Atentát na Heydricha byla diverzní operace československých výsadkářů za druhé světové války, během které byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. Atentát byl proveden 27. května 1942 v Praze-Libni dvojicí československých výsadkářů Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii.

Unikátní záležitost pomohla obnovit hranice státu  

Podle historika Stehlíka byl atentát v rámci dějin druhé světové války unikátní věcí a nikomu se nepovedlo zlikvidovat tak vysoce postaveného pohlavára mocností Osy. Navíc tento čin zlepšil postavení ČSR v mezinárodní politice a napomohl uhájit integritu území a zrušení platnosti Mnichovské dohody.

„V tomto ohledu jsme naprosto výjimeční, protože žádnému jinému odbojovému hnutí, a to ani Rusům, Jugoslávcům či Polákům, se nic podobného nepodařilo. Takhle vysoce postaveného nacistu se podařilo zlikvidovat pouze Čechovi a Slovákovi. Za komunismu nás ve škole učili, že atentát na Heydricha jako čin individuálního teroru žádný význam neměl a vedl jen ke ztrátám na lidských životech. Já i kolegové z Vojenského historického ústavu jsme přesvědčeni o naprostém opaku. Teprve po provedení atentátu a po tom bestiálním vraždění, které tu nacisté rozpoutali, po vyhlazení Lidic a Ležáků, Velká Británie a Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou. Uhájení víceméně předmnichovských hranic beru jako hlavní výsledek atentátu, protože do té doby se opravdu mohlo stát, že bychom byli mezi vítěznými mocnostmi, ale bez našeho pohraničí. Zůstali bychom takovým tím okleštěným paskvilem,“ říká pro ParlamentníListy.cz podplukovník Stehlík.