Loni 60 tisíc Kč za plyn, letos 122 tisíc. „Úspora“ odhalena

28.09.2023 11:33 | Analýza

Loni za plyn 60 tisíc korun, tento rok již přes 122 tisíc korun – situace, do níž se dostala jedna z odběratelek plynu u energetické společnosti innogy. „Příklad nepříjemných dozvuků energetické krize pro zákazníky,“ vysvětlila společnost s tím, že by se však mnozí zákazníci již od října mohli dočkat zlevnění. Důvod k radosti jim však zřejmě nevydrží dlouho. Po žonglování Ministerstva průmyslu a obchodu s poplatkem za obnovitelné zdroje začíná být jasné, že si lidé kvůli dotování „zelených zdrojů“ v příštím roce za energie opět připlatí. Půjde o tisíce.

Loni 60 tisíc Kč za plyn, letos 122 tisíc. „Úspora“ odhalena
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Anketa

Zvládl podle vašeho názoru moderátor ČT Jakub Železný páteční debatu s Miroslavem Ševčíkem v Událostech, komentářích?

1%
98%
hlasovalo: 11911 lidí
Dodavatelé energií v Česku během letošního roku postupně snižují ceny energií pod úroveň vládního cenového stropu, avšak i tak ceny energií dosahují oproti minulým letům dosti závratných výšin. Výjimkou nejsou případy, kdy lidé zaplatí na fakturách za energie i dvojnásobek oproti předešlému období.

Aktuální energetická krize – která započala již v roce 2021 a následně ji prohloubila ruská invaze na Ukrajinu – v průběhu letoška začala postupně polevovat. A v posledních týdnech již E.ON, innogy, Pražská energetika, ČEZ, Pražská plynárenská i MND představily nabídky dodávek energií v cenách pod vládním zastropováním.

Český statistický úřad (ČSÚ) ve své nově uveřejněné statistice průměrných cen, které za energie platily české domácnosti, uvádí, že v prvním pololetí roku 2023 elektřina vycházela české domácnosti průměrně na 7607 korun za MWh elektrické energie v nejběžnějším odběrovém pásmu DC, a plyn na 2696 korun za MWh (odběrové pásmo D2).

Anketa

Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?

93%
5%
hlasovalo: 34152 lidí

Ceny, v nichž je již promítnut úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie, ukazují dle ČSÚ, že letos domácnosti meziročně platily za elektřinu o 20 % méně, zatímco za plyn naopak o 74 % více. Bez úsporného tarifu by pak dle statistiků domácnosti platily za elektřinu o 23 % více.

Zatímco v prvním pololetí roku 2021 podle nové metodiky ČSÚ stál plyn obyvatele ČR průměrně 1337 korun za MWh a v první polovině roku loňského 1716 korun za MWh, v letošním roce již skutečná cena placená českými domácnostmi měla být na zmíněných 2696 korunách za MWh, což je přibližně dvojnásobek oproti ceně před dvěma lety.


Méně spotřebovala a platila vyšší zálohy. Beztak zaplatí o 60 tisíc více

Své o tom ví i jedna ze zákaznic energetické společnosti innogy, která spotřebovala za uplynulý rok méně plynu, avšak vyúčtování ji přišlo dvojnásobné. Žena, jejíž příspěvek na sociálních sítích zaznamenal nemalé ohlasy, popsala, že vzhledem k tomu, že platila vyšší zálohy než minulý rok a měla menší spotřebu, čekala, že ji letos přijde mírný přeplatek. To se však nestalo – a namísto přeplatku ji přišla výzva k zaplacení nedoplatku ve výši 68.867 korun.



Zákaznice innogy, která odebrala 42.296 kWh plynu, již přitom prostřednictvím záloh uhradila během roku 53.550 korun, výsledná cena však za uvedené množství plynu činí 122.417 korun s DPH.



Ještě v minulém roce přitom její domácnost odebrala plynu o téměř 5 tisíc kWh více (necelých 47.039 kWh) a tehdy ženu čekala platba za celé předchozí roční období ve výši 60.480 korun s DPH bez 17 haléřů. Zdražení tedy letos dolehlo na tuto zákaznici více než dvojnásobné a zvýšila se ji nově i záloha, jež v minulém období činila 4530 korun – nyní již jde o zálohu ve výši 13.240 korun.



Pavel Grochál z oddělení Corporate Affairs za společnost innogy pro ParlamentníListy.cz uvedl, že jde o příklad „nepříjemných dozvuků energetické krize pro zákazníky, kterým skončila dlouhodobá smlouva se zafixovanou výhodnou ‚předkrizovou‘ cenou“. „V posledních třech letech, právě v období výhodné fixace, ceny energií v celé Evropě výrazně stoupaly a vůbec se nedostaly na předkrizovou nebo tzv. ‚předválečnou‘ úroveň,“ sdělil.



