Brežněv znechuceně o Dubčekovi. Objevené privátní deníky nešetří nikoho

31.08.2020 13:52 | Zprávy
autor: .

MOSKEVSKÉ ARCHIVY PROMLOUVAJÍ Byl začátek roku 1969 a vůdce SSSR přemýšlel o situaci v Československu. Další z dokumentů, které prezentuje historik Michal Macháček, přibližuje uvažování Leonida Brežněva o Alexandru Dubčekovi a jeho případném nástupci, stejně jako jeho přemítání, co by se dělo, kdyby SSSR vojensky nezasáhl proti Československu. Z dalších dokumentů je vidět, že příliš valné mínění neměl Brežněv ani o „levých silách“ v KSČ, které okupaci ze srpna 68 otevřeně podporovaly.

Brežněv znechuceně o Dubčekovi. Objevené privátní deníky nešetří nikoho
Foto: Wikipedie
Popisek: Leonid Iljič Brežněv

Případ Palachovy sebeoběti byl organizován pravicovými představiteli. Nyní se hovoří, že kontrarevoluce nebyla, jiní hovoří, že ještě bude – ona ale už je. Dubček si neuvědomuje, že je loutkou, kterou vedou pravičáci ke svým cílům. Po celý minulý rok nikdo neobjasnil, co znamená „socialismus s lidskou tváří“ (tvrdili, že je to tajné). Těžko soudit, kde by dnes bylo Československo, kdyby vojska nevstoupila. Vojska, která se nacházejí v Československu, se nacházejí na našem teritoriu v rámci Varšavské smlouvy, aby chránila naši nezávislost, sám pro sebe si písemně zhodnotil sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv situaci v sovětskými vojsky obsazeném Československu začátkem roku 1969, čili krátce před výměnou Alexandra Dubčeka za Gustáva Husáka v čele KSČ.

„Krásný Moldavan“, jak svého milce Brežněva prý pojmenovával Josif V. Stalin, patřil mezi komunistické funkcionáře, jejichž kariéra započala na sovětské Ukrajině v dobách velkého Stalinova teroru, který uvolnil prostor pro kariérní vzestup minulostí nezatížené komunisty. Během druhé světové války byl činný v Rudé armádě a účastnil se řady bojů, především jako politruk 18. armády, která se podílela na osvobozování Československa. Zúčastnil se přitom i sjezdu národních výborů Zakarpatské Ukrajiny, kde byl přijat manifest úspěšně volající po připojení této oblasti k sovětské Ukrajině.

DOKUMENTÁRNÍ FILM O L. I. BREŽNĚVOVI

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Eurozóna

I kdyby všechny sousední nebo okolní země přijaly Euro, na a co? Proč by to měl být pro nás nějak rozhodující nebo směrodatné? Jsme přeci snad pořád samostatný suverénní stát. Ať si ho Maďarsko klidně přijme, má ho třeba i Slovensko a ovlivnilo nás to nějak? Podle mě ne.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Po nářcích, že ČT nesmí přijít o peníze, se ukázalo, na co jdou

4:45 Po nářcích, že ČT nesmí přijít o peníze, se ukázalo, na co jdou

Česká televize nesmí zneužívat svého programu, zejména zpravodajských nebo publicistických pořadů, k…