Profesor ekonomie: Není na důchody! A to je problém pouze ministra financí

Termín pro vstup do 2. pilíře penzijní reformy pro lidi nad 35 let skončí letos v červnu. Kdo se do tohoto data nerozhoupe, ten už si podle nynějšího zákona nikdy nebude moci začít spořit část povinných odvodů na důchod na svůj soukromý účet. Jenže lidé se do penzijních fondů zrovna nehrnou, a tak je stále ve hře prodloužení termínu do příštího roku.

Podle informací Mladé fronty Dnes o tom v těchto dnech dokonce diskutují zástupci ministerstev financí a práce a sociálních věcí. Zatím ale nechtějí věc komentovat, aby prý nevyplašili stávající zájemce, a ti své rozhodnutí dál neodkládali.

Jenže ke znovuotevření vstupu do druhé pilíře se zatím většina fondů staví zdrženlivě. Jejich obavy jsou v tom, že by takové zvěsti nyní dohnaly k váhání a odkladu vstupu. Bavit se o této možnosti tak prý chtějí až v půlce roku, kdy bude jasné, kolik lidí do druhého pilíře do té doby vstoupilo.

Prozatím je to 22 500 lidí. Nejvíce klientů - přes deset tisíc - zatím přilákala Penzijní společnost České pojišťovny. Jiné fondy počítají klienty spíše ve stovkách. Premiér Petr Nečas je ale prý přesvědčen o tom, že nárůst počtu účastníků druhého pilíře bude postupný; lidé nad 35 let se budou o vstupu rozhodovat na poslední chvíli.

Jenže plány vlády někdy hatí názory ekonomů. Zatímco někteří z nich nad druhým pilířem už dávno zlámali hůl a sociální demokracie tvrdí, že pokud bude ona u vlády, tak druhý pilíř zruší nebo změní, ekonom a rektor vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma překvapivě stojí za Nečasovým kabinetem.

Když to zůstává dobrovolné, tak je to fajn

„Když vláda nyní chce termín pro vstup do druhého pilíře prodloužit, tedy nechat jej ještě otevřený pro lidi nad 35 let, tak to je jen dobře, jestliže má mít tato část reformy nějaký smysl,“ upozornil ParlamentníListy.cz Šíma.

„Jako nejlepší věc na tom vidím fakt, že není druhý pilíř povinný. V okamžiku, když to zůstává dobrovolné, tak já s tím principiálně nemám problém. Je to totiž drobná šance, jak vyvázat část peněz z prvního pilíře, což je podle mého soudu dobře. Ovšem je jen škoda, že je to tak málo,“ poznamenal dále Šíma.

Podle něj skutečně informovanost lidí o druhém pilíři není nijak vysoká. Právě proto by prodloužení pro vstup do něj bylo vhodné, neboť lidé budou mít šanci se o tomto projektu mezitím ještě více dozvědět.

„Druhý pilíř sice neřeší problémy penzijního systému, ale otevírá dveře pro lidi, aby od státního pilíře trochu poodešli, což je jen dobře,“ zdůraznil.

On i ten první pilíř je pyramidová hra, letadlo

„Druhý pilíř je vlastně kapitálové spoření, kapitálové investování, ale zmenšuje podíl prvního pilíře, který je ze své podstaty pyramidová hra. Ovšem cokoliv, co zmenší problém ´letadla´, a vyvede část peněz pro část lidí někam jinam, tím lépe. Očima jednotlivých lidí to je tak dobře, neboť je důležité se nespoléhat v budoucnu na stát, ale na sebe, na svoje spoření. Pořád je to ale jen ´nakročení´ jiným směrem, takže to není řešení problémů,“ zmínil dále ekonom a vysvětlil, že budou-li chybět peníze ve státním důchodovém fondu, tak to bude jen problém ministra financí.

„Stát manipuloval celé generace lidí do toho letadla, za to bychom teď ministra neměli litovat! Je to tak problém a chyba politiků, když tuto věc nezačali měnit před dvaceti lety, takže za to by nám vlády a ministrů nyní nemělo být líto. Oni něco podcenili, něco neudělali, a teď že je to dramaticky horší, tak nyní brečí a brání reformě systému? Já ale s nimi nesoucítím. Ať přestanou vyhazovat peníze oknem v jiných sektorech!“ podotkl Šíma.

