Čeští ekonomové ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz jsou podobného názoru. Před bankovní unií varují ekonomové Ladislav Tajovský, Petr Mach, Lukáš Kovanda či Marek Loužek.
Cílem bankovní unie je sjednotit chování bank. K tomu by měl sloužit nově vzniklý jednotný systém evropského bankovního dohledu i jednotný evropský systém pojištění vkladů se společnou regulací a záchranným fondem pro případ krachu bank.
Přelévání peněz ze zdravých zemí do nemocných
V současné době vykonává podle Strejčka kvalitní dohled nad našimi bankovními domy Česká národní banka. Banky v ČR jsou podle jejího názoru v dobrém stavu. „Bude-li předán dohled ČNB na nadnárodní úroveň, dojde k tomu, že onen evropský dozor ve snaze dosáhnout nápravy neblahého stavu některých bank uvnitř prostoru svého působení bude přelévat finanční prostředky z částí „zdravých“ do oblastí „infikovaných“. Českému střadateli a podnikatelskému prostředí tak hrozí, že jejich aktiva ve zdravých bankách v ČR budou nakažena „virem špatných transakcí“ svých zahraničních matek,“ varuje Strejček.
Každý současný český střadatel má své vklady pojištěny až do výše 100 tisíc eur. Snaha vytvořit jednotný nadnárodní systém pojištění vkladů tedy pro české poplatníky a majitele účtů podle Strejčka neznamená vyšší garance, ale skutečnost, že budeme svými prostředky ručit za dluhy jinde v EU.
Hazard s penězi a osudem našich občanů
„Obávám se, že EU teče do bot a chce za každou cenu a jakýmikoli prostředky vysát peníze ze zemí, kde ještě nějaké jsou. Je nutné, aby se tomu česká vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem jasně postavila. Tady nejde již o líbivé řeči o evropské solidaritě. To už je hazard s penězi a osudem našich občanů,“ řekl ParlamentnímListům.cz Strejček.
Ekonomové před bankovní unií také varují. „Podstatou té myšlenky bankovní unie je, že by vkladatelé z jedné země de facto dotovali krachující banky v druhé zemi prostřednictvím pojištění vkladů. Protože v ČR máme banky v zásadě zdravé, tak lze očekávat, že pokud by se ČR zapojila do bankovní unie EU, že by z prostředků českých střadatelů a vkladatelů byli dotováni lidé z krachujících států eurozóny nebo i v Německu a ve Francii, kde banky investovaly do italských, španělských či řeckých dluhopisů a vůbec nelze vyloučit, že jim tyto státy peníze nesplatí a to by ty banky mohlo položit. Důležité tedy je, aby se této šílenosti Česká republika neúčastnila. Ale u premiéra Nečase člověk nikdy neví,“ řekl redakci ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.
Vyčerpáme vlastní rezervy
Mach posléze vysvětlil, jak by systém fungoval: „Bankovní unie není jenom o převedení kontroly nad českými bankami do Bruselu, ale je to hlavně o tom pojištění vkladů. Abychom si představili, jak to bude v reálu, tak každý vkladatel, když si dává do banky peníze na běžný účet nebo na termínovaný účet, tak ty peníze jsou pojištěny a banka musí kousíček z toho vkladu odvádět do fondu pojištění vkladů, což je účet ČNB, a pokud nějaká banka zkrachuje, tak vkladatel získá svůj vklad do limitu pojištění z fondu pojištění vkladů a potom ten fond pojištění vkladů se účastní konkurzního řízení a vymáhá svoje pohledávky místo původního vkladatele.“
„Pokud by vznikla bankovní unie, tak podobný fond pojištění vkladů mají v Belgii nebo ve Francii a dalších státech EU. A idea bankovní unie je, že by se všechny fondy pojištění spojily. A když by krachovala banka v Německu či ve Francii, šly by peníze na zaplacení vkladu vkladatelů i peníze z českého fondu pojištění vkladů. Pak kdyby za rok došlo problémům v ČR, tak náš fond pojištění vkladů by byl prázdný. Je to jen další systém přerozdělování peněz lidí přes hranice a to nemůže dopadnout jinak, než že to vyvolá obrovské spory,“ dodal Mach.
Ztratíme kontrolu nad pohybem financí z našich bank
Ekonom z VŠE Ladislav Tajovský si myslí, že důležitým problémem je i to, že by se Česká republika vzdala dohledu nad bankami a těžko by pak zabránila potenciálnímu výběru financí z českých dcer do zahraničních matek, tedy například z České spořitelny do Erste bank, z Komerční banky do Société Génerále či z ČSOB do KBC.
