Skepse a chmury. Na povodních vydělají politici, ne stát, sčítají ekonomové

Ale zástupci stavebních firem tvrdí, že jim povodeň z krize nepomůže. „Je-li objem škod letošních povodní už teď vyčíslovaný na desítky miliard korun, myslím, že to z hlediska výkonů stavební výroby není tak zanedbatelné,“ namítá člen Národní ekonomické rady vlády ekonom Petr Zahradník.

Aktivita při likvidaci škod může oživit hospodářství

Analytik Raiffeisenbank Michal Brožek prohlásil, že povodně by mohly mít spíše „převládající nepatrně pozitivní makroekonomický efekt“, i když uznal, že v dlouhodobém měřítku záplavy ekonomiku příliš neovlivní. Také ekonom Vladimír Pikora uvedl, že politikům, kteří chtějí před blížícími se volbami ukázat lepší tvář, a proto ustupují od éry škrtů a hodlají startovat růst, mohou k tomu paradoxně pomoci povodně. „Ty budou silným argumentem, že je třeba na dluh obnovit to či ono. Tato aktivita dá lidem práci, a pokud bude ve větším rozsahu, může zvýšit i HDP. To ovšem jen ukazuje nesmyslnost tohoto argumentu. Proti stavu před povodněmi nebudeme mít vyšší životní úroveň, přesto HDP vzroste,“ konstatoval ekonom. I když podle jeho názoru odstraňování povodní sice přinese řadu výdajů a aktivity, špatný trend ekonomiky to však neotočí.

HDP je jedno, jestli ekonomická aktivita je vyvolána pohromou

„S ohledem na výpočet HDP není rozlišováno, jakým stimulem nebo důvodem je ekonomická aktivita vyvolaná. Je-li vyvolaná povodněmi nebo jakoukoli jinou živelnou pohromou, nebo naopak přirozenou pohnutkou, není to v číselném vyjádření nijak rozlišované. Stavební činnost spojená s obnovou vesnice, která lehla povodní, má stejnou váhu jako stavební činnost vyvolaná tím, že si někdo postaví barák nebo firemní halu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz ekonom Petr Zahradník.

TÉMA: Povodně

Povodně jsou nahodilý jev

Ekonom Petr Zahradník řekl, že z účetního pohledu je správné, že to tak je, protože povodně v HDP tak velkou váhu nemají, navíc jde o nahodilý jev. „Není třeba uvažovat o změně pohledu na HDP, protože se ten dopad brzy ztratí. Kdyby kvůli povodním na jeden den přestala fungovat ekonomika v celém státě, což se samozřejmě nestalo, tak vznikne jednodenní ztráta přibližně 10 miliard korun,“ poznamenal. Ale z hlediska reálného dopadu zastavení chodu ekonomiky můžeme podle něj hovořit v řádech 100 milionů korun ztráty za den, pokud se nepočítají škody majetkové, ale jen škody spojené s přerušenou ekonomickou aktivitou. Tedy že se například zastavila doprava, protože auta nemohla převážet kvůli záplavám zboží tam, kam měla, že nejezdily vlaky nebo že se v zatopených územích zastavil provoz ve výrobních firmách. „Proto není důvod dopad povodně, která se sice opakuje častěji, ale ne víc než jednou za čtyři, pět let, vyjímat z HDP,“ vysvětlil Zahradník.

Obnovou zničeného majetku se životní úroveň nezvýší

Od HDP na hlavu se odvozuje i životní úroveň, ale když se obnovuje něco, co bylo zničeno, životní úroveň se nezvýší, i když se ekonomická aktivita na růstu HDP projeví. Rozhodně se nezvýší těm, kteří utrpěli průšvih, zvýší se nanejvýš těm, kteří se na odstranění průšvihu podílejí, protože dostanou odměnu za práci, což je samozřejmě součástí HDP, doplňuje Zahradník. HDP se z hlediska bohatství, majetku nemění, ale těm lidem, kteří za obnovu poničených oblastí, je vyplácena mzda, která je podstatnou složkou HDP. Ředitel pro strategii společnosti Partners ekonom Pavel Kohout ovšem varuje před bludem, že na povodních můžeme také vydělat, protože škoda je podle něj pro ekonomiku vždy katastrofou. „Peníze, které byly vydány na její odstranění, mohly posloužit jinde, pokud by k povodním nedošlo,“ namítá.

Zlepšení výkonu stavebnictví obnova škod nepomůže

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš také nesouhlasí s tvrzením, že by stavebním firmám mohly záplavy pomoci. „Pořád problémy máme a mít budeme. Povodeň nepomůže. Účast stavebních firem už se dneska projevuje při likvidaci škod, používá se mechanizace, bagry, dopravní prostředky. Ale určitě to, co bude následovat, nebude v žádném případě znamenat velká pozitiva na zlepšení výkonu stavebnictví,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz. Půjde podle něj většinou jen o drobné stavební práce - ať už při opravách budov, nebo při opravách komunikací a železnice. „Tam půjde většinou jen o poškozené povrchy, to je o drobných,“ konstatoval.

