„Jel jsem ožralý vlakem, neměl jsem lístek a průvodčí mě vyhodil v nějaký vesnici. Asi jsem byl vzteklý, nebo mně zase hráblo. Díval jsem se, kde jsem, a bylo mi jasný, že se musím dostat někam zpátky, třeba zase do Prahy. Neměl jsem peníze, tak jsem šel krást,“ přiznal Gančarčík, jak uvádí idnes.cz.
Badatel se zájmem o staré kriminální příběhy Robin Nožina zveřejnil na svém youtube kanále video, ve kterém jsou zveřejněny záznamy z policejního vyšetřování.
Vyšetřovatel nejdříve ukázal Gančarčíkovi fotografie z místa činu. Dům, ve kterém došlo k vraždám. Fotografie si pachatel prohlédl a uvedl: „Ty jo, já nevím, možná mi něco připomínají akorát ty dveře tady. Vchodový dveře.“ U fotografií prostorů domu kroutí hlavou, že nic nepoznává.
Dále mu jsou ukazovány fotografie zachycující zavražděné ženy, kde ukázal, že zná jen jednu, nejmladší, šlo o Miroslavu. Na dotaz, odkud ji zná, zmateně uvedl: „Z Práglu nebo odněkud… Z Prahy nebo odněkud ji znám, odněkud ji znám… nebo znal jsem.“ Ostatní dvě ženy u výslechů údajně nepoznával.
„Bylo naprosto evidentní už od začátku, že ty ženy zemřely násilným způsobem. Byly ubodány a charakter zranění naprosto svědčil o tom, že útok na ně byl veden velmi brutálně a u dvou obětí nečekaně,“ uvedl iDNES.tv Nožina. Ten také dodal, že dcery byly nejspíš zavražděny zákeřně ve spánku. „U maminky bylo evidentní, že se bránila. Svědčilo k tomu, že měla průbody předloktí a různá řezná poranění v oblasti rukou.“
Podle něj bylo také evidentní, že dům chtěl recidivista vykrást. Proto byly Gančarčíkovi dále ukázány fotografie dosvědčující prohledávání domu; například pootevírané skříně. „Tak vysvětlení by se našlo, jestli hledal třeba… nebo jestli jsem to měl být já. Tak jestli hledal něco na převlečení, tak prosím. Protože to je s hadrama, s hadrama, jak se to jmenuje… skříň.“ Dále dodal, že jediná možnost je, že někdo hledal převlečení.
Na další otázku, zda byl v domě sám, odpověděl: „Pokud si pamatuju, tak sám.“
V domě obětí bylo nalezeno také jeho sperma. „No, to jsem četl. Jo, četl jsem to.“ „Z toho se dá jednoznačně vyvodit to, že jste na místě činu byl a že jste tam vykonal soulož s těmi obětmi. Je možný, že byste zapomněl to, že se tam odehrála nějaká vražda a že by tam došlo k souloži? Mohl jste to zapomenout?“ ptal se vyšetřovatel.
„Já nevím, asi jo. Já fakt nevím, já to nechápu. Prostě, protože, já nevím, no. Nevím, jak to říct. Já jsem pak četl něco v novinách prostě, ale pořád jsem si to nedával dohromady nějak za sebou, protože mě to vůbec nenapadlo, že bych mohl v tahu nebo naráz, jak to říkáte, tři osoby….,“ uvedl Gančarčík.
V dřívějším výslechu také uvedl, že když odcházel z domu, tak jedna žena ještě žila. „Chtěl jsem ji zastavit krvácení,“ říká a ukázal, že krvácela v levé části hrudníku. „Já nevím, něco jsem našel, kus hadru nebo něčeho takovýho, já nevím, co to bylo. Ještě dýchala, chroptěla nebo něco, furt to fungovalo… to srdce.“ Co s ní na posteli ale dělal, si nepamatoval.
„Jeho výpovědi se vyvíjely. Zatímco u jednoho výslechu všechno popřel, tak u dalšího výslechu najednou už připouštěl a vzpomínal si na další a další skutečnosti. Až ve finále bylo evidentní, že v tom domě byl,“ dodal Nožina s tím, že nezaměnitelný důkaz byla stopa DNA, která byla nalezena u nejmladší Miroslavy.
Gančarčík dostal za trojnásobnou vraždu 16 let a 3 měsíce vězení. V době spáchání činu zákon ještě neznal doživotí, trest pro Gančarčíka tak nemohl přesáhnout 25 let.
Amnestie Václava Havla z ledna 1990
Šlo o jeden z prvních kroků ve funkci prezidenta, kterým byly prominuty tresty uložené za předchozího režimu. Amnestie se týkala zhruba 23 tisíc osob (na území Česka 15 tisíc) z celkem 31 tisíc uvězněných. Mezi amnestovanými byl i za vraždu odsouzený Jozef Slovák, který po propuštění spáchal nejméně čtyři další vraždy. Vyhlášena byla „v zájmu posílení záruk demokracie, veřejného klidu a pořádku“ a týkala se pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, za podmínky dobrovolného odevzdání zbraní a výbušnin nejpozději do 1. března 1990.
Psali jsme:
autor: B. Richterová a T. A. Nový
