Co kdyby přišla další pandemie nebo jiná krizová situace? Pro případ, že by k něčemu podobnému došlo, vznikla nedávno v Česku instituce, která by se prý měla zabývat vyhodnocováním řešení pandemie covidu-19 a formulovat návrhy, jak k případným budoucím krizím přistupovat ze strany státních institucí vůči občanům. Například i včetně toho, jak zabránit šíření údajných dezinformací.
Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?Anketa
Pro tento účel vznikl speciální Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který sdružuje především sociology z Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Akademie věd ČR. Organizace zahájila činnost před rokem v červnu a svou práci by měla dokončit do závěru roku 2025. Pro přemýšlení, bádání, výzkum a formulaci doporučení pro politiky a veřejné instituce mají vědci k dispozici štědré financování. Ze státního rozpočtu, konkrétně z Ministerstva školství, tomuto institutu přistane na účtu celkem 563 099 000 Kč. Celkový rozpočet je o dalších 22 milionů vyšší, nicméně stát dodá přes 96 procent financí.
„Chceme zlepšovat fungování společnosti.“ Jedno z hesel institutu, které se objevilo v jejich letošním newsletteru, napovídá, že náplní práce není zdaleka jen řešení zdravotních krizí. Spíše naopak. O zdravotnictví primárně vůbec nejde. Dokazuje to i fakt, že jsou pod hlavičkou institutu shromážděni především sociologové, politologové, filozofové, psychologové, mediální teoretici, demografové nebo ekonomové. Lékaři v týmu mnoha desítek vědeckých pracovníků tvoří menšinu.
Institut prý bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. „Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit,“ stojí v popisku instituce na oficiálních webových stránkách. Vychází prý z toho, že nenadálé události typu pandemie kladou závažné nároky na „společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. K jejich zvládání nestačí medicínský výzkum. Také sociální vědci musejí přispět svou expertizou,“ cituje web vědeckou ředitelku tohoto institutu Kláru Šeďovou.
Dosavadní obsah webu této instituce napovídá, že více než dopady nemocí bude řešit to druhé – systémová rizika. Definice pojmu systémová rizika, jak si je představuje loni vzniklý institut, ale jejich webové stránky viditelně nenabízejí.
Již publikované materiály, jako jsou newslettery, články v odborných publikacích i médiích, obsahují množství textů, které se vztahují například k válce na Ukrajině a životu ukrajinských uprchlíků v Česku, nerovnosti mezi muži a ženami, genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, vlivu dezinformací nebo boji proti populismu.
V materiálech, které má Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik buď přímo na svém webu, anebo na ně odkazuje s tím, že jde o mediální výstupy jeho vědců, se dokonce objevují formulace typu, že vítězství Petra Pavla ve volbách bylo výhrou „jedné z bitev“ proti populismu.
„Populismus rozhodně neleží na lopatkách. Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem. Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší. Po dvaceti letech Miloše Zemana a Václava Klause jsme ještě od normální politiky daleko,“ uvedl politolog Jan Charvát v rozhovoru pro Deník.cz, na který institut přímo odkazuje na svém webu.
Lze tak pouze spekulovat, zda jedním z oněch nedefinovaných systémových rizik je například populismus a někteří konkrétní politici jako Andrej Babiš nebo politické subjekty typu SPD, které Charvát konkrétně zmiňoval. Vzhledem k původu financování této organizace je možné konstatovat, že dovedeno do posledního detailu voliči Andreje Babiše nebo Tomia Okamury si ze svých daní platí fungování organizace, jejíž pracovníci o jimi preferovaných politicích přímo říkají nebo v jiných případech naznačují, že by ve volbách vůbec neměli figurovat.
Dalším údajným systémovým rizikem, kterým by se institut mohl věnovat, jsou dezinformace. Ty totiž opět konkrétně zmiňují materiály této státem štědře placené instituce. „Komunikace je jedním z ústředních aspektů zvládání krizových zdravotních situací a systémových rizik obecně. Projekt bude pomocí interdisciplinárních přístupů a unikátních dat studovat masová i sociální média, produkci, obsah i recepci komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a zaměří se na důvěru v expertní vědění a politické instituce,“ konstatuje například vysvětlení činnosti organizace v oblasti komunikace. Z dosud provedeného výzkumu na téma dezinformací ovšem vyplynulo, že falešným zprávám nebo konspiracím naprostá většina českých občanů nevěří.
