„Pokud jde o množství událostí, o kterých nás spravovali různí zpravodajové, bylo jich sice hodně, ale jen některé pozoruhodné. A to ještě ty viděné a prezentované z velké dály a často až neuvěřitelnými způsoby,“ přidává na začátek svého Rozjezdu pár postřehů z uplynulých dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Pokud jde o války a vojenské konflikty, mluvilo se o nich tak, že bylo už snadno srozumitelné, o co jde. Jen stačilo vědět, kdo je autorem a spolutvůrcem informace, které mají její konzumenti věřit. Většinou šlo o ‚bájné vyprávění starců‘, jak ho zaznamenávali kronikáři od nejstarších dob,“ dodal.
Podle Zbořila bylo zajímavější zpravodajství, verbální i obrazové, z diplomacie a mezinárodní politiky, ale i zde bylo náročné zjistit, kdo říká pravdu a kdo si vymýšlí. „A tak pro hodnocení toho, co se stalo na setkání G20 bylo lepší se vydat do zahraničí, stejně jako pro informace o tom, kdo, proč a proti čemu protestoval v Berlíně, Bruselu, ve Francii a na dalších místech v Evropě. V České republice bylo něco dovolené, něco zakázané, a tak jsme se jen tak náhodou dozvěděli, že během ‚farewell party‘ v Praze předala maďarská prezidentka Katalin Novak vysoká státní vyznamenání Miloši Zemanovi, a podobně se zde zachoval i rakouský spolkový prezident Van der Bellen,“ komentuje Zbořil. „Jinak hemžení různých významných i bezvýznamných politiků usilujících o svou jepičí slávu na různých ‚summitech‘ v různých koutech světa bylo až mimořádné. Někdy bylo ale obtížné poznat, zda jde jen o setkávání se ‚loutek na niti‘, nebo se zpožděním dobíhajících informátorů se zprávami z jiných nám už dávno utajených světů,“ dodává.
Zbořil také doplňuje: „Tak snad jen na okraj vzpomeňme, že i u nás doma se mění jedna nebo dokonce dvě politické generace, a že řada věcí, o kterých se tento týden jednalo, se začíná týkat té zatím stále ještě bezstarostné generace třetí.“
Fotogalerie: - V jaderném reaktoru
Zbořil: Po hysterických rozhovorech na jiných TV se to dalo poslouchat
Prezident Miloš Zeman vedl jeden z posledních rozhovorů v neděli v Partii na Primě.
„Ano, viděl jsem rozhovor celý, a po těch dlouholetých hysterických rozhovorech na jiných TV (ve srovnání s Primou CNN) se to dalo poslouchat. Žádné převratné novinky jsem sice nezaznamenal, ale snad i upozornění pro nově zvoleného prezidenta Pavla na to, že po dnech slávy, přicházejí také dny zúčtování, bylo na místě,“ ocenil politolog. „Byla v něm nejen nostalgie ‚prezidentova odcházení‘, ale i vědomí, že Miloš Zeman se bude vzdalovat politické každodennosti. A také zde byla kritika současného vedení ČSSD kvůli degradaci historického dědictví, morálního i materiálního, této strany. Ale s ohledem na krizi podobných stran a politického myšlení ve střední Evropě to není nic mimořádného. Ale ten historický vztah k ‚třetí cestě‘ považují, s ohledem na budoucnost, někteří bývalí voliči Miloše Zemana, na které v tomto rozhovoru přišla také řeč, za spíše beznadějný,“ dodal.
Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?Anketa
Celý minulý týden jsme sledovali v Poslanecké sněmovně obstrukce kvůli valorizaci penzí. Podle premiéra Petra Fialy opozice zneužívá právo obstrukce. „Populisté a extrémisté“ se podle něj nedokážou smířit s tím, že prohráli volby. Prezident Miloš Zeman konstatoval, že opozice kapitulovala a odsoudila důchodce ke ztrátě životní úrovně.
