Mezi zeměmi Evropské unie, které nejlépe přežily první kolo ekonomické krize, obsadila podle údajů Eurostatu Česká republika vcelku přijatelné sedmé místo. Jako ukazatel byl použit poměr hrubého domácího produktu v letech 2011 a 2007, během nichž Česko zaznamenalo růst 2,8 procenta. O jednu příčku výše postavené Německo dosáhlo v porovnání těchto dvou roků růst HDP tři procenta.
Méně příjemně se dívá na údaje vypovídající o tom, které země nejvíce trpí ve druhém kole krize. Pořadí bylo sestaveno podle změny HDP za posledních 24 měsíců a Česká republika zaznamenala za toto období pokles o 2,4 procenta a umístila se sedmá od konce. Varovné asociace vyvolává výčet těch šesti zemí, které skončily za námi: Španělsko, Slovinsko, Itálie, Kypr, Portugalsko a Řecko.
Zeman byl vždycky lepší a realitě méně vzdálený ekonom než Klaus
Hrubý domácí produkt klesá v Česku už šest čtvrtletí po sobě, a tak není divu, že prezident Miloš Zeman ve svém projevu na Žofínském fóru připomněl investice jako nástroj, jak dostat českou ekonomiku z krize. Vzhledem k tomu, že politici na tyto výzvy ne vždy slyší, měl by se jim podle hlavy státu pravidelný, byť třeba jen minimální, růst investic nařídit. Mířit by měly především do infrastrukury, a to ať už dopravní, informační nebo energetické, protože tam mají největší multiplikační efekt.
Psali jsme:
„Ať si o Zemanovi myslíme, co chceme, ekonom byl prostě vždycky lepší a realitě méně vzdálený než Václav Klaus. Koneckonců byl to Zeman, kdo v této zemi zprivatizoval banky, ukončil systém, kdy o úvěrech rozhodovali politici a úplatky, a položil tak základy slušného růstu prvního desetiletí. Na to bychom neměli zapomínat, než se začneme smát, co chce ten opilec kde zase prokopat. Nejhorší je totiž nedělat nic a přihlížet nejmizernějším růstovým výsledkům v novodobé české historii,“ napsal dokonce ekonomický komentátor Respektu Jan Macháček ve svém blogu na iHNed.cz.
Zeman na Žofínském fóru:
Všude se dnes ukazuje, že je třeba restrikci poněkud uvolnit
Upozornil přitom, že ve stejný den, kdy Miloš Zeman hovořil o tom, že se z krize musíme „proinvestovat“, vyzvala pracovní skupina Mezinárodního měnového fondu právě Českou republiku ve světle katastrofických růstových čísel k podpoře ekonomiky. „Ve světovém kontextu Zemanova slova vůbec nejsou 'mimo'. Ale spíše než 'proinvestovat se z krize' se používá výraz, že z krize je třeba se 'prorůst' jako určitý protiklad toho, že z krize se prostě nejde 'proškrtat' nebo jenom proškrtat,“ vysvětlil Jan Macháček.
„Na celém světě se ukázalo, že ta restriktivnější fiskální politika se chová jinak v době velmi nízkých úrokových sazeb a jinak v dobách, kdy byly úrokové sazby vyšší. Její negativní dopad na růst je relativně vyšší, a to má samozřejmě dopady i u nás. Dnes převažující názor je ten, že je potřeba skutečně tu restrikci přece jen poněkud uvolnit a chovat se v tomhle směru méně restriktivně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Jiří Rusnok, ministr financí ve vládě Miloše Zemana a ministr průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly.
Něco dělat je adekvátnější postoj než pasivita Nečasovy vlády
Mezi ekonomy nepanuje shoda na tom, zda má být v době krize vláda aktivní, nebo pasivní. Jan Macháček z Respektu ocenil, že Miloš Zeman a MMF alespoň naznačují potřebu nějaké akce, činnosti a změny, což je vzhledem ke katastrofálním růstovým číslům adekvátnější než postoj naší vlády.
„Je však třeba vybrat takové investice, které mají největší multiplikační efekty z hlediska zaměstnanosti a podpory pro střední a menší podniky, kvalifikované živnostníky a řemeslníky,“ poznamenal Jan Macháček s tím, že každé opatření je třeba testovat odhadem dopadu na růst a zaměstnanost.
