Pane profesore, co říkáte na oslabování české koruny v minulém týdnu? Co z toho může běžný občan usuzovat, jak se bránit?
Oslabování koruny je násobeno historickým oslabováním eura. Rozdíl mezi Švýcarskem, kde frank stoupá až do negativních úroků, a Českem (proti dolaru ztrácí nejvíc na světě) je propastný. Směnné vztahy jsou globálně velmi neprůhledné díky státem podporovaným spekulacím. Ale trendové propady prostě odrážejí neochotu investorů českou měnu držet. Kdo a proč by měl držet českou měnu? Většina „českých“ produktů (zahraničně vlastněných) se prodává v řadě měn, kromě české. Pokles koruny tedy zvýhodňuje zahraniční vlastníky, kteří mohou v ČR levně nakupovat subdodavatelské služby. A zároveň se prodražuje dovoz. Kladný může být nárůst domácí produkce, kdyby tomu nebránil stranicky zdeformovaný stát. Jak se bránit? Žádný recept „hotovka“ není.

Je tedy v silách obyčejného řadového občana se nějak bránit?
Dlouhodobě je důležité: Za prvé pochopit, co se děje a proč? Za druhé přizpůsobit se novým podmínkám a za třetí využít nových příležitostí. Což je tedy rada spíš pro Švýcary než pro Čechy. Tudíž, jak se bránit? Je to i věc vzdělání a chápání světa kolem nás.