Hlavním svolavatelem a moderátorem v jedné osobě byl plk. Václav Vašek, legenda československého stíhacího letectva.

Likvidace podle žateckého modelu?

„Jestliže vládní představitelé sahají po slovníku vulgárních výrazů vůči slušným lidem, tak toho se my tady vyvarujeme. Rozhodně se tu vyvarujeme politické agitace ve prospěch kohokoliv proti komukoliv. Jsme tu proto, abychom lapidárně řečeno hodili vidle této vládě do snahy zlikvidovat to, co nikomu nepřekáží, co může velmi dobře sloužit a co se tato vláda rozhodla v podezřele urychleném režimu srovnat s horizontem zeměkoule,“ uvedl na začátku Vašek.

„Když toto rozhodnutí nevadí vrchnímu veliteli ozbrojených sil, prezidentu České republiky, rozhodně to bude vadit nám, kteří jsme jakýmkoliv způsobem spojeni s letectvím – je jedno, jestli máš na zádech padák, létáš, modelaříš – každý z nás má nějaký vztah k letectví a k letišti jako kolébce letectví. Zrovna tak lidem z regionu tohoto letiště. Mám osobní zkušenost z procesu likvidace letiště Žatec. To bylo rozhodnutím tehdejší Klausovy vlády smeteno z povrchu země, aniž by kdokoliv cokoliv zmínil o tom, že chce, aby ten plac, který tam vznikl, byl někým využit. Dalších minimálně patnáct let se oslovovaly firmy, které by byly ochotny tam postavit nějakou krabici a v ní podnikat. Obávám se, že tady to dopadne stejně. Nejde totiž o to něco vybudovat, ale o to něco zbourat. Tam totiž daleko snáze tečou vedlejší penězotoky,“ konstatoval plukovník Vašek.

Fotogalerie: - Osud datových schránek

„Jsme tu proto, abychom učinili první krok jako lakmusový papírek. Jestli se zabarví, budiž a jestli ne, tak naše snaha byla výkřikem do tmy a jedeme dál. A věřím tomu, že tomu tak nebude. Jsem rád, že jsou mezi námi  obyvatelé obcí kolem letiště.“

Námluvy? Vládní prosby, doprošování…

Jedním z důležitých vystupujících byl Martin Sobotka, starosta města Dobřany. Ten uvedl: „Minulý týden jsem byl v Salzguteru, kde jsem viděl představitele české vlády, jak si namlouvají investora, jak se jej doprošují a jak mu slibují věci, které jsou v rozporu i s fyzikálními zákony. Z mého pohledu – že by se továrna začala stavět na konci roku 2024, jak se všichni tváří, že je to v pořádku, je nejen legislativně, ale i technicky vyloučené. Chtěl bych ale říci, že toto shromáždění je první pokus a když to nevyjde, snaha vyšla vniveč. Dnes se podařilo díky spolupráci obcí a pilotů několik zásadních věcí. Jedna z nich je to, že laciný trik pod záminkou výstavby něčeho hrozně štědrého a bohatého to tu zbourám a pak z toho nic nebude, tak samo usnesení vlády říká, že když to nebude Volkswagen, tak se nebude nic dít. První jednání vlády počítalo s demoličními pracemi začátkem září a jak vidíte, tak se tu nic nestalo. Mám potvrzeno, že kdyby se piloti včas neozvali, vůbec by nebylo ve hře, že vláda jim vybuduje, zpevní a osvětlí a zařídí ještě krásnější prostory pro jejich činnost,“ konstatoval dlouholetý dolanský starosta.
„Na začátku se o nich mluvilo jako o bezcenné skupině zbohatlíků, kteří si dělají svůj koníček za štědré subvence státu, protože k tomu nevyužívají státní majetek, který by měl sloužit k něčemu jinému a v podstatě jich není žádná škoda. I toto se podařilo prosadit.“

Fotogalerie: - Mše za veterány

Až bude nejhůře, kdo že nám to pomůže?

