Zřejmě až po volbách, ať už ve Francii nebo Německu, se dá očekávat, že se v Evropské unii dostane znovu na přetřes téma jednotných sociálních dávek pro migranty, s nímž loni v létě oficiálně přišel eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. „Jako komise navrhujeme, aby byly v EU harmonizovány azylové procedury i právo na dávky pro žadatele o azyl. Pokud by k tomu došlo, nepotřebovali bychom žádné kvóty, protože by polevila přitažlivost zemí jako Německo, Rakousko, Dánsko a Švédsko,“ uvedl člen CDU Günther Oettinger, jenž si křeslo eurokomisaře užívá už sedm let, neboť už od února 2010 byl komisařem pro energetiku Evropské komise vedené José Barrosem.
„Jednotná dávka pro migranty by zajistila její vyšší kupní sílu v méně rozvinutých zemích Unie, čili země s nižší cenovou hladinou, jako je ta naše, by se konečně staly pro přistěhovalce nejatraktivnější. Nástroj je jiný, cíl je však stejný jako u kvót,“ vyjádřil se už tehdy k tomuto záměru Institut Václava Klause. Od jednotného sociálního zabezpečení se totiž očekává, že migrantů by měli v takových zemích příjem převyšující příjmové možnosti mnoha běžně pracujících lidí. Kolik by jednotná dávka pro migranty v zemích EU měla být, oficiálně nezaznělo, ale podle uniklých informací se zmiňovala částka 800 eur, což by v České republice přesahovalo dvacet tisíc korun. A na podobnou částku už se mohou azylanti dostat i nyní.
Není možné obecně říci, na jakou výši dávek si u nás migranti přijdou
„Cizinec s udělenou mezinárodní ochranou má srovnatelná práva a povinnosti jako občan ČR včetně přístupu k dávkám státní sociální pomoci a hmotné nouze. Jejich konkrétní výši stanovují příslušné úřady práce podle individuální situace konkrétního cizince a jeho rodiny. Pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou, ať už formou azylu nebo doplňkové ochrany, existuje podobně jako v řadě zemí Evropy více než dvacet let tzv. státní integrační program SIP, který má za cíl, aby tito cizinci překonali úspěšně startovací fázi života v České republice. Jedná se o jazykový kurz, právní a sociální poradenství, asistence při vstupu na trh práce a při získání nájemního bydlení, oblast vzdělávání dětí i dospělých a podobně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Salivar, ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut a dříve první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost:
Podle zákona č. 117/1995 Sb. se státní sociální podpora poskytuje na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin i při některých dalších sociálních situacích, a to v závislosti na výši příjmu. V okruhu oprávněných osob jsou uvedeni azylanti i cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana, včetně rodinných příslušníků. Výše podpory se může lišit případ od případu, ale musí v ní být zohledněn nulový příjem. „Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany České republiky, platí i v případě azylantů, že Úřad práce ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR, s tím, že v kompetenci ÚP není komentovat příspěvek od ministerstva vnitra, o němž se v souvislosti s podporou migrantů rovněž hovoří.
Rozhodnutí o jednotných dávkách by z ČR udělalo atraktivní zemi
Kromě státní sociální podpory mají mít totiž migranti právo i na příspěvek od ministerstva vnitra, jenž se ale nezapočítává jako příjem pro výpočet sociální dávky. Na dotaz o výši příspěvku a pravidla pro jeho přidělování ministerstvo vnitra pro ParlamentníListy.cz nereagovalo. Neoficiálně se i mezi poslanci zabývajícími se sociální politikou hovoří o tom, že příjem migranta tak v součtu sociálních dávek a příspěvku od MV může přesáhnout 21 tisíc korun, což by odpovídalo v úvodu zmíněné výši jednotné unijní dávce pro migranty. Vzhledem k průměrnému důchodu v České republice, jenž se pohybuje kolem 12 tisíc a berou ho lidé, kteří celý život do systému přispívali, je možný příjem migrantů ožehavé téma.
