Regionální operační program Jihovýchod financuje proplácení dotací ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR. „Máme nyní na účtu dostatek finančních prostředků a příjemci dotací se tedy nemusí obávat, k žádnému neproplácení či zdržování proplácení žádostí o platbu nedojde,“ řekl redakci Artur Zatloukal, ředitel Úřadu Regionální rady Jihovýchod.
Psali jsme:
„I do budoucna máme přislíbeno, že platby ze státního rozpočtu na proplácení dotací budou plynule pokračovat,“ dodal Zatloukal. Zmiňované problémy, které Evropská komise vytýká České republice, se přímo nedotýkají Regionálního operačního programu Jihovýchod. ROP Jihovýchod patří naopak k nejlépe čerpajícím programům v ČR, ke dnešnímu dni mají příjemci dotací na účtech proplaceno již více než 11 miliard korun, z nichž je 8,2 miliardy korun certifikováno, tedy proplaceno zpět z EU do ČR.
ROP Jihovýchod má pro programové období 2007–2013 k dispozici dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 720 milionů eur, tj. přibližně 18 miliard korun. Z této částky jsou k dnešnímu dni pro téměř 600 projektů schváleny dotace ve výši téměř 15 miliard korun, což je 83 procent.
Nadšení není všeobecné
Ne všichni jsou ale z regionálních operačních programů nadšení a objevují se i hlasy že šlo o krok vedle a že Regionální operační programy (ROP) za šest let existence ukázaly, kudy cesta nevede.
Politizace rozhodování, neprůhledné hodnocení i série korupčních afér. To vše je spojeno s tak zvanými Regionálními operačními programy (ROP), které v letech 2007-2013 rozdělují asi 4,6 mld. EUR. V současnosti intenzivně běží vyjednávání o budoucnosti čerpání evropských prostředků v dalších letech, kterých se účastní i organizace zastupující samosprávy. Část z nich včetně Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) tvrdí, že šest let existence ROP byla dostatečná na překonání problémů, které se však nyní spíše prohlubují. Najdou se však i obhájci stávajícího netransparentního systému. „Je pochopitelné, že část vlivových struktur včetně Asociace krajů a některých dalších organizací existenci ROP chtějí zachovat i v novém rozpočtovém období po roce 2013, pokud ze systému profitují. Já i mí kolegové, obyčejní starostové, kteří fungování ROP zažili na vlastní kůži, však nad tím jen kroutíme hlavou,“ soudí například Josef Zicha, starosta osmisethlavé obce Vysoké Pole na Zlínsku.
Na operační programy jen polovina peněz?
Vláda chce od počátku snížit počet operačních programů, z nichž se peníze z EU čerpají, více než na polovinu. „Je jasné, že v takovém záměru není místo pro sedmero zpolitizovaných regionálních operačních programů, jejichž kauzy postupně vyplývají na povrch. Proto podporujeme záměr sdružit prostředky do jednotného programu, který by je dělil spravedlivě, třeba i nárokovým způsobem tam, kde je to skutečně potřeba a ne na záměry typu nepotřebných koncertních sálů a golfových hřišť v dobách ekonomické krize“ vysvětluje Josef Bartoněk, předseda SMS ČR, které patří k největším organizacím obcí a měst v ČR. Jak dále dodává, „cílem musí dělení evropských prostředků na co nejnižší úrovni, za účasti zástupců starostů a dalších aktérů místního rozvoje, kteří nejlépe znají region a jeho problémy, mají potřebný nadhled a jsou pod kontrolou veřejnosti.“
„Regionální operační programy se neosvědčily. Jejich vývoj znamenal byrokratizaci, zesílení politického vlivu na přidělování dotací, nové korupční kauzy a další nešvary, které je potřeba rázně vymýtit. Vláda má velkou šanci tyto problémy vyřešit při nastavení nového systému čerpání po roce 2013, kdy končí současné programové období. Obce jako ta naše na změnu netrpělivě čekají,“ shrnuje starosta Zicha.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Šimák
