„Chce se mi blejt!,“ napsal, a toto explicitní slovo pro jistotu vyhvězdičkoval, Zdeněk Ondráček o GIBS vloni 28. února. Nelíbilo se mu navýšení rozpočtu této instituce, které prosazovala Česká strana sociálně demokratická. „Přátelé, zase jsem zhnusen touto vládou :( Když se schvaloval rozpočet na rok 2017 tak někdo z ČSSD přispěchal s návrhmen zvýšit platy u GIBSu a navrhoval navýšení jejich rozpočtu, pokud dobře vzpomínám, o 50 mil. Kč. Sněmovnou to neprošlo. Obecně se řeklo, že více peněz si zaslouží ten, kdo dobře pracuje, což se o inspekci jako celku a některých jejich lidech rozhodně říci nedá. Osobně mohu dodat nejméně 5 příkladů. No a tak když to nešlo přes Sněmovnu, tak si to protlačili přes vládu. To budou na inspekci osobka, to budou odměny. Co na to policisté, hasiči, celníci a vězeňská? Stále budete mlčet a jen koukat? Velebnosti chce se mi bl***!,” stojí dodnes na Ondráčkově facebookovém profilu.
Není to jediné negativní vyjádření vůči GIBS, které Ondráček vyvěsil na svém profilu. 29. srpna 2016 byla Ondráčkem GIBS nazvána „zločineckou“. “Přátelé, zejména policisté a ostatní příslušníci, toto je další z excesů zločinecké GIBS. Jestli znáte obdobné případy, které již mají pravomocné rozhodnutí, tak se se mnou spojte a pokusíme se něco vymyslet. Toto přeci není možné tolerovat. :(,“ visí s připojeným článekm ze serveru novinky.cz na Ondráčkově Timeline.
Šlo o článek s titulkem: „Dva roky mimo službu. Kvůli znehodnocenému kulometu”. Článek popisoval zásah Generální inspekce bezpečnostních sborů proti znojemskému policistovi. Místní okrskář měl podle vyšetřovatelů skrývat zakázané zbraně a střelivo. Po 22 měsících od zásahu, kdy byl policista celou dobu postaven mimo službu, alebylo obvinění překvalifikováno na kázeňské řízení. Krajský policejní ředitel Leoš Tržil pak s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně zbraňové amnestie kázeňské řízení zastavil s tím, že skutek není ani přestupkem. Stejně rozhodl i Okresní soud ve Znojmě a Krajský soud v Brně.
Zdeněk Ondráček aspiroval na post šéfa kontrolní komise GIBS už podruhé v půlce ledna. Proti jeho volbě se v prvním kole postavili především představitelé demokratických stran. I podruhé Ondráček aspiroval neúspěšně. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci kluby navrhovat nové kandidáty. Ondráček v lednu řekl, že výsledek volby respektuje. „Je to rozhodnutí orgánu sněmovny nebo poslanců a já to respektuji. Pokud se náš politický klub rozhodne, že mám být znovu nominantem, budu respektovat jejich rozhodnutí,“ řekl pro Radiožurnál Ondráček.
Na jeho Faceboku se také dočtete, že se ho oslovila skupina Ortel se svými nacionalisticky laděnými texty. Zaujala ho skladba Defenestrace. „Přátelé, jen náhodou jsem objevil skladby plzeňské kapely ORTEL. Hudba i texty většiny skladeb přesně vystihují to co v naši zemi cítím a co nikdo neřeší. Jsem rád, že to takto cítí i někteří mladí lidé. Další dobré písničky jsou Marnost a Mešita,” lze se dočíst na Facebooku.
Prvního září 2016 se pak Ondráček na této sociální platformě pochlubil svou odvahou, že "navzdory výhrůžkám a hrozbám jsem se dnes zúčastnil (jako jediný poslanec) tiskové konference a otevření Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky v Evropě, se sídlem v Ostravě.“
Konflikt se šéfem
Zdeněk Ondráček vyvolával kontroverze i v policii. Prošel si jí od píky, služby v Pohotovostním pluku, se kterým se účastnil protikomunistických demonstrací. Naposledy byl vyšetřovatelem protikorupční polciie. Vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala.
Po odchodu o dpolicie publikoval řadu článků na serveru Česká pozice, financovaném z velké části mimo jiné šéfem Agrofertu Andrejem Babišem, který se později sloučil s Lidovými novinami. Ondráčkovy mediální výstupy v roce 2012 rozohnily jeho bývalého šéfa, velitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční krimnality Tomáše Martince. „V poslední době se bývalý policista ÚOKFK SKPV Zdeněk Ondráček mediálně prezentuje jako odborník na korupci a poskytuje různé informace, které nejsou z mého pohledu objektivní,“ napsal na webu svého policejního útvaru Martinec.