Stavební firmy se hned tak z červených čísel nedostanou

Václav Matyáš je přesvědčen, že v žádném případě povodně neznamenají, že se stavebnictví aspoň na přechodnou dobu dostane z déletrvající krize. „Problém je v odklonu od investiční politiky, na poradním sboru premiéra jsme mluvili o celé škále opatření, která by měla přispět k oživení stavebnictví. Neděláme si iluze, že se v posledním roce před volbami, kdy strany bojují o voliče, něco zásadního změní v přístupu k nájemnímu bydlení, sociálnímu bydlení, k Panelu, Zelené úsporám nebo dopravní infrastruktuře, kde je tragická investorská nepřipravenost staveb, což ohrožuje i čerpání evropských peněz. Tady se zázraky dít nebudou,“ netají se nedůvěrou v politiky šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. A dodává, že predikce nejsou růžové.

„Meziročně půjde stavebnictví zase dolů, nad černou nulu se nedostaneme,“ dodává. A kdy se podle něj propad zastaví? „Určitě ne v příštím roce, protože objem nasmlouvaných zakázek i počet stavebních povolení jsou na padesáti, šedesáti procentech předchozího roku, a to neskýtá žádné pozitivní předpoklady, aby se stavebnictví otočilo k lepšímu,“ nedoufá v rychlé oživení stavební výroby představitel stavebních firem.

Podle ekonoma nebude přínos obnovy pro menší firmy tak nezajímavý

Ekonom Petr Zahradník připouští, že z pohledu podniků, které zastupuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví, to nebude „tak velká porce“. „Ale z pohledu menších firem to může být určitá příležitost, protože stavebnictví se na našem HDP podílí asi deseti procenty, což znamená výkony v řádu 380 až 400 miliard korun. Je-li objem škod, které jsou spojené s povodněmi, vyčíslovány už teď na desítky miliard, tak myslím, že z hlediska výkonů stavební výroby to není tak zanedbatelné,“ prohlásil. Určitě půjde o jednotky procent.

Ale i Zahradník uznává, že to stavebnictví nenahodí. Když se ale podle něj podíváme na to, že objem státního Fondu dopravní infrastruktury se v současné době pohybuje kolem 60 miliard korun na výstavbu a rekonstrukci nosných komunikací v České republice, je to suma blížící se výši škod, které vznikly povodněmi. „Samozřejmě, že ne všechny škody jsou stavebního rázu, ne všechny zbourané domy budou okamžitě obnovené, rozloží se to v čase, ale že by to bylo tak nicotné, tím si nejsem jist. Určitě to stavebnictví nepostaví na nohy totálně, navíc je to jednorázová záležitost. Ale že by ta potřeba byla tak nicotná, to si tak nejsem jistý,“ míní ekonom.

Lidi jsou zadlužení, nebudou mít peníze na opravy

Ale prezident Svazu drobných, malých a středních podnikatelů ve stavebnictví František Holec není přesvědčen, že malým firmám obnova škod po záplavách pomůže, zvlášť když prý jde jen o úzký pruh kolem Vltavy a Labe.

„To není celá Česká republika. A lidé jsou tak zadluženi, že nebudou mít peníze, aby se do oprav pustili. Budou si to stavět svépomocí, navíc potrvá, než dostanou peníze od pojišťoven,“ řekl ParlamentnímListům.cz. A veřejné zakázky na poničenou infrastrukturu, komunikace, železnice a hráze – to prý bude jen bonbónek. „Kolik je firem, které mohou dělat opravu svršku železniční dopravy?“ ptá se.

Vinu nesou někdy sami místní občané, blokují stavby hrází

Představitel menších stavebních firem připomíná, že dodnes nejsou dokončeny protipovodňové hráze, a to uplynulo od velké povodně v Čechách v roce 2002 už jedenáct let. Ale vinu nevidí jen na straně politiků a nedostatku peněz.

„Nejsme schopni přesvědčit lidi, aby se hráze postavily na jejich pozemcích. Příkladem jsou moravské Troubky, vesnice, která byla zničena povodní v roce 1997. Tam stavba stojí, protože jeden z majitelů pozemků nechce, aby se opravila hráz, která tam je od krále Klacka. To je neskutečné,“ tvrdí František Holec, že mnohde si za riziko mohou sami místní občané, protože blokují svým nesouhlasem s výměnou pozemků postavení hráze. A podobná situace je podle něj i v obci Zálezlice, která byla před 11 lety nejvíce poničena a letos škody kvůli protržení nedostavěné hráze nebudou o moc menší.