„Problém, zdá se, že už u nás tradiční, spočívá v tom, že občanská veřejnost a její představitelé, chápou ‚soutěž svobodně vzniklých politických stran‘ za nesmiřitelný boj. Většinou jako boj na život a na smrt, ve kterém je třeba jinou zájmovou skupinu dehonestovat, zahnat do kouta, a pokud je to možné zničit,“ uvedl Zbořil s tím, že se zapomíná se na to, že všichni jsou povinni „konat pro dobro obce“, i když na to, jak to učinit, mají rozdílné názory. „Těch několik let surové výchovy k ‚antibabišismu‘ nemohlo skončit jinak. Rozdělování politických stran na pravicové a levicové, myšleno na dobré a zlé, je sice převzaté z hantýrky zejména v Evropě, ale rozumíme mu téměř výhradně jako my a oni. Na to, že po volbách je nutné se dohodnout, třeba po kritice a diskusi, i na státním rozpočtu, obraně a bezpečnosti, míře uskrovnění a nebo blahobytnosti, nevěříme. I když jsou to noty pro dospívající, stejně jako dospělé členy celé společnosti. A nikoliv jen její jedné části,“ dodal. A připomíná: „V brutálnějším pojetí občanské společnosti – blaho obce je mi vším, to ostatní ničím. A když jde o daně, neměli bychom zapomenout ani na to, že spor o jejich výši byl na počátku Velké francouzské revoluce, stejně jako dnes jím může být konflikt mezi bohatstvím a chudobou.“
Obstrukce mohou být demonstrací nesouhlasu, ale ničím jiným
Podle prezidenta Miloše Zemana obstrukce během projednávání jsou normálním nástrojem každé opozice, ta to měla podle jeho slov dotáhnout až do konce a nekapitulovat. „Jediné pozitivní, co na tom návrhu vidím, je, že může vést k pádu vlády,“ uvedl.
„Obstrukce mohou být demonstrací nesouhlasu, ale ničím jiným. Jestliže existuje na parlamentní půdě stav, že protistrana na tento projev nereaguje, pak je třeba organizovat jiné formy protestu nebo dokonce pokusy o vyslovení nedůvěry vládě, rozpuštění Poslanecké sněmovny a třeba i organizování masových demonstrací,“ uvedl Zbořil. „A když už si někdo myslí, že je možné takto postupně radikalizovat situaci, musí si být vědom i toho, zda existují skupiny osob, které jsou ochotné zvednout se a chovat se jako revoltující čeští stavové v roce 1618. Ale měl by si být vědom i toho, že to také může skončit nějakou symbolickou Bílou horou,“ dodal.
„Dobrý stát má chránit ty, kteří se ještě nemohou bránit, a nešetřit na těch, kteří se už nemohou bránit. Tedy děti a důchodce. A stát, který chce šetřit na důchodcích, není dobrý stát,“ uvedl prezident Miloš Zeman. A hned přidal i návrh, kde by mohla vláda peníze čerpat, a to například zrušením superhrubé mzdy, které měla platit pouze dva roky, což vláda nedodržela.
„Ano, to je politický idealismus a těžko bychom asi hledali někoho, kdo by se chtěl chovat jinak. Ale nevím, jak toho dosáhnout. Ve hře je nejen zrušení superhrubé mzdy a opětovné zavedení EET. Jde o celý vládní program, i když v posledních dnech se jedná o jeho novelizaci téměř na hranici ústavnosti,“ uvedl Zbořil. „Vstoupili jsme také, alespoň slovy pana premiéra, do nevyhlášené války, která pohlcuje velkou část národního bohatství. Plán paní Černochové nakoupit luxusní bojové letouny F-35 neznamená jen dodat našim vojákům nějaké nové hračky, ale přebudovat vzdušnou obranu České republiky a její logistiku zcela zásadně. A dnes bych si nedovolil ani říct v čím zájmu. A to mluvíme jen o věcech, které lze z pozice řadového občana ještě občas alespoň zahlédnout,“ dodal.
