„Pan prezident je sice i nadále přesvědčen, že by Česká republika měla vstoupit do eurozóny, ale na druhé straně plně uznává protiargument, že finanční situace Řecka nepodporuje tento vstup, protože jako člen eurozóny by Česká republika musela platit řecké dluhy,“ poznamenal Ovčáček.

380 miliard na problémové státy eurozóny

Pokud by Česká republika přijala euro, automaticky by vstoupila do záchranného fondu ESM na pomoc krachujícím státům eurozóny, kam by musela vložit částku ve výši 14 miliard eur. Z ESM má být financováno mimo jiné i Řecko.

„Konečný závazek České republiky (ze smlouvy o ESM) bude činit cca 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost v případě potřeby dodat dalších cca 310 miliard korun,“ uvedlo Ministerstvo financí v době, kdy se v českém Parlamentu jednalo, zda umožní novelizaci Lisabonské smlouvy (konkrétně jde o změnu článku 136 Lisabonské smlouvy), která následně umožnila vznik fondu ESM. Tehdy byl jiný měnový kurz. Po intervencích ČNB koruna oslabila, čili v nynější době podle současného kurzu by závazek činil zhruba 380 miliard.

Proti umožnění vzniku ESM hlasovaly v červnu 2012 Věci veřejné s výjimkou Milana Šťovíčka, který byl pro. Dále čtyři poslanci ODS – David Šeich, Radim Fiala, Aleš Rádl a Boris Šťastný, kteří hlasovali proti oficiálnímu stanovisku strany, Jana Černochová se zdržela. Komunisté nepodpořili novelu Lisabonu tím, že se zdrželi (až na Stanislava Grospiče, který hlasoval přímo proti). Z nezařazených byli proti Vít Bárta, Michal Doktor a Jaroslav Škárka.

Pro hlasovali všichni poslanci TOP 09 a Starostů, většina ČSSD, poslanci Lidem, NS-LEV 2011 a drtivá většina poslanců ODS (kupříkladu Marek Benda, Miroslava Němcová, Zbyněk Stanjura). Bylo třeba minimálně 120 hlasů a pro návrh hlasovalo nakonec 140 poslanců. Ze současných poslanců se zdrželi například Jiří Koskuba, Antonín Seďa, Richard Dolejš byl nepřihlášen. Naopak aktivně hlasovali pro kupříkladu Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek.