Naprostým úkazem jsou v celé záležitosti oči znalce Pavliňáka. On totiž pouhým pohledem určuje stáří malby či podkladu a tvrdí, že se jedná o díla stará maximálně deset let. Takováto tvrzení byla znovu vyvrácena restaurátorem Národní galerie Davidem Frankem, který v hlavním líčení potvrdil, že stáří malby či podkladu není možné pohledem vůbec určit. Ostatně pokud by znalec Pavliňák toto nadání měl, nebyly by potřebné žádné chemicko-technologické laboratoře.
Anketa
Vadí vám, že se premiér Babiš ,,kamarádí" s Viktorem Orbánem?
7%
85%
hlasovalo: 36554 lidí
Podívejme se rovněž na Pavliňákovu argumentaci, jejíž základ tvoří označování děl malovaných jakoukoliv malířskou technikou za „tempery přelakované akrylátovým lakem“.
Ani na tomto místě dotyčný znalec neprovedl jakékoliv specializované zkoumání a malířskou techniku určoval pouze svýma očima. Něco jako postavy z komiksu X-MEN. Jenomže v nich nehrála roli ostravská kriminálka a tamní odborník na umění.
Ačkoliv byly k řadě obrazů vyhotoveny průzkumy Laboratoře molekulové spektroskopie VŠCHT potvrzující, že díla jsou olejomalby, soudkyně Říhová těmto exaktním průzkumům neuvěřila a v rozsudku vychází pouze z argumentace znalce Pavliňáka, že díla jsou vyhotovena temperou přelakovanou akrylátovým lakem.
Kromě laboratorně „přesného“ pohledu používal Petr Pavliňák k určování malířských technik i tzv. zkoušku rozpustnosti. Sice ji v žádném posudku nezadokumentoval, ale odhodlaně ji vyjevoval před soudem. Při ní, ačkoliv je znalcem pro obor školství, kulturu, tedy bez jakéhokoliv restaurátorského oprávnění, vzal brusný papír a zbrousil část obrazu, o níž tvrdil, že by měla být akrylátovým lakem. Na jistých místech podle svého vyjádření barvu zbrousil až do podkladu. Takto rozbroušené místo přetíral uchošťouchem namočeným ve vodě a prezentoval, že pokud se malba na vatě obtiskuje, reaguje s vodou a musí se jednat o temperu. Když byla popsaná zkouška představena opravdovým restaurátorům, potvrdili, že takovýmto způsobem vzorky z díla nikdy neodebírají, že se jedná o barbarství.
Mimochodem; pokud rozbrousíme jakoukoli malbu, prachové částečky rozbroušeného pigmentu se na vatovém tampónu zachytí bez ohledu na to, o jakou techniku malby se jedná. To by pochopily i děti na prvním stupni.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Když obžalovaní v hlavním líčení žádali soud o revizi této „Pavliňákovy zkoušky“, aby ji znalec provedl na jednoznačných olejomalbách, tedy na dílech, která za olejomalby označil také znalec Pavliňák, předsedkyně Říhová revizi nepovolila.
Z dalších zajímavostí lez uvést případ, kdy znalec Pavliňák v rámci hlavního líčení tvrdil, že znalec a sběratel obrazů Jaroslav Borovička nepoužíval razítko s textem „soudní znalec Düsseldorf Praha“, tudíž toto razítko na některých obrazech obžalovaných je padělkem.
Anketa
Jsou čeští Romové utlačováni?
11%
79%
hlasovalo: 49609 lidí
Rovněž byly obžalovanými doloženy listinné důkazy v podobě znaleckých posudků vypracovaných a podepsaných Jaroslavem Borovičkou, soudním znalcem jmenovaným Krajským soudem pro Českou republiku a Düsseldorf – Německo. Soudkyni Říhovou však ani to nezajímalo a v rozsudku popisuje, že jak řekl Pavliňák, na dílech byla padělaná razítka JUDr. Borovičky.
Nelze opomenout ani tvrzení znalce Pavliňáka, že malíř Zrzavý začal pointilistickou techniku používat až v 60. letech, proto dílo datované rokem 1928 má být padělkem, přičemž obhajobou byly doloženy zásadní důkazy. Příklady děl malíře Zrzavého ve státních sbírkách Národní galerie, malované pointilistickou technikou již z let 1907 a 1935–1944. Soudkyni Říhovou však nezajímalo ani to.
Fotogalerie: - Předvolební Drážďany
Nesprávné bylo rovněž tvrzení znalce Pavliňáka, že malíř Zrzavý byl natolik zručným kreslířem, že by pravítko k tvorbě rovných čar na svém díle nepoužil. Toto bylo vyvráceno výpovědí svědkyně PhDr. Orlíkové, která je monopolní znalkyní na dílo Jana Zrzavého. Je autorkou jeho monografie. Malíře znala osobně a po malířově smrti se stala správkyní jeho pozůstalosti. Doktorka Orlíková uznala originalitu některých z projednávaných děl a v hlavním líčení vypověděla, že malíř Zrzavý rovné čáry na svých dílech dělal právě podle pravítka. Ani toto však soudkyni Říhovou nezajímalo.
Anketa
Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?
4%
hlasovalo: 26789 lidí
Opomenout nelze ani argumentaci znalce Pavliňáka k obrazu Jindřicha Štyrského „Černý pierot“, že signaturu udělal padělatel, jelikož obsahuje gramatickou chybu, když v ní chybí čárka nad písmenem Y. Obhajobou byly doloženy listinné důkazy v podobě odborné publikace, monografie Jindřicha Štyrského a fotodokumentace z Národní galerie s příklady děl Jindřicha Štyrského, na nichž se autor rovněž podepsal bez čárky nad písmenem Y.
Předsedkyně Říhová ovšem přes všechny výše popsané skutečnosti a celou řadu dalších v rozsudku vychází jednostranně ze znaleckých posudků znalců obžaloby. Posudky Petra Pavliňáka vyhodnotila jako naprosto přesvědčivé, ačkoliv je takovéto tvrzení v rozporu s provedeným dokazováním. Všemi popsanými a dalšími nepopsanými chybami a rozpory se bude nyní zaobírat odvolací senát Vrchního soudu v Praze předsedy Radka Hartmanna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
