Neobvyklý pohled nabízí složení Poslanecké sněmovny v polovině funkčního období. Mezi dvoustovkou zákonodárců jsou jednak nepravomocně odsouzení bývalí členové Věcí veřejných Vít Bárta a Jaroslav Škárka, jednak David Rath. Ten sice ve vazbě čelí obvinění z trestného činu přijetí úplatku, ale rezignoval jen na členství v ČSSD a na funkci krajského zastupitele, zatímco poslaneckého mandátu se vzdát zatím nemíní.

Ústava České republiky pamatuje na možnost ztráty poslaneckého mandátu ve svém článku 25. V něm je uvedeno, že mandát zaniká odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním Poslanecké sněmovny a také okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, která je s funkcí poslance neslučitelná.

Svobody zbavit lze, mandátu nikoli

„Dlouhodobě kritizuji přílišnou šíři imunity. Pokud však Ústava platí, musí se dodržovat, ať jde o doktora Ratha nebo někoho jiného. Východisko je v urychleném jednání Poslanecké sněmovny,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz jeden z předních znalců ústavního práva Václav Pavlíček z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Naše právní úprava je postavena na maximální ochraně mandátu a na jeho demokratickém charakteru. To znamená, že nikdo nemůže poslance mandátu zbavit. Je možné ho zbavit osobní svobody, takže se nemůže zúčastnit práce v parlamentu, ale o samotný mandát ho nikdo proti jeho vůli připravit nemůže,“ přidává pro ParlamentníListy.cz Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.