A přidává ještě tato slova: „Ale třeba se mýlím, a vládní koalice je ve skutečnosti tak oblíbená, jak se o tom píše a mluví ve většině veřejnoprávních nebo soukromých médiích. A většina si přeje, aby tomu nebylo jinak.“
Od glosátora na pozici hlavy státu
Doktor Zdeněk Zbořil práci i osobnost Miloše Zemana, jeho působení v politice dlouhodobě sledoval. „Ano, skutečně jsem si všímal toho, jak se Miloš Zeman od onoho pověstného srpna 1989, na který v dnešním rozhovoru také došlo, vyvíjel od vtipného glosátora a komentátora české politiky v politika na parlamentní a vládní úrovni a nakonec ve funkci hlavy státu. Byla to léta závažných politických změn a radikálně se měnící mezinárodně-politické prostředí a dostalo se mu příležitosti tyto věci ovlivňovat,“ uvedl Zbořil. „Nebyl žádný deus ex machina, za kterého chceme, dle svého zlozvyku, prezidenta považovat alespoň v období od Havla po Pavla. Jako všichni jeho předchůdci, a jistě i jeho nástupce, se postavení hlavy státu učili, naučili a leccos se jim také nepovedlo. Prezident Zeman byl vystaven téměř permanentním urážkám těch, kteří chtěli být na jeho místě a nebylo jim toho dopřáno. Měl svůj zvláštní smysl pro humor, kterým se lišil od Václava Havla a Václava Klause a byl, samozřejmě, podstatně ovlivňován svým vzděláním a neochotou přizpůsobovat se těm, kterých si nevážil,“ dodal. Politolog také připouští: „Nevím, do jaké míry ho ovlivňoval v posledních letech jeho zdravotní stav, ale to, co bylo u jiných shledáváno jako roztomilá společenskost, bylo v jeho případě kritizováno jako plebejství a nevychovanost. Snad stojí v této souvislosti za zmínku konstatovat, že mu právě tyto kritiky a výčitky byly dost lhostejné.“
Miloš Zeman si otevře kancelář v Praze, kde za ním budou moct lidé přijít, pokud budou mít zájem. Že by prezident Zeman ještě neřekl poslední slovo?
„Tu kancelář považuji za dobrý nápad zejména proto, že ani dnes se všechno nedá vyřídit pomocí neustále vpřed ubíhajících proměn a renovací digitální kultury. A konečně mohli by k němu občas zajít někteří jeho současní kritici, aby se konečně dozvěděli, kdo je Miloš Zeman jako člověk a nikoliv jen jako produkt artificiální žurnalistiky,“ komentuje Zbořil.
Uvidíme jiný typ politika, než jsme zvyklí
Miloši Zemanovi končí mandát 8. března, o den později se funkce ujme nový prezident Petr Pavel. „Myslím si, že mnozí budeme ještě překvapeni, jak se nová osobnost českého prezidenta bude vyvíjet a přetvářet. Je to čtvrtý prezident ČR, který se narodil, vyrůstal a byl vzděláván v jiném prostředí než jeho předchůdci a naše nová očekávání jsou na místě. Nevím, zda ‚naplní očekávání‘ Evy Holubové nebo Pavla Novotného, ale myslím si, že uvidíme jiný typ politika než takového, na které jsme byli v posledních letech zvyklí,“ říká politolog.
V uplynulých dnech nestačíme počítat změny, které by mohly přijít. Fialův kabinet ustoupil ze slibu navýšit platy pedagogickým pracovníkům, plánuje zrušit desítku daňových slev, snížit státní příspěvky u stávajících smluv stavebního spoření. Objevily se informace o zavedení regulačních poplatků. Zdražování všeho nemá konce. Dá se říct, že tohle vlastně lidé chtěli, když volili pravicovou vládu? „Také v tomto přívalu nápadů, kterými nás zahlcují členové koaliční vlády a jejich společenské okolí, se mi zdá podstatné to, že lidé tuto změnu chtěli, a pokud váhali, tak všechny tyto dramatické změny svou neochotou volit umožnili. Obdiv a ‚standing ovations‘ v Bruselu jim budiž útěchou,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
D
