Václav Klaus se v minulosti několikrát vyjádřil kriticky k listopadovému zásahu České národní banky. Ale po ocenění jejího prezidenta přišel s konspirační teorií, že tento krok nebyl izolovanou akcí, že mohlo jít o součást celosvětové snahy centrálních bankéřů vyvolat inflaci jako metodu likvidace velkého zadlužení zejména západního světa. „Nemyslím si, že byl tlak světové bankovní komunity rozhodujícím motivem Miroslava Singera, ale toto jeho ocenění právě v této chvíli této argumentaci nutně nahrává,“ říká Václav Klaus.
Celosvětový kolektivní komplot by byl hrozně nebezpečný
Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník prohlásil, že kdyby existoval jakýsi kolektivní celosvětový komplot nebo komplot ve skupině zemí vyspělého světa, který by cíleně vyvolával prostředí inflace, a díky tomu by docházelo k umazání dluhu, a kdyby to navíc iniciovaly centrální banky, bylo by to pro něj velmi nemilé překvapení a možná i důvod odchodu z profese ekonoma. „Ale nevěřím tomu, bylo by to hrozně nebezpečné, kdyby něco takového existovalo,“ odmítá tvrzení Václava Klause.
Oslabení jedné měny vede k posílení jiné měny, a to se nemusí líbit
Podle Zahradníka je pravda, že v některých záležitostech centrální banky koordinují jednotlivé postupy, cesty či strategie. „Ale rozhodně si nemyslím, že je to v oblasti intervencí,“ dodává pro ParlamentníListy.cz. Vysvětluje, že v oblasti intervencí dochází k tomu, že když je jedna měna oslabována, druhá měna je posilována, a ne vždy posílení druhé měny přichází vhod příslušné centrální bance. „Ti protihráči na druhé straně se na to občas dívají s nucenou nelibostí,“ konstatuje. Bývaly doby, před dvaceti a více lety, kdy ke koordinovaným kolektivním intervencím docházelo, ale od té doby Zahradník nic takového nezaznamenal.
Psali jsme:
Devizové intervence jsou reakcí na podmínky v příslušných zemích
V textu exprezidenta se nemluví výlučně o intervencích, ale o cíleném vyvolávání inflace, uvedl Petr Zahradník. A krokem k tomu mohou být i operace kolektivního uvolňování, jak ve Spojených státech, Británii, Evropě, či Japonsku. „Ale ani tam to podle mne nebylo nijak koordinované, byla to prostě reakce na podmínky, které existovaly v příslušných zemích. S velkou pravděpodobností minimálně ve Spojených státech ta praxe buď skončí, nebo nabyde jiné podoby. V Evropě už také není tak intenzivní,“ poznamenal ekonom. I on přiznává, že v určitých ekonomických kruzích se asi před dvěma roky mluvilo o tom, že jednou z cest, jak dluhy vymazat, je vytvořit prostředí vysoké inflace.
To by se svět obrátil naruby
Nezávislé think tanky musí prý čas od času šokovat nějakými informacemi. „V kruzích ortodoxně liberálních názorů jsem podobný názor slyšel. Tehdy se hovořilo třeba o tom, že důvodem zvyšování cen energií, které se pak rozlijí do dalších cen, je umazávat dluh rychleji, než by probíhalo přirozenou cestou. Ale nikdy to žádná z autorit oficiálně nepotvrdila, každá to zdůvodnila vnitřními ekonomickými a měnovými podmínkami,“ říká Petr Zahradník. A dodává, že mu to připadá poměrně věrohodné, takže tomu věří, protože kdyby něco takového prováděly měnové autority, jejichž ústavní pravomoc spočívá ve stabilitě cenové hladiny, to by se prý svět obrátil naruby.
České podmínky jsou jiné než jinde
Odmítá, že by motivem České národní banky byl tlak ze strany světových bankéřů. „To už vůbec ne. Naše podmínky jsou v tomto ohledu tak jiné než ostatních zemí. My jsme neměli finanční krizi, neměli jsme žádný radikální úbytek úvěrových aktivit jako v Evropě nebo ve Spojených státech, nepotřebovali jsme sanovat finanční sektor,“ vysvětlil ekonom, že podmínky jsou u nás zcela jiné, proto měl pochopení pro devizovou intervenci z čistě domácích důvodů. „Názor, že jejím důvodem byl tlak, který by byl vytvářen na naši banku nějakými globálními bankéři, mi připadá absurdní,“ odmítá výroky exprezidenta Klause.
