Dlouho se hovoří o tom, že se svět a světová ekonomika touží vrátit k tomu, aby měna byla kryta zlatem – tak, jak tomu bývalo dříve. Snahy jsou pochopitelně i na té nejvyšší úrovni – tedy kolem rezervní měny. V týdnech, kdy svět pozoruje konflikt na Ukrajině s Ruskem a nyní v ohromení číhá na to, co se bude dít po sestřelení malajsijského letadla, jsou podobné zprávy vnímány s daleko větší intenzitou a vážností. Přispívají k tomu logicky i sankce vůči Rusku. I když doposud neměly příliš vážné dopady, v úterý měla vyhlásit Evropská unie další. Zatím se na nich sice nedohodla, termín rozhodnutí posunula na závěr tohoto týdne, ale... Je jisté, že obr, jakým Ruská federace bezesporu je, nechce jen pasivně vyčkávat. Na povrch tedy vyplouvá to, že připravuje i své vlastní sankce vůči zbytku světa – svoji vlastní protiofenzívu.

A ta spočívá právě v návratu měn krytých zlatem a jejich příští dominanci na světových trzích. Tak totiž prý celkem reálně může vypadat blízká budoucnost. O něco podobného se snaží Rusko přitom již delší čas, dlouhodoběji se již hovoří též o tom, že podobné cíle si klade i Čína a další státy.

Nutno totiž předeslat, že cenami zlata hýbe nyní například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. Vezměme to však po pořádku.