Podle Grochála jsou zákazníci, kterým končí výhodné předkrizové ceníky, často velmi překvapeni skokovým nárůstem ceny. „Díky až tříletým fixacím se jich energetická krize vůbec nedotkla a nyní čelí nové výrazně vyšší úrovni cen za energie. Ty jsou přitom oproti těm, které platili v minulých letech, až dvojnásobné,“ podotkl s tím, že zatímco v roce 2021 byla průměrná cena plynu cca 1100 Kč/MWh, v roce 2022 se zvýšila na více než 2500 Kč/MWh a v roce 2023 pozvolna klesá a innogy dle něj již zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou letos snížilo ceny plynu už dvakrát.

Zákazníkům, kterým končí fixace, doporučuje, aby se aktivně zajímali o to, zda mají nastaveny zálohy v adekvátní výši, a také o nové cenové podmínky. „Upravili jsme také naše zákaznické informační systémy a nově už všechny zákazníky aktivně oslovujeme s novými plány záloh, aby nebyli zaskočeni skokovým nárůstem ceny při vyúčtování,“ dodal Grochál pro ParlamentníListy.cz.

Společnost innogy také upozorňuje, že již za pár dní se s příchodem října lidé před topnou sezónou dočkají zlevnění plynu a v novém ceníku společnosti má cena plynu klesnout o 18 % oproti vládou stanovenému cenovému stropu.

„Vůči cenovému stropu je nová cena o téměř pětinu nižší a měsíční náklady na vytápění průměrného domu klesnou o skoro sedm set korun,“ tvrdí ředitel maloobchodu společnosti innogy David Konvalina. Dle společnosti tak čtyřčlenná domácnost, která plynem vytápí průměrný rodinný dům a ohřívá teplou vodu, ušetří osm tisíc korun ročně a rodina v třípokojovém bytě ušetří 3500 korun ve srovnání s cenovým stropem.

Anketa

Má Česko pořídit letouny F-35?

3%
96%
hlasovalo: 52390 lidí

Levná elektřina? Připlatíte si, rozhodla vláda

I přes pokles cen však ještě stále není důvod k oslavám. Pozitivní zprávy pro rodinné rozpočty v souvislosti s cenami energií totiž přeťalo v uplynulých dnech Ministerstvo průmyslu a obchodu a následně i samotný vládní kabinet. Levnější ceny elektřiny, které mnohým lidem ulevily v době, kdy se znatelně zdražil plyn, již totiž v příštím roce naruší návrat poplatku za obnovitelné zdroje.

Ještě ve středu 20. září to vypadalo, že poplatky za výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů domácnosti nadále nebudou muset platit, jelikož Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s návrhem, že by podporu například pro soláry platil za české spotřebitele stát z veřejných financí – ale hned o dva dny později však již ministerstvo vycouvalo a dotování „zelené energie“ tak „zatáhnou“ zejména české domácnosti z vlastního.

Poplatek za obnovitelné zdroje energie – který Češi museli platit i v minulosti, avšak v reakci na vysoké ceny energií od loňského října do konce letošního roku byl plně hrazen ze státního rozpočtu – tak opět dopadne na domácnosti a na firmy. A jak na středeční tiskové konferenci oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny kvůli této podpoře „zelené energie“ dáte až o 599 korun více. Pro běžnou domácnost to může znamenat zaplatit za elektřinu o jednotky tisíc korun více.

Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje již nebude dotovat v plné výši stát jako v tomto roce, nýbrž napřímo samotní občané, slibuje si vláda, že bude mít víc peněž ve státním rozpočtu. „Vzhledem k poklesu cen elektřiny, které jsou v ČR v současnosti sedmé nejnižší v rámci EU, se vláda rozhodla vrátit se k vícezdrojovému financování podporovaných zdrojů energie, které v ČR fungovalo do roku 2021. Na dotacích tak stát v příštím roce ušetří 13,43 miliardy korun,“ sdělila vláda.

Čili se objevují hlasy, že byť elektřina zlevňuje, lidé pokles její ceny kvůli aktuálnímu vládnímu rozhodnutí téměř nezaznamenají. „Návrat příspěvku na obnovitelné zdroje energií by umazal drtivou většinu letošního zlevnění silové elektřiny a domácnosti by tak platily prakticky stejně jako při zastropovaných cenách,“ řekl pro iDnes.cz marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek.

Premiér Petr Fiala (ODS) však uvedl, že nepřepokládá, že by návrat k poplatku za „zelenou energii“ měl na domácnosti a firmy „dramatické“ dopady. A pokud by dle ministra financí Stanjury některé rodiny zaznamenaly kvůli dotování obnovitelných zdrojů převážně napřímo z vlastních kapes existenční problémy, mají si zažádat o sociální podporu, jakou je například příspěvek na bydlení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

fiala i síkela svorně vykřikují, , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusevipera , 28.09.2023 12:01:32
že ceny energií klesly. Nekleslo vůbec nic, od nástupu této hrůzovlády ceny pouze stoupají. Politici asi při svých platech ve výši několika set tisíc měsíčně takovou drobnost jako cena elektřiny nevnímají a neřeší. Stali jsme se žebrotou evropy.

|  17 |  0

Další články z rubriky

Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

4:44 Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

Paprika, která je u nás klidně za stovku, stojí na Balkáně pakatel. Maximálně půldruhého eura. Na tr…