"Havel je hlavně v Praze všude přítomen. Nejsem typickým návštěvníkem hřbitovů, upřednostňuji živé vzpomínky. Vidět jeho hrob by pro mě bylo velmi bolestné. Jeho odkaz je důležitou součástí mé rodiny. Jeho osobnost, povaha, ideje a dílo jsou pro mě velmi důležité. Je to můj spirituální otec," říká Aurélie Morel, která si Čechy velmi oblíbila. Proto se nyní, v dost těžké době, chystá do "stověžaté" po téměř patnácti letech vrátit. Hlavně ji ale zajímá, jak se hlavní město změnilo.

Vyznání Havlovi a Praze

"Ráda bych se setkala s lidmi, kteří udržují Havlův duchovní odkaz. Určitě zajdu do kavárny Malostranské besedy, kde jsem ho jako osmnáctiletá holka poprvé viděla. Tehdy už byl československým prezidentem. Ve svetru si na jazzovém koncertě šel normálně k baru koupit něco k pití. Říkala jsem si, že země, která má takového prezidenta, je šťastná země. Politici ve Francii se totiž chovají většinou jako králové. Francois Hollande se tak naštěstí nechová," vyznává se žena, která o prvním českém prezidentovi dokonce napsala divadelní hru.