Vadila by vám přímá aliance Zeman - Babiš ?Anketa
Debatu o extremismu a šoku, který slovenská politická scéna zažila, když se Marian Kotleba se svou Ľudovou stranou Naše Slovensko doslal do parlamentu, zahájili diskutující otázkou, proč k tomu vůbec došlo. Poslanec Martin Klus důvod vidí v pocitu frustrace ve společnosti a je přesvědčen, že vše začalo už v krajských volbách v roce 2013 v Banskobystrickém kraji, kdy Kotleba zvítězil. Podle Kluse pak ze strany politického mainstreamu nepřišla systémová řešení a voličům pak ani nevadilo například to, že Kotleba jako politik zaměstnal celou svou rodinu ani to, že vybíral nelegálně výpalné od svých zaměstnanců. Jeho pozici pak posílily krize – řecká, ukrajinská, ale hlavně uprchlická.
Podle Miroslava Beblavého je za aktuální politický úspěch Mariana Kotleby zodpovědný především Robert Fico. „Loni v létě, když začínala uprchlická krize, jsem odhadoval, že Fico do tohoto tématu nepůjde, i když to bylo pro něj lákavé, protože nikdo neví, jak toto téma kočírovat a co se z něj stane, když se tento benzín nalije do ohně. Úplně jsem se zmýlil – Fico totiž vzal dynamit a hodil ho do ohně; ale nemýlil jsem se v tom, jaký to bude mít účinek. Nakonec měl Fico míň procent, než kdyby k uprchlíkům neřekl ani slovo; a ta procenta skončila u Mariana Kotleby a jinde. Kdyby se uprchlická krize na Slovensku politicky řešila jinak a nejvyšší představitelé vlády nepřilévali benzín do ohně, Kotleba by možná neměl ani pět procent. Když se totiž ve společnosti určité věci legitimizují z nejvyšších míst – což známe třeba z holocaustu – společnost se velmi rychle dokáže v tom směru posunout,“ řekl poslanec Beblavý a dodal, že Marian Kotleba je něco jako virus, který je velmi dobře nastavený na slabiny imunity slovenské společnosti. Když se zjistilo, že Kotleba bere výpalné z platu svých zaměstnanců a on sám se k tomu přiznal, mysleli si jeho odpůrci, že je to jeho konec, ale nakonec se nic nestalo. „A po volbách v souvislosti s Kotlebou selhal leadership Smeru i ostatních stran, protože na kameru každý řekne, že je to velký problém, ale uvažovat, co s tím dělat, je nenapadá,“ řekl Miroslav Beblavý.
Kotleba uspěl v „terénu“
Podle Martina Kluse nakonec Smeru může situace i vyhovovat, protože Kotleba nebere primárně voliče Ficovi. Možná je i dobře pro současnou vládu, když má v opozici element, jako je Kotleba, protože to opozici rozděluje. Upozornil také na logické nonsensy v programu Kotlebovy strany „Na jedné straně tam jsou vyrovnaný rozpočet a 15% daň a na druhé straně silné subvence a vystoupení z EU. To bylo potřeba voličům vysvětlovat, my jsme ale vysvětlovali jen své programy,“ řekl Martin Klus. Předseda sdružení Nová Generácia Tomáš Smutný jako důvody, proč Marian Kotleba uspěl, uvedl, že to bylo díky eskalaci napětí v souvislosti s uprchlickou krizí, ale podepsala se na tom i nešťastná politika standardních stran. „Nemyslím, že volební kampaň byla o tématech a programech, ale spíš šlo jen o to, kdo půjde nebo nepůjde s Robertem Ficem. Třetím problémem bylo naladění proti systémovým stranám a dalším poptávka po generační obměně, což ale v případě Kotleby bylo dost nešťastné,“ řekl Tomáš Smutný.
Mluvilo se i o významu toho, jak strany dělaly kampaň v terénu přímo mezi voliči. Podle Kluse kotlebovci jsou už od roku 2010 intenzivně v terénu přítomní, ale jinak než všichni ostatní. „Byli ochotní přijít všude tam, kde se ne úplně dobře vypořádala se situací státní moc – v romských osadách nebo při povodních. Bylo to pak vidět na volební mapě, strana bodovala právě tam a také v místech, kde jsou největší sociální problémy a frustrace. Jejich terénní práce je jiná než u jakékoli jiné strany na Slovensku, s tím je třeba pracovat. Pokud tzv. standardní strany nepřejdou do terénní kampaně, nebude to čtrnáct Kotlebových poslanců, ale bude jich více,“ Klus.
