Pracující chudina: Každý den dřou, přesto žijí bídně. Nová čísla o nezaměstnanosti a těžkém životě Čechů

9. 6. 2014 14:42

V Česku je aktuálně (k poslednímu květnu 2014) podle evidence Úřadu práce ČR 549 973 nezaměstnaných. I když je to o 24 935 lidí méně než k poslednímu dubnu, ve srovnání s loňským koncem května je to stále více nezaměstnaných, a to celkem o 2510. Vyjádřeno procentuálně, v Česku je v populaci 7,5 procenta nezaměstnaných lidí. Mírně se zvedají počty volných pracovních míst, celkem jich bylo za 5 měsíců v nabídce více jak 48 tisíc.

Pracující chudina: Každý den dřou, přesto žijí bídně. Nová čísla o nezaměstnanosti a těžkém životě Čechů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

Anketa

Který člen vlády je zatím vaším největším oblíbencem? (Restart hlasování 9.6.2014)

18%
52%
1%
10%
3%
hlasovalo: 11170 lidí

Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR s tím, že meziměsíční pokles nezaměstnanosti hlásí všech 77 okresů. Nejvíce se to projevilo v okrese Prachatice (o 10,7 %), v Jindřichově Hradci (o 10,5 %), Písku (o 10,1 %), Jeseníku (o 10 %), Pelhřimově a Chrudimi (shodně o 9,8 %).

Někde je víc jak 40 lidí na jedno pracovní místo

Pokud se však podíváme na čísla z jiného úhlu, optimismus poněkud zmírá. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době v ČR stále 11,5 uchazeče. Pokud ten člověk žije v okrese Karviná, pak je to však více než 40 uchazečů na jedno pracovní místo (40,7), v Bruntále jen o dvě desetiny méně (40,5). Ani v Sokolově není lehké získat práci, poněvadž na každé pracovní místo se tam hlásí nebo připadá 29,5 žadatelů (Ústí nad Labem - 28,9; Litoměřice - 28,6).

Generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková však v souvislosti s aktuálními čísly přece jen důvody k optimismu nachází. „Vnímám jako velmi pozitivní fakt, že už několik měsíců po sobě roste počet volných pracovních míst. A není to jen díky sezonním pracím, které jsou v plném proudu, a oživování ekonomiky. Na základě už plně fungujícího monitoringu a dobře nastavené komunikace v regionech se nám daří získávat volná místa do evidence a zároveň na ně aktivně umísťovat uchazeče o zaměstnání. Jen v květnu jich bylo 9 155. Navíc z výstupů monitorovacích návštěv vyplývá, že zaměstnavatelé očekávají i v dalším období spíš nárůst nebo stabilizaci zakázek. Tento trend by tak měl pokračovat i v dalších měsících,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz.

Sezonní práce vrcholí. A tak tedy i poptávka…

Ze zveřejněných statistik též vyplynulo, že zaměstnavatelé měli v květnu zájem nejčastěji o pomocné pracovníky ve stavebnictví, v zemědělství, v gastronomii, obchodní zástupce, strážné, ostrahu objektů, zedníky, finanční poradce, uklízeče, programátory, recepční, pracovníky v lázeňství, gastronomii, dělníky na zpracování plastů a ve výrobě. Hledali také obchodní zástupce, prodavače, šičky, operátory, řidiče nákladních nebo dodávkových automobilů či učitele. Tradičně velká poptávka je po kvalifikovaných pracovnících ve strojírenství (nástrojáři, seřizovači, obsluha a opraváři obráběcích strojů, řezači plamenem, páječi, svářeči, soustružníci, kovodělní dělníci, mechanici apod.). Přednost dávaly firmy proškoleným specialistům s praxí.

I v květnu se však registrovali noví nezaměstnaní. Do evidence Úřadu práce ČR se nově přihlásilo 41 432 lidí. Z evidence naopak odešlo celkem 66 367 klientů kvůli ukončené evidenci nebo vyřazení.  Novou práci v květnu pak získalo v Česku celkem 47 470 lidí (což je však o 15 101 méně než v předchozím měsíci). Z nich celkem 9 155 našlo práci prostřednictvím Úřadu práce ČR.

V evidenci ÚP ČR byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním a středním odborným vzděláním a výučním listem. Dále pak mladí lidé mezi 20 – 29 lety, uchazeči ve věku 35 – 39 let a nezaměstnaní nad 50 roků. Pokud jde o profesní složení uchazečů, převažovali administrativní pracovníci, manipulační, pomocní, nekvalifikovaní, stavební či montážní dělníci, prodavači, číšníci, servírky, pracovníci ostrahy, ve službách, opraváři nebo řidiči.

Ředitelka Úřadu práce přiznala i jev známý jako pracující chudoba

Marie Bílková zmínila však i problematiku, která se objevuje jak v naší zemi, tak i na řadě jiných míst Evropy. „Problémem je takzvaná pracující chudoba, která se i u nás ve značné míře rozmáhá. Pokud se do ní někdo nechce zapojit a rozhodne se raději zůstat na sociálních dávkách, je to pro daňové poplatníky a státní kasu dlouhodobě zničující a neefektivní, ale nutno říct, že se takový člověk rozmýšlí zcela v ekonomickém duchu. Nelze se mu divit, že nechce chodit do špatně placené práce, když on i jeho rodina mohou žít lépe s pomocí státu. Proto je potřeba dál pružněji reagovat na to, aby byla zvyšována minimální mzda, aby zaměstnavatelé uměli takovéto lidi namotivovat a vytvořit jim takové podmínky tím, že budou schopni jim nabídnout více, než mohou sociální dávky. Lidi potřebují zjistit, že pracovat se jim vyplatí. Je to však, a toho si jsem vědoma, běh na delší trať,“ podotkla ředitelka ÚP ČR Bílková.

