Odhalení ve speciálu ČT: Reformy jsou jen prodlužováním agonie

Čeho nás ve skutečnosti čeká Konec a čeho Začátek? Jsme připraveni se postavit všudypřítomnému pokrytectví? Jsme ochotni si vybrat? To vše byla témata speciálu Planeta Země 2012 na ČT24. Během něj byly zároveň představeny i další technologické interaktivní novinky, umožňující do debaty vstupovat jak divákům, tak i uživatelům sociálních sítí. Tým Nových médií tak v premiéře představil jedno ze zatím největších zapojení široké veřejnosti v historii ČT24. Reakce publika byla v reálném čase ihned analyzována a představována divákům.

Celovečerní diskusi o globálním vývoji odmoderoval Václav Moravec a Pavlína Kvapilová. Hned v úvodu padla další otázka: Čeká nás (lidstvo) cesta po skluzavce dolů či probuzení dobrých - pozitivních energií v lidech? Než se debata začala rozvíjet, byly zveřejněny i výsledky aktuálního exkluzivního průzkumu veřejného mínění, udělaného za tímto účelem agenturou Factum Invenio.

Výsledky rozhodně nebyly optimistické. Více než 55 procent dotázaných totiž uvedlo, že se domnívá, že situace na Zemi a mezi lidmi se bude nadále zhoršovat. Jen 5 procent lidí prokázalo víru v to, že se situace zlepší. Pozitivněji vnímají podle průzkumu budoucnost hlavně mladí lidé, ovšem ani mezi nimi nepřevládá kladné hodnocení a víra v budoucnost civilizace.

Dědictví starých civilizací

Prvními hosty na téma duchovní rozpoložení roku 2012 a dědictví starých civilizací byl autor Encyklopedie šamanismu Mnislav Zelený Atapana a Marina Čarnogurská, znalkyně čínské filozofie. Diskutovali o tom, nakolik jsou současné problémy lidí stejné, jako ty, které sužovaly v minulosti Egypťany či Římany? Své názory na toto téma přednesl profesor Miroslav Bárta, přední český egyptolog a expert na komplexní medicínu Dr. Jan Hnízdil.

"Duchovní prázdnota současného lidstva znamená našlápnutí ke konci civilizace. Honba za blahobytem je odklonem od přirozenosti," stojí zcela jistě za zmínku jedno z vyjádření Mnislava Zeleného Atapany. Podle něj je problémem to, že i v Česku se myslí v rámci pouhých čtyřletých cyklů. Na mysli tím měl čtyřleté volební funkční období politiků, které nezajímá to, co bude poté, až odejdou. "My se musíme naučit myslet v daleko širších cyklech," řekl dále Mnislav Zelený Atapana.

Podle znalkyně čínské filozofie Mariny Čarnogurské se navíc ukazuje na současném stavu společnosti to, jak hlubokou pravdu měli již staří čínští myslitelé, když říkali, že zemím nesmějí vládnout obchodní kruhy. "Naopak, měli by vládnout lidé, kterým záleží na rozvoji země, v které žijí," uvedla.

Zajímavý názor přednesl pak také přední český egyptolog Miroslav Bárta. "Reforma současného systému je pouhé prodlužování agonie," řekl v diskusi. A vyjmenoval zápory toho, jak lidstvo žije. "Současný systém je založený na dravosti, bezohlednosti, individualismu. Proto mají šanci v něm uspět lidé, kteří mají takovéto vlastnosti - a podle toho pak ten vývoj společnosti můžeme vidět. V těch, co ovládají, převládá negativismus. I proto vnímáme krizi identity i u vládnoucí elity - která dává zelenou pouze jistým zájmových skupinám, či dovoluje to, co známe i z minulosti, aby vládly a měly v rukou moc pouze vlivné rodiny, které si vlivy mezi sebou předávají," konstatoval Bárta.

Zveřejněny byly pak další výsledky průzkumu veřejného mínění, který se ptal na to, zda je možné reformovat současný systém. I ty ukázaly, že největší skupina dotázaných, 37 procent Čechů, se domnívá, že je třeba současný systém zcela opustit. Šestnáct procent lidí pak vyjádřilo víru v to, že reforma systému je možná.