Fotogalerie: - Stop cenzuře
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik má ve svém názvu sice slovo nemoci a ve svých materiálech často zmiňuje covid-19, ale jak jsme již psali výše, zdravotnictví rozhodně není hlavním terčem zájmu. Stručně řečeno, jde spíše o to, že období covidové krize podle těchto vědců přineslo různé sociální a společenské problémy, na které stát neuměl správně reagovat, a jejich úkolem nyní je, aby v případě jiných budoucích krizí doporučili státu nástroje, co a jak dělat, jak komunikovat nebo případně jaká omezení či opatření aplikovat ze strany státu vůči občanům.
Zda bude výsledkem práce za více než půl miliardy korun kupříkladu systém doporučení, jak potlačovat údajné dezinformace, zamezit přístupu údajných populistů k moci nebo další podobné záležitosti, to web organizace explicitně neuvádí, ale dosavadní výstupy to mohou naznačovat. Záběr činností a oborů, které institut zkoumá a hodlá k nim vydávat svá doporučení, je velmi, velmi široký a každá pracovní skupina expertů se věnuje svému oboru.
Podle docenta Romana Šmuclera, který předsedá České stomatologické komoře, je akademicky i obchodně činný a za doby covidu prezentoval vyhraněné názory a varoval před tím, aby místo lékařů měli hlavní slovo různí teoretici, je financování podobné organizace škodlivé, protože vede k odlivu peněz od skutečně potřebných a již existujících institucí.
„Česká republika má instituce, které byly oceňované ve světě a mají svá analoga v západní Evropě, jako je Státní zdravotní ústav nebo vůbec systém hygienické služby. V době covidu jsme zjistili, že v posledních deseti letech došlo k jejich velkému oslabení. Například na hygienické službě jsou ti lidé placeni ne jako lékaři, ale jako úředníci. Měli tedy zlomkové platy proti svým jiným kolegům s titulem MUDr. Postupnou likvidací hygienických služeb jsme celý systém poškodili. Místo toho, abychom tyto lidi vzali zpátky do medicíny a z poučení po covidu se napojili na Evropskou epidemiologickou službu, která je ve Švédsku, jež ke covidu přistupovalo velmi dobře, jenom ho nikdo neposlouchal, tak vytváříme nějaký institut teoretiků, kde je to evidentně odliv peněz z výkonné zdravotnické služby, která je rozesetá po celé republice, do institucí ve velkých městech a lidí, kteří nemají ani základní medicínské vzdělání. Jsem extrémně proti,“ uvádí docent Šmucler pro ParlamentníListy.cz.
Připomíná, jak to fungovalo na Ministerstvu zdravotnictví právě za doby covidové krize. „Myslel jsem si, že v době covidu budeme všichni bydlet na Ministerstvu zdravotnictví a pomáhat lidem. Místo toho se tam začali objevovat nějací lidé se svými teoriemi a vůbec neměli vzdělání z oboru. S výjimkou doktora Smejkala si nepamatuji, že by někdo další z těch, co se vyjadřovali, byl vůbec MUDr., což je naprosto absurdní. Jako kdyby byla krizová situace v zoologické zahradě a mě jako zubního lékaře tam ustanovili vedoucím, protože mám doma psa,“ nechápe.
„Těch lidí tam je z různých oborů strašně moc a všichni si v době covidu zvykli na nějakou slávu, na nějaké peníze, ale my jako Česká republika do budoucna potřebujeme vědu, ale vědu, která něco nosí. Jestli si je najme státní hygienická služba jako nějaký panel, aby jim pomohl něco řešit, a budou mít pocit, že to je užitečné, tak proč ne. Nemůžeme mít ale zvláštní instituci, která bude úplně mimo systém a její závěry budou někde strčené v archivu. Ve velké většině je to tak, že pokud je věda dobrá, vydělá si na sebe sama. Celý ten koncept mi přijde naprosto šílený. Je to zacházení do 50. let, kdy samozřejmě nemám na mysli procesy s Horákovou, ale zahledění se do jedné pravdy. To povede k jediné věci, že budeme strašně zaostávat. V covidu spousta lidí vydělala peníze, spousta lidí udělala kariéru, ale bohužel u toho lidé umírali. To je hlavní poučení z covidu. Těsně před tím, než sem ten covid přišel, na vědecké radě na Ministerstvu zdravotnictví v únoru 2020 jsme varovali před tím, co může přijít, ale nikdo nás neposlouchal,“ uzavírá Roman Šmucler.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
kámoš
