Aktuální údaje za evropskou sedmadvacítku ukazují, že se po roce 2008 během krize příjmové rozdíly snižují ve většině zemí. Výjimku tvoří Irsko, Španělsko, Bulharsko a Lotyšsko, které krize tvrdě zasáhla a kde se podíl chudých na celkové populaci zvýšil o pět procent.
Nejnovější české statistické údaje přitom ukazují, že se za posledních osm let zlepšila životní úroveň desetiny nejchudších českých domácností o 24 procent a u ostatních rodin o 15-20 procent. Nejbohatší desetina Čechů si s příjmy ale polepšila „jen“ o 12 procent. To by mohlo být signálem toho, že se nůžky mezi chudými a bohatými přestaly rozevírat.
Psali jsme:
Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová však před případným jásotem varuje. „Ono velmi záleží, podle jakých kritérií se k takovémuto závěru dojde. A také na tom, jak jsou charakterizováni ti chudí a bohatí. V každém případě se dosud setkáváme jak u nás, tak i ve světě, spíše s opačným trendem – tedy s tím, že se nůžky mezi chudými a bohatými dále rozevírají a s největší pravděpodobností rozevírat ještě budou. Samozřejmě jsem zatím nejnovější statistická data neviděla, takže zcela přesně vysvětlit závěry své i ty, které jsou předkládány, nemohu,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.
Nůžky mezi chudými a bohatými se skutečně v době krizí začaly v určitých momentech stahovat, ale...
Podle ní se však dá obecně usuzovat to, že při většině krizí v historii skutečně ve finální fázi pak docházelo ke stírání rozdílů mezi chudými a bohatými – tedy k tomu, že se nůžky mezi oběma skupinami začaly stahovat. „Pokud by tomu tak bylo už nyní, znamenalo by to, že se krize blíží k závěru, ovšem, jak jsem uvedla, ekonomické informace, s kterými dosud máme možnost kalkulovat, zatím vypovídají o opaku. Potíž opravdu může být v charakteristice toho, kdo je bohatý a kdo chudý – zda je bohatý každý, kdo má více než průměr a chudý ten, kdo má méně, než je stanovený průměr, pak se samozřejmě o jistém přiblížení obou skupin hovořit dá,“ pokračovala dále Šichtařová.
Podobný názor má i šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. „Víte, pokud se objevují tendence tvrdit, že se nůžky mezi chudými a bohatými přestaly rozevírat a stahují se, smrdí mi to snad už nějakým předvolebním bojem. Zaznamenáváme totiž stále opačné trendy. A není se čemu divit. Pokud vláda Petra Nečase dělala všechny kroky, které oslabovaly střední vrstvy obyvatelstva, tak je zřejmé, že ty chudly. Takže záleží opravdu i dle mého jen na tom, jak se na to díváme. O pozitivní změně a vývoji se ale rozhodně mluvit, alespoň zatím, nedá,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz Dufek.
Psali jsme:
Jak v pondělí uvedl server Aktuálně.cz, který rovněž pracoval s daty zveřejněnými Českým statistickým úřadem, pokles chudoby u nás zajistil ekonomický vzestup ještě před rokem 2008. Tehdy se snížil z dvaceti na patnáct procent podíl lidí, kteří mají k dispozici jen 60 procent příjmů průměrného občana, mají špatně vybavenou domácnost nebo jen obtížně hledají práci. Tím Česká republika předstihla bohaté západoevropské země jako jsou Německo, Rakousko nebo Francie.
Během následující krize se pak podíl osob ohrožených chudobou udržel na patnácti procentech a díky tomu se stalo Česko státem s nejmenším podílem chudých, protože jejich počty mírně vyrostly v dosud nejsociálnějších státech - Švédsku, Dánsku a Nizozemsku, uvedl mimo jiné také server Aktuálně.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