Důchody by mělo být téma odpolitizované

Na zamyšlení je prý ale fakt, že kampaň, jíž vláda nedávno pro důchodovou reformu spustila, moc nezabírá.

„Ty důchody jsou ovšem klíčovou věcí, jenže když se podíváte i na reformy v 90. letech, tak celkově informovanost lidí ohledně reforem je opravdu zanedbaná věc. Jestliže to má mít nějaký význam, tak to také musí být pro vládu nosné téma. Ideální by bylo, aby to šlo napříč politickým spektrem, neboť důchody jsou věc, která by měla být odpolitizovaná,“ připomněl problém sociálních demokratů, kteří chtějí druhý pilíř opět zbourat.

„Budou si ale stejně muset přiznat, že se s tím nedá nic dělat, jakmile to je jednou věc naprojektovaná. Je to ale fakt, který rozhodně nemůže lidem uškodit. Vždyť by si část peněz uložili do jiných aktiv, do jiných fondů než stávajících. Přiznejme si ale na druhou stranu, že to neřeší problém důchodů jako takových. Ovšem mít někde stranou peníze, někde jinde, v jiném typu fondu, tak to jsou věci, kde by lidé mohli vzít v úvahu, zda by něčeho takového nemohli využít,“ podpořil Šíma otevřeně a bez servítek vládu.

Ať ministr pláče a běsní! Není to problém lidí

Dalšímu tvrzení sociální demokracie, že budou v rozpočtu kvůli vyvedeným penězům chybět peníze, se ale Šíma pousmál.

„Vždyť tam chybí peníze už teď! Musíme se na to také dívat z druhé strany, že půjde o důchody miliónů lidí. Ovšem očima každého jednoho budoucího důchodce bude jen dobře, když bude mít část peněz trochu víc pod kontrolou a bude mít svoje spoření na důchod, neboť vláda skutečně už nemá peníze. Ale ona ani nemá peníze na spousty dalších věcí, tak se musí hold snažit někde peníze sehnat: může privatizovat, prodávat aktiva, může méně rozdávat, jako v ostatních sektorech. Ministr financí má asi z toho těžkou hlavu, ale já nejsem ministr financí, a každý člověk, tedy i já, se musí starat o svůj důchod, a ne o to, kde ministr vezme peníze, když to nasliboval,“ dodal pro ParlamentníListy.cz ekonom Šíma.

Připomeňme, že pokud klient do druhého pilíře vstoupí, sníží se mu o tři procenta (z 28 procent na 25 procent) sazba pojistného na státní důchodové pojištění. Každý člověk totiž bude mít možnost odvádět pět procent své hrubé mzdy na svůj soukromý penzijní účet. Principem bude možnost dobrovolného fondového penzijního spoření v podobě vyvedení tří procent sociálního pojištění (tzv. opt-out) na soukromé individuální účty za podmínky dodatečné vlastní platby ve výši dvou procent ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění.

„Vyvázání tří procent pojistného na soukromé účty bude do budoucna výhodné minimálně pro šedesát procent lidí,“ zdůraznila pak vláda v nedávno odstartované kampani pro důchodovou reformu. To je ale podle ekonomů podivné tvrzení, neboť na tuhle otázku nikdo prý znát odpověď nemůže.

Nad výhodností pro šedesát procent lidí kroutí hlavami

Skepsi hlavně k zavedení takzvaného druhého pilíře neskrývá pak třeba bývalý ministr financí, exministr průmyslu a obchodu a nyní předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok. Podle něj pak nelze souhlasit hlavně s tvrzením, že vyvázání tří procent pojistného bude do budoucna výhodné minimálně pro šedesát procent lidí.

„Na tuhle otázku nikdo nezná odpověď. To je vždycky za 'nějakých' předpokladů. Jenže ty předpoklady jsou neznámé, protože to všechno bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet státní systém, jestli se budou snižovat rychleji důchody ze státního systému nebo pomaleji. To záleží i na tom, jak se bude vyvíjet úspěšnost investování ve druhém pilíři, čili může se to klidně stát, může to tak být, že to bude pro lidi výhodné, ale nemusí to tak být. Žádná fundovaná vědecká odpověď na tuhle otázku tak neexistuje,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz nedávno Rusnok.