K tomu poznamenal ekonom a rektor Bankovního institutu v Praze Pavel Mertlík také svůj postřeh.

„Pokud kvalifikaci získává člověk průměrně tak do svých 25 let života, ale délka života se nám prodlužuje, je nutné být připraven na změny, které vývoj může přinášet. I tím se můžeme proti tomu, abychom pracovali a byli přesto chudí, bránit. Je třeba smířit se s tím, že bude třeba nutné za život několikrát zcela změnit nejen práci a zaměstnavatele, ale i profesi. Stává se běžně, že některé profese kvapem zanikají a je jen velkým plusem člověka, pokud si umí najít nové uplatnění v profesi jiné. I proto nejsou prázdná slova, pokud se říká, jak je pro trh práce důležité být flexibilní, umět se vyrovnávat s různými změnami, prostředími, i typy mezilidských vztahů. Když se k tomu přičte to, že by každý měl usilovat o znalost a rozšiřování úrovně alespoň jednoho světového jazyka, umění alespoň základních matematických znalostí a jejich používání v praxi, pak by se takový jedinec neměl ocitat dlouhodobě bez práce nikdy v průběhu svého života,“ řekl Pavel Mertlík s tím, že studenti vysoké školy, kde působí jako rektor, opravdu problémy s uplatněním na trhu práce nemají. I když i oni – stejně jako řada jiných vysokoškoláků a absolventů jiných oborů, museli jít se svými platovými požadavky při nástupu do práce níže, než tomu bylo třeba před lety 2008 - 2009.  

Úřady práce byly personálně posíleny. Už se to prý kladně projevilo

Po oslabení počtu úředníků na úřadech práce v minulých letech se zase, zdá se, začíná situace vracet k normálu. Hlavně tím, že od začátku roku jich nastoupilo na tyto úřady v celé republice kolem 700 a mají tak více možností se nezaměstnaným (ale i případným zaměstnavatelům) věnovat.

Pozitivně se na vývoji situace na trhu práce podepisují nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Celkem v jejich rámci podpořil ÚP ČR ke konci května 55 446 uchazečů o zaměstnání. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR.

Pomáhá i rekvalifikace

Uchazečům vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 5. 2014 se jich účastnilo celkem 11 911 lidí. Klienti nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní a speciální počítačové dovednosti, zdravotní či sociální oblast, služby v prodeji, účetnictví, svářečské a masérské kurzy, kurzy pro vizážistky, strážné nebo chtějí získat řidičské průkazy (od sk. C) včetně těch profesních.

Nejnižší nezaměstnanost hlásí okresy Praha - východ (3,4 %), Mladá Boleslav (4,4 %), Praha - západ a Pelhřimov (shodně 4,6 %), Rokycany (4,7 %), Benešov, Plzeň - jih a Rychnov nad Kněžnou (shodně 4,8 %). Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 35 okresů. Nejvyšší byl v okrese Most (13,3 %), Bruntál (12,8 %), Ústí nad Labem (12,6 %), Karviná (12,4 %), Ostrava - město a Chomutov (shodně 11,4 %), Děčín, Louny a Jeseník (shodně 10,4 %)

Podporu v nezaměstnanosti pobírá cca každý pátý uchazeč o práci

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 107 980 lidí, tj. 19,6 % všech uchazečů vedených v evidenci (duben 2014 – 20,7 %, květen 2013 – 20,9 %).

V Evropě jsme dlouhodobě s nezaměstnaností pod průměrem

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za duben, ukazuje, že se ČR drží dlouhodobě pod průměrem EU: ČR 6,2 %, EU28 10,6 %. Méně nezaměstnaných než v České republice evidovaly tamní úřady v Rakousku (4,5 %), Německu (5,3 %) a Lucembursku (6,1 %). Nezaměstnanost převyšující průměr EU28 byla v Litvě (11,3 %), Irsku (11,9 %), Itálii (12,9 %), Bulharsku (13,3 %), na Slovensku (13,9 %), v Portugalsku (14,6 %), na Kypru (16,1 %), v Chorvatsku (17,1 %) a ve Španělsku (25,4 %). Za Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Maďarsko a Velkou Británii nejsou údaje za květen zatím k dispozici.

Výhled do budoucnosti? Nic moc…

I přesto, že se tedy na aktuálních číslech dá najít mnohé pozitivní, výhled do budoucích let v oblasti trhu práce již tak optimisticky nezní. K tomu, aby nadále vznikala nová pracovní místa, je totiž nutné značně rozhýbat českou ekonomiku. A to se zatím v takové míře, která by byla nutná, neděje.

„Ekonomické prognózy opravdu významnou naději zaměstnanosti a jejímu růstu nedávají. Podniky neinvestují, vyčkávají, tím pádem nevytváří nová pracovní místa. K tomu, aby se vše začalo výrazněji hýbat, by bylo potřeba nastolit několikaletý ekonomický růst v řádu tří až čtyř procent. A tomu zatím nic nenasvědčuje,“ shrnul Pavel Mertlík.

Jak již ParlamentníListy.cz v minulosti informovaly, vliv na další vývoj trhu páce má zřejmě i to, že když po roce 2008 začaly firmy propouštět, aby obstály v krizi, ani nyní, kdy už je krize pryč, nové zaměstnance nepřijímají. Elegantně řečeno je důvodem prý to, že se firmy v tomto mezidobí naučily využívat práci zaměstnanců značně efektivněji a tudíž zjistily, že jich více nepotřebují. Méně elegantní názory i některých personalistů však hovoří o tom, že zaměstnavatelé raději zaměstnance, které si ponechali, přetěžují, aby nové nemuseli už přijímat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …