Jste pro navýšení podílu obnovitelných zdrojů elektřiny?Anketa
Každý, kdo se chce veřejně vyjadřovat k politice, neměl by vynechávat problematiku peněz a měl by šířit povědomí, že někde, podobně jako je ideál svobodného obchodu, existuje také ideál svobodného bankovnictví, kde bude fungovat něco jiného než státní monopol na peníze. Také o tom hovořil profesor Josef Šíma, rektor vysoké školy Cevro institut, na besedě, kterou pořádali v olomouckém Jazz klubu Svobodní.
„Naše myšlení je sešněrované, co se týká peněz, měnové politiky i centrálního bankovnictví. Dám příklad. Když studujete ekonomii, tak se téměř na první hodině dozvíte, jak je dobrý svobodný obchod, že každé clo a překážka obchodu je překážkou v cestě k blahobytu,“ uvedl na začátek debaty Šíma. „Každý chápe, že ideálem by byl svět nikoli centralizovaný a plný politických překážek pohybu zboží, ale ideálem světa je svět bez hranic a bez politických překážek. Téměř všichni se na tom shodnou,“ dodal. V otázce peněz a bankovnictví se ale podle Šímy vlastně nedozvíme, jaký by byl ideální svět, kdyby nebyly zpolitizované peníze. „Pokud je pro nás svoboda hodnotou, i tady by měly vládnout trhy a svobodná rozhodnutí, jinými slovy, že by centrální banka vůbec nemusela být. Pak se na vás ale lidé podívají a řeknou si, že jde o extrémní myšlení,“ upozornil.
Psali jsme:
Centrální bankovnictví může být svěrací kazajka
Podle Šímy debatujeme o drobnostech, intervencích bank, ale nemáme ideál svobody v oblasti bankovnictví a poskytování peněz. Profesor hovořil také o inflaci. „Je potřeba si uvědomit, že za to, že ceny rostou, nemohou nenasytní podnikatelé nebo ropní šejkové nebo někdo, kdo nepřeje ekonomice, ale že ceny rostou jako důsledek zmnožování peněz v oběhu, a to je to, co dělá státní monopol, tedy centrální banka,“ vysvětlil Šíma. Připomenul také vývoj znehodnocování peněz ve 20. století v porovnání se stoletím devatenáctým.
Pak už byla řeč o současnosti. „Každá babička dnes musí přemýšlet o tom, jestli má koupit nějakou akcii a jestli získají na hodnotě. Tím pádem se dramaticky zvyšuje nejistota a riziko ve společnosti. Najednou nikdo neví, co má dělat během doby, kdy člověk pracuje a vydělává. Když si koupíte nějaký dům nebo nemovitost, tak už vidíte politiky, kteří si brousí zuby na to, že vám majetek zdaní, aby náhodou vaše děti neměly nepřiměřenou výhodu do dalšího života. Když peníze necháte doma, tak vám peníze mizí, a když je dáte do banky, tak vám bude tvrzeno, že centrální banka dbá na to, aby banky byly zdravé. Měli bychom si ale uvědomit, že právě centrální banka je přesně ta instituce, která systematicky kazí peníze, znehodnocuje, a je divné, že by zrovna tato instituce dohlížela na to, aby se zrovna v komerčních bankách tyto peníze neztrácely,“ uvedl Šíma. „Je tu prostor pro debatu, jestli to není úplně špatně. Jestli nevyvázat obyvatelstvo ze svěrací kazajky centrálního bankovnictví,“ dodal.
Bude měnová politika ještě horší?
Dál se pak věnoval aktuálním problémům. „Všichni visí na rtech centrálních bankéřů, protože ví, že když se ti pánové špatně vyspí a udělají něco nečekaného, tak na to všichni můžeme doplatit. Centrální bankéři přitom ze své podstaty musí dělat nečekané věci a překvapovat trhy, což je také příklad nedávné intervence proti koruně. Vyčítat centrální bance, že tohle dělá, je nepochopení toho, co je centrální banka, protože to je její definiční vlastnost. Jestli je nějaká kritika, pak, zda má taková instituce existovat. Protože, pokud bude existovat, tak bude ředit kupní sílu a bude intervenovat,“ dodal.
Připomenul i permanentní boje o to, jaká bude měnová politika. „V důsledku volby nového prezidenta budou jiní lidé obsazováni do pozic centrálních bankéřů. Což vám napovídá, že mohou být centrální banky rozumnější nebo více a méně nebezpečné. Možná za pár let budeme vzpomínat na dnešní debaty, kdy se přou ekonomové a podnikatelé o smysluplnosti intervence, která zahýbala kursem koruny o korunu. Mohou nastat mnohem děsivější scénáře,“ upozornil Šíma. „Centrální banka může způsobit i katastrofu a to nám pomůže pochopit i vztah ke společné evropské měně,“ dodal.
Euro jsou politické peníze - a proto riskantní
Řeč byla také o rizicích přijetí společné měny. „Nemusíte být měnový nacionalista a obhájce české koruny, abyste byli skeptičtí k tomu, co přinese euro,“ uvedl Šíma, který upozorňuje na to, že pokud se měny ve státech liší, lze rychleji odhadnout míru inflace. „Zkrátka na bankovkách přibývají nuly. Nemusíte být měnový teoretik a zjistíte, že se něco děje. Pak se objeví lidé, kteří pochopí, že zpolitizované peníze jsou velký průšvih,“ dodal.
Profesor Šíma vidí ve zrušení papírových národních měn riziko. „Jedny peníze jsou ideál, ale důležité je, aby to byly dobré peníze. Dřív se dalo všude zaplatit zlatou mincí, a to nebyly politické peníze,“ dodal s tím, že euro ale není tento případ. „Euro jsou politické peníze a nemáme žádnou jistotu, že budou dobré,“ doplnil. V okamžiku, kdy nebudeme mít odlišné měny, nebudeme mít ani srovnání, zda je ekonomika zdravá nebo ne, těžko se bude sledovat míra inflace a politikům bude méně lidí vidět pod prsty. Proto budou páchat více zla a ředit kupní sílu více, než by tomu bylo v systému řady konkurujících si měn,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