„Od začátku, kdy se s piloty bavíme o tom, jak protestovat, víme, že existuje jistý okamžik zlomu, kdy se naše cesty možná rozejdou. Pokud se podaří, že tu letiště zůstane, je to pro nás odstranění rizika, i když ne napořád. Pokud by vláda pod pohrůžkou vyvlastnění si chtěla prosadit svou, neboť oni to vnímají jako projekt energetické bezpečnosti a že bez toho všichni zahyneme, tak jsou připraveni dělat i naprosto mimořádné manévry, které jsme si ještě nedovedli v demokratickém státě představit. Pokud by to tedy se zlomilo ve váš i náš neprospěch, tak my pochopitelně musíme bojovat za to, aby dopady takové obrovské investice na naše lidi byly co možná nejmenší. A to dopady dopravní, ekologické i sociální ve smyslu toho, že například z Boleslavi se stala oblast, kde si normální člověk, který nedělá u VW, nemůže dovolit byt. A my nechceme, aby naši starousedlíci přišli o své děti tím, že si nebudou moci koupit parcelu nebo byt v Dobřanech, protože nás převálcují lidé, kteří budou dělat v této továrně. Přijde okamžik, kdy budeme bojovat hlavně o to, aby dopady byly co možná nejmenší,“ uvedl věštecky Sobotka.

Lidé přišli protestovat. Foto: Václav Fiala

„Dnes jsme v situaci, kdy levá ruka je tu s vámi od srdce s tím, aby to tu nebylo vůbec a druhá ruka musí pracovat na protinávrzích k tomu, jak je třeba připravena infrastruktura. Aby nedošlo k situaci, která zničí život lidem v Líních, Nové Vsi i u nás v Dobřanech. Držíme vám palce, protože dokud je naděje, že zůstane letiště, my nemusíme nic jiného řešit.“
„Nicméně, realisticky, tlak z povzdálí vypadá tak silný, že už nás leckdo odepsal. Kdyby to špatně dopadlo s touto lokalitou, přeji vám, letcům, ať z toho opravdu vytřískáte nějaké podmínky, které nebudou horší. Nevěřím Volkswagenu ani vládě, když říkají, že pro nás se situace zlepší, když přijde tato továrna. Města tady nejsou od toho, aby odpovídala za obranyschopnost státu. To všechno si musí rozhodnout ti, kteří se o to ucházejí a kteří získali mandát. My jsme tu proto, abychom pro naše lidi zabezpečili ty nejlepší životní podmínky a o to se pořád pokoušet budeme,“ uvedl Sobotka.

Sliby chyby

Vlasta Dvořák, šéf Aeroklubu ČR, který aktivně létá 52 let, pak uvedl: „Že by někdo vybudoval nové letiště, to se nestane, protože za totáče přijely buldozery, postavily se ploty a vlivy na životní prostředí v podstatě nikoho nezajímaly. Dnes postavit letiště bude asi tak padesátkrát dražší a jestli vůbec to někdo povolí, když třeba zjistí, že je tam sysel, jako u nás v Roudnici – stavba zastavena.“
Všechno to podle Dvořáka proběhlo v utajeném režimu, bez diskusí s občany dotčených měst a obcí, bez stanovisek na obranu republiky, zdrojů vody, elektřiny.  „Voda už nám nepatří, na elektřinu si máme uplést svetry, aby nám nebyla zima, máme šetřit na žárovkách, a přitom jsme schopni prodat šílené megawatty pro cizí výrobu. Druhou věcí, která mne zarazila, bylo, že vláda tak spěchala a nevedla o tom širší diskusi. Napsal jsem krátký, ale výstižný dopis, adresovaný celé vládě a panu premiérovi, aby to schvalování zastavili a uvedl jsem věci, jako byly zkušenosti ze Žatce. Tam to v podstatě dopadlo tak, že stát pozemky bezúplatně převedl na kraj a ten je prodal dál. Jediný zisk měl tedy kraj. A vláda uvedla, že nemusela dávat tolik do krajského rozpočtu. To je krátkozraké, a tak na dva roky,“ konstatoval Dvořák.
„Tamní areál, nazvaný Triangl, je využit zhruba z 85 procent a shání se tam další investoři. Ti, kteří tam dnes jsou, litují, že tam nemají letiště! Když nad ním letíme, tak ještě dráhu vidíme, tam není postavena ani psí bouda, vše je vedle. Nesmyslnost zlikvidování tohoto letiště je zločin.“

