byli hodně zasaženi rozpadem eurozóny bez ohledu na to, jestli budeme nebo nebudeme její součástí.
Česká republika nebude mít problém se splněním maastrichtských kritérii, která jsou nutná pro vstup do eurozóny, ale bez vstupu do režimu ERM jsme stále zhruba tři roky od nejbližšího data možného přijetí eura. Premiér Bohuslav Sobotka začal mluvit o termínu přijetí eura kolem roku 2020. Je to vhodná doba?
Termín je čistě arbitrární, což souvisí s mým přesvědčením, že rozhodnutí o přijetí eura je primárně politické, daleko víc než ekonomické. Takže podle mého soudu nelze vypočítat nějaký ideální termín, přijetí eura má svá pro a proti. V obou případech jsou to poměrně silné argumenty. Klíčové rozhodnutí je, jestli chceme být součástí té integrovanější části Evropské unie, nebo si zachovat větší míru nezávislosti například v oblasti měnové politiky a zůstat raději mimo.
Ale my jsme se přece při vstupu do Evropské unie zavázali přijmout euro?
Švédové se také zavázali a také evidentně příliš nespěchají. Dokonce si odhlasovali, že do eurozóny vstupovat zatím nehodlají.
Myslíte si, že i u nás je tedy tato možnost stále otevřená?
V našem případě jsme opravdu o vstupu do eurozóny již hlasovali při vstupu do EU, takže osobně nejsem stoupencem referenda. Pravda ovšem je, že obecně nejsem příznivcem referend. Legitimní protiargument ale je, že eurozóna se od svého vzniku hodně proměnila, takže zastánci referenda budou zřejmě poukazovat na fakt, že jsme tehdy hlasovali tak trochu o něčem jiném. I v tomto případě tedy platí, že konečné rozhodnutí bude především politické.
Říkal jste, že existují silné argumenty pro přijetí i nepřijetí eura. Která považujete jako člověk, jenž na rozdíl od mnoha politiků i ekonomů neprosazuje vášnivě ani jednu z variant, za zásadní?
To by bylo na dlouhý článek. Ale zkusím to shrnout stručně: Nejobvyklejší argument pro přijetí je naše silná ekonomická provázanost se zeměmi eurozóny, zejména se sousedním Německem, hlavně z pohledu zahraničního obchodu i zahraničních investic. Hlavní argument proti je, že nelze jednoznačně prokázat nějaký ekonomický přínos. Protože dívám-li se na to jako centrální bankéř, je to vlastně rozhodnutí o tom, že se vzdáme nezávislé měnové politiky, jejímž smyslem je pokud možno zaručit cenovou stabilitu, to znamená relativně stabilní inflaci na nízké hladině. A to se české měnové politice dlouhodobě daří. Takže dovoz měnové politiky ze zahraničí tady nemá nějakou další přijatou hodnotu. Proto říkám, že rozhodnutí, zda a kdy přijmout euro, je primárně politické a je to rozhodnutí o tom, jak blízko chceme být jádru vývoje v Evropské unii.
Hodně lidí v Česku má strach, že s přijetím eura u nás nastane výrazné zdražení zboží a služeb. Považujete tyto obavy za opodstatněné, opravdu by po přijetí eura muselo dojít automaticky k růstu cen?
Jako ekonom bych to označil za čistý populismus, protože pro to není žádný ekonomický důvod. Samozřejmě se dá poukazovat na to, že v některých zemích inflace stoupla, ale ve skutečnosti tomu tak není. Musíme se dívat na celkový spotřebitelský index, některé položky se mohou pohnout tak či onak, ale k výraznému růstu inflace spíš nedošlo. Ale určitě to bude citlivá otázka. Je velmi pravděpodobné, že některé ceny se trochu pohnou, a veřejnost většinou vnímá právě ty ceny, které se pohnou směrem nahoru, i když z hlediska spotřebitelského koše může mít ten růst zanedbatelnou váhu.
Slovensko přijalo euro v komplikovanou dobu, na počátku ekonomické krize. Zdá se vám s odstupem let, že to bylo pro slovenskou ekonomiku dobré rozhodnutí?
Z akademického pohledu fakt, že Slovensko vstoupilo do eurozóny a my ne, je dobrý, protože ekonomové budou mít dobrý studijní materiál po dalších dvacet, třicet let, právě proto, aby studovali pro a proti. Nicméně otázka přijetí eura vede ke vzniku dvou nesmiřitelných táborů, zastánců a odpůrců. Zastánci budou poukazovat na to, že Slovensko rychleji rostlo a rychleji nastartovalo z krize, ale fakt je, že Slovensko rychleji rostlo i před tím a není to nutně svázáno s eurem. Odpůrci budou argumentovat tím, že na začátku krize nám nezávislá měnová politika pomohla absorbovat ten šok a že propad v našem případě nebyl ve srovnání se Slovenskem tak dramatický. Ty argumenty si vždycky obě strany najdou, ale na to, aby bylo možné udělat opravdu nějakou dobrou analýzu, potřebujete delší období. A i tam bude hodnocení obtížné očistit od dalších vlivů, které nemusí být spojené s měnovou politikou. Jako byly například reformy provedené na Slovensku. A v delším období dochází v obou zemích k nějakým strukturálním změnám, ať už pozitivním nebo negativním, a to očištění, aby bylo možné říci, že to byl vliv měnové politiky, bude vždycky velmi obtížné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