Ing. Miloš Zeman
Pasivitu Nečasovy vlády zkritizovala po ohlášení předběžných ekonomických údajů za první čtvrtletí i Českomoravská konfederace odborových svazů. „Celý minulý rok a také v letošním roce ČMKOS varovala vládu před návratem dalšího kola krize. Vyzývala ji k přijetí okamžitých prorůstových opatření a v několika krocích předložila i své analýzy, prognózy a doporučení. Všechno úsilí bylo však marné. Přitom varovné signály hovořící o dalším poklesu české ekonomiky v roce 2013 byly patrny již na podzim minulého roku,“ uvedla ČMKOS ve svém prohlášení.
Stát musí vytvářet lepší očekávání, protože ta hrají také roli
Podle analytičky Markéty Šichtařové vláda nic zlepšit nemohla, mohla jen situaci nezhoršovat. Opakovaným zvyšováním DPH ji ale zhoršila. „Představy, že vláda může zabránit krizi, jsou nesmyslné. Co kapitalismus kapitalismem je, tak existují hospodářské krize a nikdo nevymyslel, jak je porazit. Takže hlavně se, proboha, nesnažit s tím něco rádoby dělat, to nefunguje. Ale můžeme se snažit to nezhoršovat tím, že by se zvyšovaly daně,“ prohlásila pro ParlamentníListy.cz ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
„Vždy je třeba něco dělat, je to dynamický proces. Řízení státu a jeho financí vždy musí reagovat na to, co se děje. Takže je logické, že se věci, které jsou nesporné, mají dělat, a to je obsah výzvy pana prezidenta i MMF. Ale je naivní věřit tomu, že stát krizi překoná nějakým svým konáním. Ta se musí překonat v celé ekonomice, musí přijít normální, autentická poptávka domácí i zahraniční, neveřejná, to je základ. Ale stát samozřejmě musí konat, aby přinejmenším tu situaci moderoval a vytvářel také trochu lepši očekávání, protože ta hrají také roli,“ upozorňuje Jiří Rusnok.
Rizikem "více investic" je, že se toho zkrátka příliš rozkrade
Ačkoli si komentátor Jan Macháček na iHNned.cz prezidentovu iniciativu na podporu investic částečně pochvaloval, nezapomněl zmínit i možné riziko. „Největší potíž s prorůstovými investicemi v České republice je situace příslovečného 'state capture'. Příliš se toho zkrátka rozkrade, příliš toho zmizí v rukou lobbistů, politiků a zájmových skupin. Zeman a lidé kolem něho s historií typu dálnice D47 apod. nejsou zrovna zárukou toho, že se krást přestane. A pak se 'více investic' může rozplynout neznámo kde,“ obává se Jan Macháček.
Nelze ale očekávat, že po nynější recesi automaticky přijde oživení. „S ohledem na neuspokojivé výkony exportu v poslední době může být česká ekonomika zatažena hlouběji do recese. Pokud bude slabý růst pokračovat, poroste riziko, že se sám změní v dlouhodobý propad způsobený nižšími investicemi,“ píše se ve čtyřstránkovém materiálu pracovní skupiny MMF o České republice.
Symptomy Španělska ani Slovinska nemáme, takových krizí se nebojme
K prvnímu důvodu krize české ekonomiky – propadu domácího odbytu – se přidal také pokles exportu, který způsobily potíže v eurozóně. Při jejích trvajících problémech se jako třetí důvod může přidat pokles zahraničních investic, na které česká ekonomika dosud spoléhala podobně jako na export. V minulém roce zajistily celkem pět procent HDP a jejich objemem jsme se zařadili mezi první čtyři země v rámci OECD.
Případná hlubší recese, před kterou varuje pracovní skupina MMF, může vyvolat obavy z opakování propadu, které zaznamenaly Slovinsko, Španělsko či Portugalsko. Nad tím ale nesouhlasně kroutí hlavou Jiří Rusnok. „Krize Španělska je krize bankovní spojená s realitní bublinou. Krize Slovinska je rovněž krize bankovní, krize špatných úvěrů, ale je spojená i s poklesem konkurenceschopnosti Slovinska jako malé otevřené ekonomiky. My tyhle symptomy vůbec nemáme,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Jiří Rusnok.
Prohloubení krize kvůli poklesu zahraničních investic se ekonom neobává
„A nevidím ani nějaký zásadní důvod, proč by u nás měly dramaticky klesat zahraniční investice, nota bene na nich nejsme v tuto chvíli fatálně závislí. Nemáme žádnou potřebu zahraničního financování, máme přebytky zahraničního obchodu, takže tady tohle riziko vůbec nevidím,“ odmítá ekonom Jiří Rusnok představu, že by se české hospodářství mohlo vydat „jihoevropskou“ cestou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
