V textu „Testament švédského imáma“ například Miloš Zbránek líčí situaci v polovině 21. století a vzkaz muslima vnukovi takto: „I já, když jsem přišel do této země, strpěl jsem sociální dávky, a to, že nemusím chodit do práce, ale tím to končí! Na šaríi si sáhnout nedáme. Už jsme prosadili zákaz Vánoc a půlměsíc místo kříže na švédské vlajce. … Až naše věc vítězně skončí, musíš nějak naložit s bezvěrci. Jsem sice umírněný muslim, ale korán hovoří jasně, bude nutné je vyzabíjet. Zachovej si však lidskost. Vždyť mnozí ti hříšníci se nás tak zastávali, demonstrovali na naši podporu, ba trestali ty, kteří nás dehonestovali kvůli pár znásilněným ženským a zapáleným autům.“ V obdobných textech se pak terčem ironie stanou Romové nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, kterou označil za nositelku marxistického světonázoru, jejíž „počínání potvrzuje, že učinit z marxisty ochránce lidských práv je stejně pošetilé, jako učinit z pyromana hlídače ve skladišti benzínu“. Již loni kvůli tomu soudce Zbránek čelil výtce ze strany předsedy krajského soudu, své texty ale na internetu publikoval dál, i když už se vyhýbal kritice ombudsmanky.

Miloš Zbránek se brání s tím, že má právo na satiru a svobodné vyjadřování – podle ministra Pelikána jsou ale zveřejněné texty za hranou a Pelikán si neumí představit, že by Zbránek mohl dál vykonávat svou profesi. K případu se pro ParlamentníListy.cz vyjádřili tři právníci.