„Samozřejmě to není možné dokázat, ale dá se to dovodit podle toho, jak byla amnestie provedena, koho se týkala a koho se netýkala,“ řekl ParlamentnímListům.cz právník.
Podle Kolji Kubíčka se nelze divit, že v takových případech se amnestie týká právě vlivných a bohatých pachatelů, protože právě ti mají možnosti, jak vynesení trestu úspěšně oddalovat. „Ty normální případy byly do osmi let dávno skončené,“ vysvětlil advokát, proč je osobně přesvědčen, že amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Klausem byla „ušitá na míru“.
Amnestie je podle advokáta „nedodělaná“
Kubíček navíc upozorňuje, že se amnestie připravovala jinde než na Ministerstvu spravedlnosti, protože je „nedodělaná“. Promíjí trest odnětí svobody, ale už se nevztahuje například na zákaz řízení. „Ale když se bude na pachatele hledět, jako kdyby nebyl trestán, proč mu zůstane zákaz řízení? To je přece nepoměr,“ diví se advokát.
Psali jsme:
Čím je trestní stíhání delší, tím je společenská nebezpečnost nižší
Ale na druhou stranu se zastává zastavení trestního stíhání, které trvá nepřiměřeně dlouho. „Je obtížné a není to ani v souladu se zásadami evropského práva udělovat nepodmíněný trest až třeba po sedmi letech, kdy věc vyčichne. Čím trestní stíhání trvá déle, tím se snižuje společenská nebezpečnost skutku a následuje většinou nízký trest,“ vysvětluje pohnutky, které vedly k zastavení dlouhých soudů. „Když stát nedokáže za osm let od zahájení trestního stíhání prokázat, že pachatel provedl trestný čin, je to chyba. To už je lhůta, která se blíží promlčecí lhůtě za trestné činy,“ soudí známý advokát.
Policisté a žalobci nemuseli dělat obrovské akce a zločinci už mohli dávno sedět
Právník odmítá argument, že výslechy tisíců poškozených v kauzách H-system nebo vytunelované Union banky a tedy ani vynesení trestu nebylo možné stihnout v kratší lhůtě. „Policisté a státní zástupci přece nemusí dokazovat tisíce věcí, stačí dokázat čtyři – pět věcí a vynést rozsudek, to by mohlo trvat dva až tři měsíce, zbytek trestných činů se může projednávat, až budou pachatelé sedět,“ namítá Kubíček, že zločinci už mohli dávno sedět za katrem. Vinu v tomto případě nevidí na straně soudců, ale na straně policistů a státních zástupců.
„Nemusí dělat obrovskou akci s tisíci poškozených, ale rozdělit případ na části. Problém bývá také v tom, že policisté a státní zástupci předají soudu případy nedostatečně vyšetřené, prostě syrové,“ dodává. Ale připouští, že někdy nedostatečně pracují i soudci, nadřízený soud pak rozsudek zruší a jednání se dál protahuje.
Soud má možnosti donutit podezřelé chodit k soudnímu jednání
Podle známého obhájce je pravda, že oddalování vynesení rozsudku zaviní často i obstrukce obžalovaných. „Ale soud má možnosti, když se obžalovaný bez omluvy nedostaví, vyhlásit po něm pátrání a vydat na něj i zatykač,“ vysvětlil. A nepomůže ani omluvenka ze zdravotních důvodů. Dnes už prý nestačí soudu předložit jen „neschopenku“, ale obžalovaný musí předložit lékařskou zprávu, která potvrzuje, že není schopen zúčastnit se soudního jednání.
„Soudy se lékařů vyptávají na zdravotní stav obžalovaných,“ namítá Kubíček, že v tom problém nevidí. Ale proč se tedy některým pachatelům v mediálně známých kauzách dařilo mnohdy tak úspěšně sabotovat soudní jednání? „U prominentů to bude problém,“ souhlasí advokát, že vlivné konexe, dobře placení špičkoví advokáti a peníze mohou hrát roli, proč spravedlnost v Česku neměří všem stejným metrem.
S náhradou škody při trestním řízení nikdo nemohl počítat, to je nejisté
Advokát Kolja Kubíček nesdílí obavy, že se nebudou moci tisíce okradených v různých bankách, kampeličkách nebo H-systemu kvůli zastavenému trestnímu stíhání nad zloději a tuneláři domáhat náhrady škody. „I když je součástí trestního práva náhrada škody podle trestního práva, většinou trestní soud odkáže poškozené na řízení občansko-právní, tedy aby se domáhali odškodnění u civilního soudu. V rámci trestního řízení je to totálně nejisté, s tím nikdo nemohl počítat. Takže se nic tak strašného neděje,“ tvrdí právník.
A okradení se prý nemusí bát promlčení, protože doba trestního stíhání se do promlčecí doby nezapočítává, takže okradení klienti bank nebo kampeliček mohou nyní uplatnit právo na náhradu škody. Radí jim, aby se obrátili na soudy co nejdříve, protože pokud trestní řízení začalo třeba až za dva roky od spáchání trestného činu, v případě tříleté promlčecí lhůty by jim zbýval už jen rok na to, aby se náhrady škody mohli vůbec domáhat.
Velké šance na odškodnění v případech miliardových zlodějin jako v H-systemu nebo Union bance však advokát nevidí. „Obávám se, že tam nedostanou poškození nic. Nikdy,“ prohlásil.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
