Hospodářství padá na dno, bude zle. Čtěte pravdu o nezaměstnanosti

08.05.2013 9:07

O práci u nás zřejmě přijdou ještě v budoucích měsících další tisíce lidí. Ekonomika v České republice padá na svoje dno, a pravděpodobně tam vydrží ještě ve druhém čtvrtletí roku. Ekonom Jiří Cihlář upozorňuje, že nezaměstnanost navazuje na vývoj ekonomiky se zpožděním, proto se bude u nás snižovat jen velmi pozvolna.

Hospodářství padá na dno, bude zle. Čtěte pravdu o nezaměstnanosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce pro Prahu
reklama

Přes všechny problémy české ekonomiky nejsme na tom s nezaměstnaností v rámci Evropské unie tak špatně. Data z evropské databáze Eurostat za poslední čtvrtletí roku 2012 potvrzují,  že nezaměstnanost v Česku je stále poměrně výrazně pod průměrem evropské sedmadvacítky. Nad průměrem 27 zemí Evropské unie jsme i v celkové zaměstnanosti lidí v produktivním věku, naopak nízký je u nás v porovnání s průměrem Unie podíl částečných úvazků. „To je podle mne i tradicí, která je tu nastavena, nejsou ani daňově zvýhodněné. Částečné úvazky u nás nejsou moc populární, vyhovují většinou matkám s dětmi, pro které jsou výhodné,“ vysvětluje Jiří Cihlář.

Nejnovější data o zaměstnanosti v EU ZDE

V Řecku pracuje něco přes polovinu populace

Česká republika se vyznačuje relativně nízkou úrovní nezaměstnanosti, jsme stále o 3,6 procenta pod průměrem Evropské unie.  Ale do států  s nejnižší  nezaměstnaností, jako je Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Rakousko, máme daleko. Náš jižní soused je na tom s mírou 4,5 procent nezaměstnanosti vůbec nejlépe.  Naopak nejvíc lidí bez práce mají  na jihu Evropy, zejména v Řecku, kde pracovalo jen o něco více než polovina populace ve věku dvaceti až čtyřiašedesáti let..

Evropská unie  si dala za cíl  dosáhnout do roku 2020 až 75procentní zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let a ve věkové skupině 30-34 let dosáhnout 40procentního podílu vysokoškolsky vzdělaných osob. Počet států, které už překonaly cílovou hranici 75 procent  zaměstnanosti, se nezměnil, šťastlivci jsou jen Švédsko,  Nizozemsko, Německo, Rakousko a Dánsko. 

Státy jižní Evropy jsou brzdou eurozóny i celé Evropské unie

V České republice v posledních měsících přibylo nezaměstnaných, přesto jsme s 71,9 procentní zaměstnaností  v Evropské unii na devátém místě. Čím to je, že se přes všechny problémy české ekonomiky držíme na žebříčku zaměstnanosti tak vysoko? „Jádro Evropské unie je relativně ještě zdravé, ale problémem jsou státy, které se táhnou za eurozónou: Řecko, Španělsko, kde nezaměstnanost překračuje 25 procent.  To je hlavní brzda eurozóny i Evropské unie,“ vysvětlil ekonom Cihlář.  Dodává, že jde o spojité nádoby. „Když je tam vysoká nezaměstnanost, je nízká poptávka, což zpomaluje export do těchto zemí. Podniky nemohou tolik vyrábět, což stahuje i střed Evropské unie dolů. A díky tomu je na tom Česká republika tak dobře,“ konstatuje ekonom.

Zhoršuje se i další ukazatel – podíl dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) na celkové nezaměstnanosti v Evropské unii. V Česku se podíl dlouhodobě nezaměsntaných meziročně nezměnil, ale jsme stále  skoro o tři procenta za evropským průměrem. Nejhorší situace je stále na Slovensku, ke kterému se ale výrazně přiblížilo Řecko. Nejlepší situace byla koncem loňského roku ve Švédsku.

 Dlouhodobá nezaměstnanost bude obrovským problémem eurozóny

 Ekonom Cihlář potvrzuje, že dlouhodobá nezaměstnanost je obrovský problém nejen pro ekonomiku, ale i pro lidi. Když totiž někdo zůstane dlouho bez práce, beznadějná situace ho demotivuje a má nejen velké problémy zaměstnání najít, ale i se do pracovního procesu vrátit. „Když ekonomika padá a nezaměstnanost roste, dlouhodobá nezaměstnanost také roste. A bude obrovským problémem eurozóny, hlavně na její periferii,“ varuje Cihlář.

Je to podle něj způsobeno tím, že se omezuje výroba právě v odvětvích, která už delší dobu stagnují, a ořezává se státní správa. „V celé eurozóně se propouštějí úředníci, administrativní pracovníci. Když je ekonomický cyklus sestupný, nemají velkou šanci najít práci. Stejně jako nekvalifikovaní pracovníci,“ uvádí ekonom.

Podíl mladých vysokoškoláků na českém trhu práce není vysoký

Evropa sleduje i další ukazatel – podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na trhu práce. I když vyšší vzdělání zajišťuje lepší uplatnění na pracovním trhu a v České republice se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi lety 2002 až 2012 zvýšil o víc než 13 procent,  v Evropě se zařazujeme mezi země s nejnižším podílem vysokošloláků ve věku 30 až 34 let. „Spousta zaměstnavatelů sahá raději po vzdělaných lidech s praxí, kteří  už mají zkušenosti.

Těžko říci, jestli se vytváří dost pracovních míst, kde se absolventi vysokých škol mohou uplatnit,“ říká Jiří Cihlář, jaké jsou příčiny. Ale poukazuje na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí,  aby zaměstnavatelé dostávali příspěvky na nového mladého zaměstnance. „Je to zajímavý projekt, ale bude těžké ho prosadit,“ míní ekonom.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejvyšší dluhy mají Pražané

13:08 Nejvyšší dluhy mají Pražané

Už třetí rok po sobě se snížil průměrný dluh obyvatel naší země. Zatímco v roce 2018 šlo o zhruba 28…