Projednání? Nikoliv! Strohé, lakonické oznámení

„Já jsem tedy tyto problémy vládě napsal, chtěl jsem odpověď a aby projednání zastavila. Nepodařilo se, vláda to schválila a ministr pro průmysl dostal za úkol to se mnou projednat. Ale projednat bylo, že by mě to pouze sdělil, což jsem samozřejmě odmítl. Udělali jsme si schůzku s náměstkem Kožušníkem, který to dostal na starost. Byl tam se mnou kolega z letiště Kraus a byl tedy svědkem toho, co jsme tam prožívali. Shodou okolností tam půl hodinu před námi na jednání  byl pan Martin Sobotka, který samozřejmě také protestoval. Na moji otázku náměstkovi, jak to bude celé probíhat, řekl, že v roce 2023 se zbourá letiště. A kdy se rozhodne fabrika, že tu začne stavět? Prý v roce 2024 až v roce 2025. Tak mu říkám – vy zbouráte letiště, za to dáte 7,5 miliardy a pak teprve se rozhodne, jestli se tu bude ta fabrika vůbec stavět?“

„Srovnejte si to s tím, co dnes vidíte nebo slyšíte v médiích. Začíná se kličkovat, říká se, že už se nepotřebuje 480 hektarů, že stačí 200. A když to nebudou Němci, automobilka, tak to budou Korejci a nakonec se tady třeba budou plést košíky. Nejhorší na tom je, že ten pan náměstek mi nedokázal vysvětlit ekonomický přínos pro stát. Vždyť je tu dobrá zaměstnanost, máme tu pár řek, ve kterých ještě něco teče, elektřinu sem přitáhnete, dálnici máte blízko, ale tohle mají Němci ještě v lepším na svém území. Když to vezmete od Drážďan po Balt, tak po pravé straně od dálnice to byl téměř celý vojenský prostor, kde si pouštní liška Rommel cvičil nástup do Afriky. Takže tam jsou volné pozemky, vojenské objekty a Němci za výhodných podmínek, které hledají tady, si to mohou postavit doma. Proč to chtějí zrovna tady? A pan náměstek nám odpověděl, že to nebyl požadavek vlády, ale že to vzniklo v březnu a přišel s tím šéf Škodovky a ČEZu,“ konstatoval dále civilní letec.
Když ne Němci, tak Korejci. Klidně i ufoni.

„Je to celé hysterie – zrušit spalovací motory a přejít na elektromobilitu a nikdo neví, kolik to bude potřebovat investic. Jak jste si všimli v médiích, tak tam zaznělo, že tam termín změnili do konce roku. A když s myšlenkou postavit – nepostavit samotní Němci váhají, tak se prý najdou třeba Korejci. Ale jestli to mají s nimi domluvené nebo někdo něco plácl, to nevíme.“

„Věřte tomu, že ve vládě jsou stejně chytří lidé jako my. Takže vědí, jakou způsobí škodu. Víme, že se paní ministryně obrany postavila za letiště. Ale náměstek mi odpověděl, že je jedna z dvanácti, kdo o tom bude hlasovat. Všichni víme, že obrana státu je na prvním místě, dokonce armáda má podle kompetenčního zákona na to svrchovanou moc – nad vzdušným prostorem a obranou a ona je najednou jednou dvanáctinou!“
„Zaznělo tu slovo vyvlastnění. To snad nikdo na světě, ani Němci za války, si to nedovolili, vyvlastnit národní a soukromý majetek, aby jej předali cizímu státu! Chápete to? Že vám někdo vyvlastní zahrádku a předá ji cizí zemi?“ bouřil Dvořák a z davu se ozvalo: „Ani bolševik!“

