„Takové pometlo! Pojďte se podívat,“ rozhazuje rukama v centru Havířova seniorka a taška na kolečkách s nákupem jí málem celá padá k zemi. Na náměstí přitahuje pozornost vánoční strom připravený k ozdobení. Místní se dohadují, jestli po rozsvícení přijde „ještě větší hrůza“, jiní tak pěkný strom ještě neviděli.

Náměstí Republiky bývalo v Havířově místem, kde si lidé připomínali i výročí 17. listopadu. „Kdysi jsme chodili, ale jak jsou lidi nemocní…,“ popisuje paní Věra. Loni byly vzpomínky na sametovou revoluci omezené kvůli covidu na osvětlení kulturního domu Petra Bezruče v barvách trikolóry.

Kulturní dům Petra Bezruče. Foto: Daniela Černá

„Ale řeknu vám pravdu. Kde byla pěkná místa, jsou zničená. Bezdomovci si stavějí bunkry nebo si lehnou na lavičku a spí tam do rána,“ přidává hned názor na polistopadový vývoj. V Havířově bydlí devět let. Život byl v Moravskoslezském kraji vždycky složitější. „V Karviné si lidé více všeho váží. Tady mají děcka k dispozici koloběžky a jezdí i přes pomníky, hlavně že jsou tam schody,“ kritizuje a srovnává náladu s dalším kdysi vyhlášeným hornickým městem.