Zdeněk Ondráček přišel na protikorupční policii 1. listopadu 2009 z odboru obecné kriminality v Hradci Králové, kde několik let vyšetřoval násilnou trestnou činnost. V rámci protikorupční policie byl zařazen na odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie, kde působil do 13. ledna 2011. Tehdy sám požádal o přeřazení na odbor mezinárodní spolupráce a metodiky z důvodů, aby mohl uplatnit své teoretické znalosti v oblasti vyšetřování korupce, kterou vyšetřoval pouze jeden rok. „Praktické zkušenosti v oblasti boje proti korupci tedy téměř žádné nemá. Otázka jím prezentované kauzy bývalého prezidenta NKÚ, kterou se zabýval, neměla nic společného s korupcí, jednalo se o bagatelní trestnou činnost (neposkytnutí materiálů Poslanecké sněmovně). Kauza Opencard, kterou Zdeněk Ondráček také zpracovával, mu byla předchozím vedením na základě vyhodnocení odebrána a předána jinému zpracovateli, nikoliv z důvodů nějakého bránění v řádném procesním postupu, ale naopak. Dnes je v této kauze obviněno 7 osob. Pokud Zdeňkovi Ondráčkovi někdo bránil jakýmkoliv způsobem ve vyšetřování, ať sdělí kdo konkrétně a jak. Jinak jsou jeho dosavadní výroky velmi vágní, nevěrohodné a populistické,“ napsal na margo bývalého vyšetřovatele Ondráčka velitel protikorupční policie.
Zdeněk Ondráček tehdy podle Martince ve svých vystoupeních často poukazoval na neodbornost policistů útvaru, kdy tito mají vysokoškolské vzdělání například z oblasti zemědělství, teologie apod. „Nepopírám, že jsou na našem útvaru takoví policisté. Tak jako bývalý kolega Ondráček, který vystudoval původně pedagogickou fakultu (obor sociální pedagogika) a následně si zdokonalil vzdělání na Policejní akademii na Slovensku, i tito policisté si doplňují odborná vzdělání, ne však vždy studiem na vysoké škole. Osobně vítám, když nově příchozí policisté mají ekonomické nebo právnické vzdělání, mnohdy však raději upřednostním letitou praxi v oblasti vyšetřování hospodářské kriminality, kterou nenahradí třeba i tři vysokoškolské tituly,“ rýpnul si do Ondáčka v roce 2012 jeho nadřízený.
A dodal: „Pokud Zdeněk Ondráček na svých přednáškách, například na právnické fakultě, odborně přednáší, jak si musel do práce kupovat žárovky, náplně do tiskáren a podobně, tak bych jako student litoval času stráveného na takové přednášce. Osobně mě to však nepřekvapuje, když znalosti v oblasti boje proti korupci má pouze z jednoročního působení na specializovaném odboru. To neznamená, že není zkušený policista s léty praxe ve vyšetřování. Nemám rád pokrytectví, kterého se někteří dopouští po svém odchodu od policie. Každý policista na jakékoliv součásti se potýká s nedostatečným materiálním a technickým zabezpečením. Neustálé krácení rozpočtu neumožňuje vykrývat veškeré požadavky a potřeby, což není ale problém jenom v policii, ale i ve školství, zdravotnictví,“ pokračoval Martinec
A uzavřel, že od svého bývalého kolegy za svého působení v pozici ředitele neslyšel jediný podnět na zlepšení činnosti v rámci útvaru. „Slyšel jsem od něj pouze kritiku na předchozí vedení útvaru. Teď jsem jeho kritice podroben i já. Je zajímavé, že veškeré problémy, které dnes popisuje veřejnosti, neprezentoval krátce před svým ochodem do civilní sféry, kdy jsem neumožnil, aby se stal vedoucím jednoho z pracovišť. Jako jeden z důvodů ukončení svého služebního poměru Zdeněk Ondráček uvedl, že v roce 2011 došlo v jeho příjmech k poklesu o 60 tisíc korun, což ohrožuje možnost jeho financování závazků. Věřím, že současným profesním zaměření má lepší ekonomické i materiální vymoženosti,“ dodal policejní velitel na adresu budoucího poslanec KSČM.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