„Chápal bych slovo vyvlastnit pro to, když tu budou chtít postavit silnici, školu, českou fabriku, která zůstane v českých rukou, tak tam by to člověk ještě nějak spolkl, protože existuje vyvlastnění pro takzvané liniové stavby.
Plukovník Vašek k tomu podotkl: „V čí prospěch je, že se zbourá využitelné letiště? Komu to bude sloužit? Firmě, která jedním dechem vyhrožuje, že odvede zavedenou firmu v Mladé Boleslavi za hranice kvůli drahým energiím? A druhým dechem řekne, že tady postaví baterkárnu a kvůli tomu se musí zbourat letiště! Ona postaví baterkárnu v zemi, odkud vyvede svoji firmu?  Připadám si jak Alenka v říši divů. Takže nevěřím pohádce, že se toto letiště musí zbourat ve prospěch nějaké firmy. Pokud by se vláda postavila do pozoru, když zavelí jakýkoliv šéf firmy, tak jak je to se suverenitou tohoto státu?“
„Žádná!“ zazněl z davu výkřik.

„V Žatci se nejdříve zbouralo letiště a pak se teprve hledaly firmy. Když se přihlásily firmy a něco tam postavily, kolik si myslíte, že na celé zóně Triangl dělá českých lidí? Maximálně třicet procent! Všichni ostatní pracovníci jsou dovezeni z různých států Evropy, a to znamená, že svůj výdělek zase odvádějí do různých států Evropy. Nedělejme si iluze, že když dovolíme toto letiště zbourat, že tu bude ráj na zemi.“

Plná ústa mobilizace

Další vystupující byl plk. Jiří Glos: „Byl jsem u toho, když se rušilo letiště na Borech. Nikdo z vládních činitelů dnes nemá představu o tom, co je mobilizace, všichni o tom mluví. Když jsem skončil jako velitel 19. motostřelecké divize, tak v Plzni bylo 32 vojenských útvarů a zařízení. A ty se musely připravovat i tady, kdyby byla případně potřeba mobilizace. Aby byly záložní prostory. A těch nebylo tolik. Jsou záložní letiště, kdyby ta velká byla rozbombardovaná. Mobilizační význam takovýchto letišť a prostorů je pro laiky těžko vysvětlitelný. Kdo se toho zbavuje, nemá vůbec představu, co to vůbec obnáší. Dělal jsem ředitele Hlavního doplňovacího úřadu Armády České republiky. Ekonomicky nemáme mobilizaci zabezpečenou vůbec. V Německu i v ostatních státech a Švýcarsko je příkladem – postavíte novou fabriku, něco se stane, bude hned převedena na stát a bude vyrábět to, co stát potřebuje. U nás to nikdo a nikdo tyto věci neřeší. A to nemluvím o tom, kam by se ti naši lidé schovali, kde by byly naše děti v noci a jak bychom vůbec chránili občany ČR? O tom nikdo nemluví, jenom jsme furt někde ve válce. Moje vojenské srdce pláče, to vám říkám zcela upřímně. Pokud někdo prosadí takovouto věc proti odborníkům i místním činitelům, tak nedělají pro republiku to správné. Jako prezident Klubu velitelů divizí vám chci říci, že všichni bývalí velitelé divizí a brigád vás podporují, abychom zamezili tomu, aby takováto nesmyslná věc byla zrealizovaná.“

Celý Green Deal je podle plukovníka Glose blbost, „…protože ty baterky by musely být něčím nabíjené. Jestliže chtějí rušit atomové elektrárny, to budou nabíjet ze vzduchu? Je to přehnané a není na to doba.“
Vašek pak na to podotkl: „Jestli toto nikdo neslyší, tak to s obranyschopností tohoto státu nemůže myslet vážně. Tak ta vláda by se měla zamyslet.“ „A odejít!“ ozvalo se z davu a Vašek  umravňoval: „To tu řešit nebudeme.“

