Svérázný český bankéř o slušnosti, poctivosti i podivnostech dnešních doby

04.04.2013 8:08

ROZHOVOR Jan Lamser je členem představenstva ČSOB a zároveň vrchním ředitelem její značky Era. Ale podle získaných vysokoškolských diplomů je také fyzik-matematik, teolog, ekonom a k tomu herec... Říká se o něm, že přemýšlí, jak spojit bankovnictví se štěstím, což se snaží přenést i do svých různých přednášek – nejen pro podřízené a kolegy, ale i širokou veřejnost. I proto o něm kolují zprávy, které se však on sám zdráhá potvrdit s odkazem na to, že je třeba se ptát přímo jeho podřízených, ne jeho.

Svérázný český bankéř o slušnosti, poctivosti i podivnostech dnešních doby
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vrchní řiditel značky ERA Jan Lamser

Prý ale kolem sebe šíří vizionářskou atmosféru, poněvadž hovoří často o svobodě a dokonce píše i eseje o vině bank. Při návštěvě ParlamentníchListů.cz v jeho kanceláři si nešlo nevšimnout knih psaných ve starohebrejštině. I ty mu údajně v jeho práci pomáhají.  

V poslední době mezi lidmi upadá bankovní sektor poněkud v nemilost. Je mu vyčítáno neetické chování bankéřů. Pane Lamsere, jak je podle vás důležitá pro lidi pracující v bankovnictví etika? Existuje v této profesi - není na překážku?

Asi si ujasněme, co myslíte etikou. Etika, naplacato vzato, je sice vznešená, ale do jisté míry abstraktní disciplína, která se zabývá obecnou otázkou „jak správně žít a konat“.  Takže spíše než abstraktní etiku potřebují lidé v bankovnictví reflexi konkrétních etických témat, měli by v sobě mít zakódován reflex opakovaně takové reflexi své působení vystavovat. Podstatné je, že tady nejde o ani o obecné mudrování, ani o pouhé dodržování těch všech a mnoha formálních pravidel, kterým je finanční sféra podřízena. Měli by mít v sobě jakýsi étos, vědomí toho, k čemu jejich práce vlastně slouží, étos vyššího stupně vnitřního přesvědčení o tom, co je v takovém kontextu správné a co je již nepřípustné.

Podobně je tomu třeba u hasičů, policistů nebo lékařů. U těchto profesí je nutné dodržovat řadu pravidel, ale jejich účel je jaksi přirozeně zřetelný. V bankovnictví se důraz na explicitní pravidla stal tak silným, že se podstata sama poněkud rozplývá.… Příliš mnoho pravidel etický rozměr chování bohužel spíše ničí. A skutečně, jako by samostatná etická reflexe byla i občas těmto pravidlům na překážku.  

Dobře, pokud však zůstaneme u jisté současné nepřízně veřejnosti vůči bankéřům, asi tomu v posledním období napomohly informace o jistém údajném spiknutí bank a bankéřů. Na základě toho existovala hnutí typu Occupy (a podobná), píší se knihy o různých konspiracích (např. Co nesmíte vědět). Jaký názor má člověk, který v jedné z bank pracuje? Existuje nějaké řešení, jak reputaci bank opět napravit?

Řešení? Nevím, co na to říct. Co se mě týče, snažím se prostě dělat svoji práci. Mám za to, že naše služby jsou užitečné a mají smysl, a když se jim budeme pořádně věnovat, nepodléhat konjunkturálním tlakům, tak rozhodně nebudeme mít s reputací problém. Co naší reputaci škodí, je často vyvoláno impulzy zvenčí: Nestálá politická objednávka, náladové emoce okamžiku, představy o zázračných investicích bez rizika a dluzích, které se nikdy nemusí splácet.