Oslabení kurzu koruny není pro svět výhodné
Mělo by pro globální ekonomiku vůbec nějaký význam, že si malá Česká republika sníží kurs své měny? Mohly by z toho mít vyspělé země nějaké výhody? „Pro svět by to mělo význam opačný,“ podotkl Petr Zahradník, „protože by se na základě oslabení kursu koruny stalo naše zboží za jinak stejných podmínek reálně konkurenceschopnější. A o to svět jako takový zájem nemá, má zájem o naprostý opak.“ Na druhou stranu by mohly mít vyspělé státy zájem třeba na tom, že v takové zemi by existovala levnější možnost investování, nákupu aktiv. „To je druhá strana mince. Ale naše země je tak malá, a to kurzové oslabení také tak malé, bavíme se o řádu pěti nebo šesti procent, že to není nijak zásadní. Něco jiného by bylo, kdyby oslabení kurzu bylo o padesát nebo šedesát procent,“ je přesvědčen člen NERVu.
Podle Klause nebylo třeba oslabovat korunu kvůli exportu
Václav Klaus ve své kritice listopadového kroku České národní banky poukazuje i na to, že v témže měsíci, kdy centrální banka „svůj bezprecedentní krok udělala“, podle Českého statistického úřadu skončila bilance zahraničního obchodu historicky nejvyšším přebytkem 38,7 mld. Kč, který byl ve srovnání se stejným měsícem roku 2012 o 5,1 mld. Kč vyšší. „Každá ekonomická učebnice nám říká, že je rozumné oslabovat měnový kurz v situaci, kdy vývozy stagnují či klesají a dovozy rostou, tedy kdy je bilance zahraničního obchodu v deficitu nebo k deficitu směřuje. Data ČSÚ nám říkají pravý opak. Vývoz roste (o 7,4 %), a to rychleji než dovoz. Proto narůstá přebytek bilance zahraničního obchodu. Kdyby to mělo být považováno za středně či dlouhodobý trend, bylo by rozumné buď nedělat nic (což by samozřejmě bylo nejlepší), nebo kurs posilovat. U nás narůstá přebytek bilance zahraničního obchodu a centrální banka oslabuje kurs. To je velmi nestandardní politika. Za tu by bylo poněkud zvláštní udělovat titul bankéř roku," podivuje se bývalý prezident nad motivy udělení ceny prezidentovi ČNB. Podle něj je na první pohled zřejmé, že se přebytek našeho zahraničního obchodu zvýšil i při existující úrovni měnového kursu a že oslabovat měnový kurs nebylo třeba.
Na kurs má vliv více faktorů, nejen bilance zahraničního obchodu
Listopadový výsledek bilance zahraničního obchodu není podle ekonoma Petra Zahradníka žádnou výjimkou. Přebytek obchodní bilance je trendem trvajícím deset let. „Ale i učebnice ekonomiky říkají, že obchodní bilance zdaleka není jediným determinantem úrovně kursu, že současně kurs ovlivňují i jiné faktory, např. výše běžného účtu platební bilance, která je naopak po dlouhou dobu docela výrazně záporná, byť v poslední době se trochu vyrovnává,“ nesouhlasí s Václavem Klausem ekonom.
Pohled na českou ekonomiku musí být komplexní
Kurs je také ovlivňován i růstovými fundamenty, a to je vývoj HDP, a zejména porovnání vývoje HDP v zemi A, což je třeba Česká republika, se zeměmi B, což je Evropská unie jako celek. „A tam ta diference začíná být silná v náš neprospěch. K tomu připočteme další významný faktor, a to jsou přímé zahraniční investice, které také významným způsobem ovlivňují kurs a které se v poslední době téměř zastavily,“ argumentuje, že obchodní bilance je jedním, sice poměrně důležitým, ale zvláště v našich podmínkách rozhodně ne jediným faktorem, který ovlivňuje výši kursu. Ze všech těchto důvodů měla česká centrální banka obavy, že by se devizové trhy upnuly k velmi dobrým faktorům zahraničního obchodu, ale nebraly by v úvahu komplexní pohled na českou ekonomiku, který není zdaleka tak dobrý jako zahraniční obchod.
Krok ČNB byl racionálním rozhodnutím
Zahradník poukazuje na další faktor, a to, že v podmínkách vyšších sazeb by mohla banka na tuto situaci reagovat poklesem úrokových sazeb. „Ale není kam snižovat, protože sazby jsou už na nule a záporné úroky sazby by naštvaly ještě víc lidí než devizové intervence,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz ekonom. Proto podle jeho názoru byla devizová intervence jediná možnost, jak vývoj ekonomiky ovlivnit. „I když řešení nedělat nic a nechat to na samotném trhu obhajuje celá řada lidí, protože říká, že to je čisté tržní řešení. Nepopírám, že intervence národní banky je zásah, který se dělá prostřednictvím trhu, ale je to zásah nějaké autority. V tomto případě jsem přesvědčen, že centrální banka má daleko koncentrovanější a daleko více do budoucna hledící analytický vhled než nějaký momentální pocit trhu, který může některé věci naopak přecenit, nebo naopak podcenit. Tak to prostě centrální banka nedělá, svým rozhodnutím v podstatě suplovala, nechci říkat úplně tržní selhání, ale jakési ne úplně racionální rozhodnutí, které by případně z trhu vyplynulo,“ obhajuje krok ČNB před kritiky, jako je Václav Klaus, renomovaný ekonom.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