Podezřelá rychlost

Poté vystoupil Jindřich Rajchl: „Dosáhli jste prvního úspěchu, že vláda odsunula bourání tohoto areálu. K právním aspektům: Pokud máte v plánu postavit tak obrovský projekt, jako je tato tak vysněná gigafactory této vlády, tak musíte k tomu mít zajištěnu celou řadu dalších věcí. Nejenom postavení fabriky jako takové, ale postavení podpůrných věcí, jako vodovody, kanalizace, školky, zázemí, celou infrastrukturu. A vláda z toho nic zajištěno nemá. Ona se bezhlavě pouští do nějakého projektu, kde nemá sebemenší záruku, že bude fungovat. A  že všechny další věci bude muset postavit. Jestliže k tomu nezíská starosty a místní lidi, tak nemá šanci kolem toho nic zrealizovat. Oni mají v plánu postavit fabriku, která vyžaduje obrovské zázemí a oni dnes nemají vůbec nic.“
„Studie proveditelnosti bude prý odložená. Vzalo se to Plzeňskému kraji, aby to nezdržoval, to svědčí o tom, že vláda koná nesmírně nestandardně. Tlačí na pilu naprosto zásadním způsobem, porušuje jeden předpis za druhým. Dovedu si představit, jaký obrovský tlak bude na územní řízení, změnu územního rozhodnutí, protože standardně rozhodnutí na takovou stavbu je několik let. Kdo cokoliv menšího stavěl, ví, o čem mluvím. Když povolení na stavbu haly zvládnete za pět až deset let, tak si můžete tleskat, protože potřebujete vyjádření celé řady, desítek různých institucí a souhlasných vyjádření, abyste územní rozhodnutí mohli provést,“ uvedl Rajchl.

Vláda miluje vyvlastňování?

Další obrovsky problematická věc je podle něj vyvlastnění. „Co se bude dít, když tu jsou soukromé pozemky, na kterých se má gigafactory stavět. Letiště se zboří, někdo udělá vyvlastnění pozemků a jejich majitelé se budou bránit a ve sporech budou úspěšní. Nemluvě o tom, že to zas může trvat několik let. Vyvlastnění se provede, ale člověk, komu to patřilo, má právní obranu. A to jsou většinou velmi komplikované, dlouhé spory. Představa, že to tu někdo během pár let zrealizuje, je naprosto lichá. Proč to tedy vláda dělá, z jakého důvodu zrovna Líně? Vláda nám neříká všechno, ten tlak není přirozený, zásadním způsobem to ohrožuje bezpečnost České republiky a není jediný důvod, proč zrovna Líně. Máme tisíce jiných území. A vysvětlení vlády, že právě toto zde chce Volkswagen, mne neuspokojuje. Vláda není od toho, aby dělala, co chce Volkswagen,“ upozornil Rajchl. „Ta je od toho, aby co nejlépe zpravovala veřejné věci v této zemi. Tedy hájila zájmy občanů této republiky, a to nedělá. A v podstatě jde na ruku Volkswagenu.

Představa, že VW bude rušit fabriku v Mladé Boleslavi, když čtete zahraniční média, tak říkají, že se společně s koncernem BASF budou soustředit na Čínu, možná část výroby přesunou do Španělska. A najednou tady chtějí něco stavět a my nemáme vůbec žádnou záruku, že tady něco postaví. Je tu obrovské riziko, že to tu zbouráme a pak Volkswagen z nějakých důvodů, třeba vysokých cen energií, řekne – my jdeme někam jinam, je to naprosto reálné.“

Vyvlastnění je podle Rajchla velmi výjimečný institut a má se používat jen výhradně ve veřejném zájmu. „Aby na tom vyvlastněném pozemku něco postavila soukromá společnost, je úplně mimo právo, je to absolutně protiprávní akt, který nemá vůbec žádnou obdobu. Nedovedu si představit, že by česká firma přišla do Německa, řekla my tady chceme stavět a vyvlastněte Němcům pozemky. Nikdy v životě by na to ta jejich vláda nepřistoupila. A já nevidím jediný důvod, proč by na to měla kývnout vláda České republiky.“ Reakcí byl bouřlivý potlesk přítomných.

