Evropská unie zavedla ekonomické sankce proti Ruské federaci. Jak toto a celková politická situace ovlivňuje vývoz vašich klavírů do Ruska a na Ukrajinu?

Je nutné si uvědomit, že piano je zbytné zboží, a dle toho, jak se daří ekonomice v různých státech, tak nám se daří tam prodávat. Ukrajina pro nás nebyla až tak významný trh jako Ruská federace. Určitě nás to postihlo, co se týče exportu do Ruska. Do Ruska naše firma vyváží po celou dobu své existence. A naše rodina přišla v 18. století do českých zemí ze Sibiře, takže v Rusku to jméno Petrof, ta značka, dobře zní, dobře se to prodává a velmi dobře nás tam znají. Pro nás byl ruský trh vždy stěžejní. I za první i druhé světové války, i za socialismu, kdy byla naše firma znárodněna, i po revoluci, prostě vždy.

Po vyhlášení těch sankcí nastala taková zlomová situace, kdy naši partneři řekli: „Tak, my teď počkáme, protože máme relativně plné sklady a nemusíme teď kupovat vaše piána, protože nevíme, jak se bude v Rusku vyvíjet koupěschopnost.“

Co to pro vás znamená?

Čekat měsíc, dva, tři? My jsme byli zvyklí do Ruska pravidelně prodávat a pravidelně inkasovat peníze dokonce předem. Takže co se týče platebních podmínek a odběratelské morálky, to byl trh číslo jedna. Rusové jsou velmi spolehliví partneři. Takže jsme čekali až někdy do června, července, než konečně začala být poptávka ze strany ruských fyzických osob a škol a začaly se vypisovat tendry. Vše bylo poměrně dlouho zmrazené. Teprve v druhém pololetí nějakým způsobem ty tržby do Ruska doháníme. Docela nám to zkomplikovalo první pololetí, kdy jsme tu produkci, kterou jsme měli připravenou do Ruska, museli přeprodat do jiných teritorií. Naštěstí jsme to zvládli.