Penzijní fond ING již loni na podzim zveřejnil, že se do druhého pilíře nového systému nezapojí. Připravenou reformu prý fond považuje za rizikovou i proto, že s ní velká část společnosti nesouhlasí. ING chce ale dál svým klientům nabízet transformované penzijní připojištění.

„Těžko můžeme přesvědčovat občany o tom, že by měli tuto bohulibou činnost začít provozovat v novém produktu, když na druhé straně slyší od možná budoucí vlády, že to dělat nemají. Pak je to skutečně prostředí, ve kterém se nedá fungovat,“ vysvětlil Rusnok.

Podobného názoru je pak i hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Podle něj není skutečně pravdou, když někdo s jistotou tvrdí, že vyvázání tří procent pojistného bude do budoucna výhodné minimálně pro šedesát procent lidí.

Podmínky se mohou u fondů měnit permanentně

„To není pravda. Říká se často, že tento pilíř bude výhodný pro lidi s nadprůměrným příjmem. I to je ale velká otázka, neboť o výhodnosti lze mluvit jen v případě, že by fondy peníze zhodnotily, a jen za současných podmínek,“ upozornil ParlamentníListy.cz Pikora s tím, že podmínky se ale mohou u fondů měnit permanentně. Podle něj kupříkladu na Slovensku stačili systém upravit už dvaadvacetkrát, a to přitom funguje jen pár let.

„U nás opozice hlásí, že systém prý zruší. To je ohromné politické riziko. Možná ale opozice jen straší a systém jen upraví. Živě si umím představit, jak bude před volbami hřímat, že 'druhý pilíř tuneluje první', a jak bude ukazovat statistiky, že v prvním pilíři ubývá peněz a že bude hůř. A bude mít pravdu,“ dodal Pikora.

Členovi NERVu a ekonomovi Tomáši Sedláčkovi pak vadí hlavně fakt, že politici nastartovali reformu v nevhodnou dobu.

"Nejméně vhodná doba na reformy a úsporná opatření je v období, kdy je ekonomika v recesi, což je právě nyní, ale Česko je dělá," uvedl Sedláček na přednášce Klubu investorů Vysoké školy ekonomické. Během recese totiž podle něj roste nezaměstnanost, lidé nemají téměř ani na nezbytné výdaje a odkládají pak ty platby, které nejsou bezprostředně nutné, což je i případ spoření na penzi.

Téměř 75 procent lidí nemá zájem...

Dodejme, že s připravenou reformou penzí nesouhlasí ani velká část společnosti. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK chce do druhého pilíře vstoupit jenom devět procent Čechů v produktivním věku. Naopak téměř 75 procent o něj nemá zájem a ostatní ještě nevědí.

Informační kampaň k důchodové reformě, kterou vláda nedávno rozjela a zahrnuje mimo jiné inzerci v denících, letáky a kampaň v televizi i na internetu, bude stát pokladnu státu celkem asi 20 milionů korun. Do kampaně se začal zapojovat i premiér Petr Nečas, který se v polovině dubna nechal slyšet, že na soukromé spoření na penzi se vrhne i on.

Premiér pak minulý týden na brífinku ke kampani ještě připomněl, že se k tématu již uskutečnilo celkem 15 kulatých stolů v krajských městech. Informační letáky jsou pak dostupné například na okresních správách sociálního zabezpečení, na úřadech práce či finančních úřadech. Byla také spuštěna informační linka a vznikl seriál k důchodové reformě pro Český rozhlas.

Změny v penzijní reformě nejsou ani pro okolní státy žádnou výjimkou. Třeba na Slovensku druhý pilíř otevírali již třikrát. V roce 2005, kdy reforma na Slovensku startovala, tamní vláda nabízela vyvedení devíti procent ze mzdy na soukromé účty. S nástupem sociálně – demokratické vlády Roberta Fica se ale toto spoření nezrušilo, jenom se změnily parametry – vstup je nyní dobrovolný a vyvést si smějí lidé jen čtyři procenta, a to proto, že ve slovenském rozpočtu náhle chyběly peníze kvůli tzv. opt-outu, tedy vyvedení sociálního důchodového pojištění.