Aeroklub. Foto: Václav Fiala

„Vláda je ochotna porušovat veškeré předpisy, aby zrealizovala svůj zájem. Můžeme si myslet, jestli to jsou zájmy finanční, politické, že budou body za to, že sem tu fabriku přivedli, aniž by byla jakákoliv jistota, že se tak stane.“
Slovo pak dostal bývalý pilot ČSA, šéf zdejšího muzea, Jiří Horák: „Snažíme se vzdělávat naše děti, následovníky. V tom, co bylo špatné v minulých dobách, jaké byly důsledky války, jak se chovaly naše předchozí generace. Letectví je velmi sofistikovaný obor, který vyžaduje spoustu vzdělaných lidí. A letiště přispívá ke vzdělanosti. Je tady mnoho leteckých škol, je tu spousta nadšenců, ze kterých vzejdou profesionální piloti, mechanici, technici, konstruktéři. To je přínos letiště.  Letiště je strategický prvek, každý celek velikosti Plzeňského kraje na západ od našich hranic má vlastní letiště.
„Byl jsem na jednání Hospodářské komory a zástupci vlády, Czech investu a Škodovky a nikoho z přítomných šedesáti podnikatelů nepřesvědčili, že tento projekt má nějaký smysl a patří sem. Výroba baterií, to je normální chemička. Nic jiného to není. Je to z osmdesáti procent chemička, bude se zde zpracovávat syrové lithium a z toho bude nějaký odpad. Takže nepůjde o žádnou sofistikovanou výrobu.“

Dovezeme i letce a piloty?

Instruktor Michal Švihla k tématu uvedl: „Na tomto letišti byly vychovány možná stovky dopravních pilotů. Kdo z vás letí na dovolenou, s velkou jistotou sedí v kabině letadla pilot, který se naučil létat právě tady. My bychom chtěli tuto možnost zachovat. Nikdo s námi piloty a leteckými školami o tom, co dál, když budeme muset odejít, nejednal. Kuloárně jsme zaslechli, že snad možná se bude hledat nějaké řešení, kam umístnit 70 letadel, které na tomto letišti jsou bazovaná, kde postavit hangáry pro takové množství letadel. Jen pro představu, taková plocha, která se tu používá pro havarování letadel, je 15 000 metrů čtverečních. Hangár je třicet metrů široký a půl kilometru dlouhý. Nemám představu, kde a za kolik by nám někdo postavil takovou náhradu.“

Aleš Trtil, šéf soukromé letecké asociace připomněl: „Letiště a všechny plochy pro létání je třeba vnímat jako bohatství národa. Pokud se o ně necháme připravit, tak se nám již nikdy nevrátí. Doba na vybudování dalšího velkého letiště opravdu není příznivá. Rád bych řekl něco o pár letištích podobného typu. Na letišti Hradčany se má stavět fotovoltaická elektrárna. Snad se nebude stavět na dráze, ale na zelených plochách, které tam jsou, ale i tak toto letiště nebude v plné funkci. Letiště Kámen u Pelhřimova. Aktuálně slouží ke crash testům autobusů a nákladních vozidel. Vytvářejí se tam tedy simulované nehody. To je sice přínosné, ale letiště již také nefunguje tak, jak by mohlo a mělo. Letiště Všechov u Tábora. Aktuálně je tam minimálně na 800 metrech navezena dřevotříska a dřevní odpad, který tam bagry přehrabují zprava doprava. A nyní Líně. Dělejme všechno proto, ať se o toto bohatství nepřipravíme.“

Budeme se stydět před našimi předky?

Iveta Irwingová viditelně dojatá, dodala: „Jako dcera jednoho z legend RAF, generála Jana Irwinga, který pocházel z nedalekých Úherců, spolupracuji se zdejšími lidmi s odkazem nejen mého táty, ale spousty dalších. Jedná se o stovky letců a vojáků. Vykonali mnoho pro tuto zemi, je třeba držet apel, a to, co tu zanechali. Jako vzor dnešním letcům a vojákům. Věřím ve spravedlnost a zdravý rozum.“
Další diskutující za úporné mlhy a chladu upozorňovali, že zde je také zázemí letecké záchranné služby. I na to, jak se zdá, vláda poněkud pozapomněla…

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.