Psali jsme:
A to přesto, že jich je v ČR zatím jen mizivé množství. Rozhodnutím o jednotných sociálních dávkách v rámci Evropské unie by se to však mohlo rázem změnit. „Samozřejmě jsem registrovala hlasy, že se mají dělat taková opatření, aby byly všechny státy Evropské unie pro uprchlíky atraktivní. Já za sebe říkám, že v žádném případě nesmíme na takovou notu naskakovat. Stále si musíme stát za svým, jestli u nás chce někdo být, tak musí dodržovat náš právní režim. A není možné, aby jeden dostával více a druhý méně,“ kritizuje pro ParlamentníListy.cz expertka ODS na sociální věci a bývalá poslankyně Lenka Kohoutová skutečnost, že po sjednocení v rámci EU by sociální dávky pro migranty výrazně převyšovaly dávky českým občanům.
Nelze připustit, aby měl migrant větší dávky než občan České republiky
Protože ani jí není známo, jak je to přesně s příspěvkem ministerstva vnitra pro migranty, nemůže se vyjádřit k nepoměru mezi 21 tisíci pro migranty a 12 tisíci průměrného důchodu. „To nebudu komentovat, protože nevím přesně částku, která jde z Ministerstva vnitra. Nicméně bych ráda řekla, že nemůžeme zakládat jakoukoli nerovnost mezi sociálními dávkami, které jdou pro naše občany a kohokoli dalšího. A za druhé: ke každé sociální dávce – a my to říkáme dlouhodobě – bychom chtěli mít určitou pracovní povinnost. Čili kdokoli k nám přijede lítat na vlně sociálních dávek, tak si musí být jistý, že pokud do toho bude mluvit ODS, tak potom říkám, že leda za pracovní výkony,“ upozorňuje Lenka Kohoutová.
„Nelze diferencovat, že někdo je migrant a dostane proto víc a má nárok na víc než občan České republiky. A to ani v případě, že by to zadotovala Evropská unie. Abychom někomu dávali více a jinému méně, tak na takovou vlnu my určitě naskakovat nebudeme,“ tvrdí exposlankyně Lenka Kohoutová. Zmíněné zadotování jednotné sociální dávky pro migranty ze strany Evropské unie by po roce stejně mělo skončit a břemeno vyplácení by zůstalo na samotných členských zemích.
Starousedlíci budou jako druhořadé ovce, které vydělávají na luxus jiných
Z účasti v tzv. státním integračním programu však podle Jaroslava Salivara neplyne cizinci přímá finanční pomoc, ale integrační služby od generálního poskytovatele integračních služeb, kterým je v tomto roce Správa uprchlických zařízení MV. „S konkrétní částkou 21 tisíc korun, která se objevila v nedávné minulosti v několika dotazech, SIP ani MPSV ve vztahu k osobám s udělenou mezinárodní ochranou nepracuje. Pokud má například někdo sedm dětí, nebyla by uvedená částka nijak překvapivá a je úplně jedno, jde-li o cizince či občana ČR. Myslím, že v České republice se z tohoto pohledu chováme velmi spravedlivě a logicky, neupřednostňujeme žádným způsobem žádnou skupinu občanů,“ konstatuje ředitel Centra bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut.
„Co je naopak nejen překvapivé, ale do nebe volající, když v Německu, Nizozemsku a dalších zemích vyplácejí sociální dávky jednomu cizinci například pro čtyři manželky a 32 dětí, případně ve čtrnácti městech se čtrnácti identitami. Tam se, právem, mohou starousedlíci cítit jako druhořadé ovce, jejichž jediným úkolem je tento nesmyslný luxus pro vyvolené a trestuhodnou úroveň výkonu státní správy – byť i v přenesené působnosti, která v uvedených případech nejen ignoruje, že mnohoženství ještě zatím legalizováno v Evropě nebylo, ale že zároveň každé správní rozhodnutí by mělo vycházet z perfektně zjištěného stavu věci – platit ze svých daní,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Salivar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