Americký miliardář: Lidé jsou unavení, alternativa kapitalismu neexistuje

Pro speciální vysílání Planeta Země 2012 poskytl exkluzivní rozhovor i americký miliardář George Soros. A podotkl, že lidé jsou unavení a kritičtí k Evropské unii a jejím selháním.

„Kvůli tomu se lídři, kteří naopak dříve prosazovali další integraci, snaží pouze udržet status quo. A status quo je ze své povahy nedokonalý a potřebuje změnu. Ovšem lídři teď odmítají změny, přestože to dříve byli oni, kdo je prosazoval. Proto nemají žádnou vizi, která je potřeba ke zlepšení situace," řekl Soros pro ČT.

Jaká je diagnóza současného kapitalismu? Jaký význam mají pro lidi peníze?

Dalším tématem večera byla otázka, zda je kapitalismus v krizi. A také to, co pro lidi znamenají peníze. Zamýšlel se nad tím buddhista Libor Malý, který prodal před časem za 900 milionů svou firmu a nyní vymýšlí aplikaci pro život v postkapitalistickém systému bez peněz.

"Každý cyklus jednou skončí a my se blížíme nyní ke konci cyklu, ve kterém měly velkou moc ty barevné papírky, kterým říkáme peníze," řekl Libor Malý na vysvětlení toho, proč pracuje na tom, jak bude život na Zemi vypadat poté, co by peníze zmizely. Podle něj je definice současné společnosti to, že všichni vzájemně otročí všem - jeden druhého de facto vykořisťuje. A přitom by to mělo fungovat tak, že by si lidé měli vzájemně pomáhat.

Kromě něj uvšak zazněly i názory poradce expremiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa, bývalého dopisovatele The Economist, či Mariana Tupyho z Cato Institute, který přidal svůj názor z Washingtonu.

Šlouf: Prominentem za každého režimu, symbol opoziční smlouvy

Byl součástí politické nomenklatury před rokem 1989, je jí i nyní, byť v pozadí, jako lobbista. "Když někdo něco uměl před Listopadem, uměl to i po Listopadu. Ten, kdo byl slušným člověkem před, byl i po revoluci," řekl na úvod Miroslav Šlouf. Ovšem připustil, že chování lidí mezi sebou bylo v době před rokem 1989 lepší. Přesto se adaptoval na situaci. Podle přítomného egyptologa je to důsledek toho, že když někdo rozumí technologii moci, zvládá to za všech okolností a obstojí vždy - a v tom je zřejmě Šloufova hlavní přednost.

Podle Šloufa je důležité si přiznat, že se v současné době, ať chceme, či nikoli, nacházíme v procesu globalizace. "Ale nedokážeme ten proces globalizace zvládat - to je ten problém. A za to nesou velkou odpovědnost velké státy, což může mít na malé státy, jako jsme my, velmi nepříjemné dopady a následky," uvedl Šlouf.

Zajímavá slova pak na toto téma zazněla i z úst Františky Hany Garlíkové, devadesátileté dámy, která kdysi pracovala u Bati a po sedmdesátce začala podnikat s výrobou panenek.

Má dnešní mládež plán a vizi, jak společnost změnit?

Revolta mladých je reakcí na dnešní politickou situaci. Proč a jaké šance mají na úspěch v prosazení změn – to už bylo dalším tématem pořadu.

Mají mladí plán a bude společnost schopna se změnit? Zajímavé názory přednesl kanadsko-slovenský investigativní novinář Tom Nicholson, sociolog Fedor Gál i španělský pedagog podporující hnutí M15 Daniel Vazquez.

Je právo užitečným pomocníkem mocných?

Dalším zásadním tématem dneška je spravedlnost. A proto jí patřil další blok středečního interaktivního večera. Na otázky, jestli společnost dokáže potrestat viníky všeho, co v posledních letech vyšlo na povrch, a jestli právo je nástrojem spravedlnosti, nebo jen užitečným pomocníkem mocných, se snažili odpovědět kardinál Miloslav Vlk, advokát Tomáš Sokol a soudkyně Eliška Wagnerová.

Obecná přetvářka a ohrožení soukromí

Posledním tématem večera se staly takzvané paralelní vztahy. Ve studiu se řešilo to, zda přichází další forma obecné přetvářky, i to, jaké může mít dopady ekonomická krize na soukromí lidí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.