„Bankovní unie pro české střadatele může znamenat, že v budoucnu čeští střadatelé mohou přijít i o nepřímou kontrolu českých úřadů nad svými vklady. Česká měna bude dohlížena orgány, které jsou delegovány orgány mimo ČR a sídlí mimo ČR a nejsou pod kontrolou českého zákonodárství. Pokud vím, tak někteří významní členové bankovní rady ČNB se na bankovní unii dívají se zděšením. To, co sledujeme v jižních státech eurozóny, má určitě velký vliv na euro. Dnes stále ještě není možno, aby problémy některých států byly sanovány na úkor bank v ČR, byť přes převod peněz z dcer do matek to nějakým způsobem jde. Ale stále jsou tady české dohledové orgány včetně ČNB, které tomuto mohou zabránit či to výrazně omezit. Bankovní unie by otevřela cestu k tomu, že by tato hráz přestala existovat,“ varuje Tajovský.
Češi ze svého zaplatí španělským bankám
Podle ekonoma a ředitele Prague Twenty Lukáše Kovandy bankovní unie v podstatě znamená, že by zdravé české banky ručily za dluhy například španělských bank. Je to podle něj tak, že jde především o zespolečenštění problémových zadlužených bank, což může být velký problém. A spíše než o bankovní unii by šlo o dluhovou unii, kdy by se ti zadlužení vezli na účet těch zodpovědných.
„Bankovní sektor ve Španělsku je zadlužen v poměru 303 procent vůči HDP a dluh španělského státu je pouze 69 procent HDP. A teď by to bylo zespolečenštěno v rámci Evropy. Takže úspěšné bankovní soustavy úspěšných zemí, kam patří i Česká republika, by vlastně dotovaly, subvencovaly bankrotující bankovní soustavy typu té španělské nebo nedávno té irské,“ upozorňuje Kovanda.
Poškodí to celou ekonomiku
Bankovní unie by podle Kovandy vedla k destabilizaci českého bankovního sektoru, který dosud byl velmi rezistentní vůči finanční krizi a zatím tedy české finanční ústavy proplouvaly zčeřenými vodami krizovými velmi dobře.
„Tím, že tím bude poškozen český bankovní sektor, bude poškozena i celá ekonomika. Například se omezí úvěry pro české firmy. A to se projeví ve slabším ekonomickém růstu,“ míní Kovanda. Podle něho by bankovní unie znamenala též mnohem intenzivnější provázanost mezi matkami a dcerami a potenciální odliv likvidity z ČR.
Hazard vedoucí k podpoře dlužníků na úkor odpovědných
Podobný pohled na věc jako Ivo Strejček má i ekonom z Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek. Podle něho bankovní unie může ohrozit stabilitu českého bankovního systému i vklady českých střadatelů.
„Bankovní unie je krok špatným směrem, ničemu dobrému nepomůže. Budeme pak ručit za něco, co se děje ve Španělsku nebo Řecku a to rozhodně není správně. I Česká národní banka si tato rizika uvědomuje a je proti,“ říká Loužek.
Podle europoslance Strejčka navrhovaný garanční fond podporuje morální hazard a prohlubuje neuvážené chování vlád a „jejich“ bank, které se nebudou bát jim půjčit, protože budou vědět, že je tu záchranný fond, který jim pomůže. To povede k prohlubování dluhové pasti.
Za ztrátu suverenity draze zaplatíme. Doslova
Strejček varuje i před důsledky státoprávními a konečnou ztrátou suverenity českého státu, neboť myšlenka bankovní unie stejně jako jednotné měny vyžaduje dokončení unie fiskální a to nelze bez vytvoření unie politické, v níž bude jeden „evropský“ ministr financí, jeden „evropský“ rozpočet, „evropské“ daně, centralizace jejich výběru a gigantického přerozdělování. Češi by se podle něho tak vzdali kontroly nad svými penězi, nad svým osudem i demokratické formy vlády.
Evropská unie se neustále snaží získat z České republiky peníze na financování krachujícího projektu. Naposledy musela ČR Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu zadlužené eurozóny poskytnout garanci 38 miliard korun z devizových rezerv České národní banky.
Parlament také nedávno schválil, že v okamžiku, kdy Česká republika vstoupí do eurozóny, bude muset jen pro začátek do záchranného fondu ESM poskytnout částku ve výši zhruba 350 miliard korun.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Lukáš Petřík