Pokud takovým tlakům banka neodolá, jednou se to vrátí jako problém. Konkrétně v minulosti u nás například onen takzvaný bankovní socialismus. Ne každá instituce se s takovým voláním divočiny vypořádá. A někdy je to opravdu těžké – žádná z bank si kupříkladu dnes nedovolí nenabízet klientům spořicí účet, přestože je to produkt, který přináší potenciálně jen obtížně zvládnutelnou nestabilitu. Když to dělají i ostatní a regulace to nezakazuje... Většinou ale výtky proti bankám jsou spíš jen projevem negativní emoce, která vzniká nezávisle na bankách. Emoce, se kterou si společnost neví rady a potřebuje ji někam ventilovat. Sem určitě patří ono Occupy Wall Street, či nyní aktuálně notně psychedelické tažení proti poplatkům u nás, například…

Jste členem představenstva ČSOB, na co spoléháte vy při vedení svých podřízených, kteří možná také vnímají ten jistý odklon přízně společnosti vůči lidem v bankovním sektoru. Přece jen umět stát i v určitých ne zcela příznivých chvílích v popředí nějakého kolektivu se dá označit jako určitá věda, protože vůdčí osobnost by měla asi ledacos umět také zvládnout...?

Inu, ona by to právě věda být neměla. Práce s lidmi, natož jejich vedení, je něco jako řeč. Jedna věc je větný rozbor, věcný obsah sdělení. Něco úplně jiného je umět naslouchat a umět se jasně, citlivě a přesvědčivě vyjádřit. To vás musí učit už od dětství rodiče, musíte mít i trochu daru od Boha a hlavně to zkoušet, rozvíjet a nemít trému. Umět komunikovat s lidmi nemusí být věda, je to o přístupu, o respektu k lidem i situacím.   

Vy ovšem nejste zcela typickým člověkem z banky. Jste mužem široké škály odborností. Pomáhá vám to, či se naopak ocitáte v osidlech toho, že mnoho vědět hodně zatěžuje mysl?

Kompenzovat se to dá dobře smíchem, ten mysl odlehčuje a na tento typ osidel, jak tomu hezky říkáte, docela dobře obvykle funguje jako antidotum. Takže se o to aspoň snažím. Naše mluvčí mi radí, že mám také říci, že si své hoře z rozumu kompenzuji hrou v šachy. Proč to mám tvrdit, nevím, ale klidně to tam napište.

Jak vnímáte současný vývoj chování mezi lidmi? Když se ještě vrátíme k oněm konspiracím - připouštíte například možnost, že by v blízké době mohly skončit v propadlišti dějin skutečné peníze? (takové snahy například zaznamenaly ve Švédsku)

Peníze... Skutečné peníze, jako třeba zlaté mince, začaly mizet před mnoha sty lety. Z obchodních směnek se staly bankovky, pak přišly státovky emitované vládou daného státu a s nuceným kurzem. To, co nyní používáme, vlastně nejsou žádné skutečné peníze, jen jakési poukázky, kterým musíte věřit, aby jako peníze - jako platidlo - mohly vůbec fungovat. Jestliže papírek nahradíme nějakým záznamem v nějaké databázi, pak jediný rozdíl bude v tom, že takové peníze se, na rozdíl od bankovek, nedají používat bez zanechání stopy. Někdo to vítá, někomu to naopak vadí.

To, komu to vadí a komu nikoli, by zřejmě bylo na dlouhou další diskusi, nicméně jistě se shodneme v tom, že ten postoj do značné míry ovlivňuje současný vývoj toho, jak se lidé k sobě chovají. Vnímáte to také? Proč si myslíte, že obecně dochází k takové změně ve vztazích mezi lidmi?

Chování mezi lidmi... Mám pocit, že se historicky v našem světě opravdu velmi odcizujeme. Blahobyt a technologie nás vystavují silnému tlaku kultury narcisismu. Ztrácíme orientaci ve vztazích – k ostatním i sami k sobě. Kdo v této zkoušce dokáže obstát a sám sebe neztratit, může využít ohromné svobody, kterou tato doba každému zároveň nabízí, hodně lidí ale krutě vnitřně trpí prázdnotou a ulpíváním na vnějškovostech. Jsou vrženi do neautentické role, kterou hrají, aniž by si toho byli vůbec vědomi. Sorge (starosti, pozn. red.) nabyla historicky nevídaných rozměrů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš v knize zúčtoval s Bémem. Hřib mu nestál ani za vyslovení jména

16:56 Babiš v knize zúčtoval s Bémem. Hřib mu nestál ani za vyslovení jména

EXKLUZIVNĚ Nová kniha premiéra Andreje Babiše má název „Sdílejte, než to zakážou!“ ParlamentníListy.…