Nemá cenu být ,Kotleba light‘
Na otázku, co by s problémem extremismu měli slovenští politici dělat, odpověděl Miroslav Beblavý, že podmínkou pro úspěšný postup pro standardní strany je hlavně autenticita jejích představitelů. „Lidé jsou citliví na to, že se jim politický svět vzdálil, všichni mají stejné facebookové profily, pěkné obleky a mediální trénink, ale lidí mají pocit, že je to všechno klam jako reklama. Proto mají velký úspěch politici, u nichž mají voliči pocit opravdovosti. Politici by měli být více sami sebou, nemá ale smysl soutěžit s Kotlebou v tom být jako on, protože to umí nejlépe on sám. Nemá cenu být ,Kotleba light‘ nebo ,Kotleba zero‘, lidé, kteří něco takového chtějí, chtějí právě plnou chuť, a tu jim nikdo nedá takovou jako Marian. Autenticita musí jít jinými směry, lidé musí cítit, že politiky zajímají. A nejtěžší je snažit se udělat věci veřejné zajímavou politikou tak, aby do ní vstupovali i noví lidé. V současnosti je mnoho lidí, kteří chtějí něco změnit a uměli by být protiváhou extrémům, nechce se jim ale do toho jít,“ řekl Poslanec Beblavý.
I na Slovensku platí, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“
Jinou otázkou diskuse byla korupce na současném Slovensku. Podle poslance Beblavého je korupce sama symptomem širšího nefunkčního státu a společnosti a pro Slovensko jde o vážný reálný problém. Země totiž patří v tomto směru k nejhorším v Evropě. „Aktuálně je frustrující, že třeba Polsko a Česko v posledních letech ukázaly, že ten problém lze posunout pozitivním směrem. Výrazným příkladem je Estonsko, které vzešlo ze Sovětského svazu, ale dnes už je v první evropské lize, u nových států EU tedy není nutná předurčenost pro vysokou korupci,“ konstatoval poslanec Beblavý. Korupci na Slovensku podle něj nelze řešit bez toho, že by se řešila celková nefunkčnost státu, ale musí se klást důraz i na hodnoty a vnímání korupce ve společnosti „Na Slovensku lidé vnímají, že mnoho věcí nelze zařídit bez úplatku, a nejhorší v tom směru jsou eurofondy, kde dnes už v mnoha oblastech nikdo nevěří, že lze něco pořídit bez korupce. To nelze změnit zákonem, ale kombinací represe a změny v povědomí lidí. V naší společnosti je stále přítomno mnoho zlých věcí. Kromě pravidel a hodnot je důležitá i schopnost státu ukázat, že to lze jinak, bez korupce,“ řekl poslanec Beblavý a dodal, že korupce spojená s eurofondy ale nemá nic společné s tím, že jde právě o eurofondy, ale je to tím, že jsou to fakticky jediné volné peníze, o kterých lze volně rozhodovat. Měla by proto být dána jasná pravidla při jejich rozdělování, a pak klesne korupce. Jako příklad uvedl slovenské hotely: „Máme nejvíc hotelů na obyvatele v Evropě a také máme podle míry obsazenosti nejprázdnější hotely v EU. Když stát chce financovat turismus, je řada možností, ale nemá to smysl tak, že někomu dá peníze do kapsy, což navíc ničí hospodářskou soutěž.“
Martin Klus k tématu korupce řekl, že na Slovensku stále platí, že „kdo nekrade, okrádá rodinu“ a korupce je projevem tohoto hesla. Příkladem může být zavádění e-governmentu v Estonsku, kde si to vyžádalo osmdesát milionů eur, a Estonci jsou dnes jsou na špičce v EU. „Na Slovensku v podobných sférách bylo investováno 970 milionů eur a stále proces není dokončen, i to je vypovídající,“ uvedl Martin Klus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
