Hrdinka z Osvětimi představuje film o Arnoštu Lustigovi

8. 7. 2012 18:40

Marta Kottová prošla koncentračním táborem v Terezíně a Osvětimi. Byla kamarádkou spisovatele Arnošta Lustiga, jehož tvorbou se prolíná téma holocaustu. Minulý týden dorazila do Chomutova uvést neveřejnou premiéru filmu o tomto známém literátovi, který má být jedním z historických mement, jež upozorňují mimo jiné na paralelu vyostřujícího se napětí mezi současnou většinovou společností a menšinou – v Ústeckém kraji zejména romské národnosti.

Hrdinka z Osvětimi představuje film o Arnoštu Lustigovi
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Marta Kottová
reklama

Třiaosmdesátiletá Marta Kottová je dnes velmi čilou předsedkyní Historické skupiny Osvětim. Na Severní Čechy má mimo jiné vzpomínku na koncentrační tábor Terezín, odkud se pak dostala do vyhlazovacího tábora Osvětim. V Terezíně se spřátelila právě s Arnoštem Lustigem, který podle ní miloval vtipy a jeden mu musela vyprávět pokaždé, když se setkali.

Přetlumočila ho i všem hostům, kteří v Chomutově zavítali na promítnutí filmu o holocaustu, který poznamenal nejen Lustigův život, ale i jeho dílo. „Musela jsem mu stále dokola vyprávět, jak v Kremlu při zasedání zvoní telefon. Někdo se ptá, kolik se platí za Žida vystěhovaného do Izraele. Z Kremlu odpoví, že 1000 rublů. Za chvíli opět telefonát, kolik se platí za Žida, když má středoškolské vzdělání. Odpověď 5000 rublů. Do třetice telefonát s dotazem, když jde o vysokoškoláka Žida. Odpověď 15 000 rublů a to už se v Kremlu zajímají, kdo a proč se na to ptá. Ze sluchátka se ozve: „Dohadujeme se tu, kolchozníci, zda je lepší pěstovat kukuřici nebo Židy…´“

Rom: Vždyť se po nás opičíte!

Holocaust se drží i v paměti romské menšiny. Hořce úsměvný vtip o tom, zda je výhodné pěstovat utiskovanou menšinu, již nevypadá příliš zábavně vedle názoru Štefana Řáhy z chomutovského sdružení Novum, které se zabývá integrací Romů do společnosti. Ten je přesvědčen, že nastala doba, kdy majoritní společnost už téměř vše od romských občanů převzala.

„Co se týče chování, slangové řeči. Také kradou, akorát ve velkém! Oproti Romům si berou jejich ženy za manželku. Rádi koukají na filmy s romskou tematikou, poslouchají hudbu Romů a znají jejich vtipy,“ vyjmenovává a zcela vážně dodává, že stačí ještě dvacet let, dokud se z romských obyvatel nestane většina. „Romové rodí dětí čtyři a více. Češi si místo dětí pořizují pejsky - podívejte se dnes na sídliště, jsou tam všude romská ghetta - teď je krize a majorita radši pronajme byt i Romům a tak to dopadne,“ prezentuje své vidění v přesvědčení, že za pár let se utiskovanou menšinou stane druhá strana barikády.

To dítě je tak nějak jiné…

Zejména v Ústeckém kraji a na Chomutovsku považuje atraktivně zpracované filmy, jako je ten o Arnoštu Lustigovi a jeho životě, za více než potřebné a přínosná i pracovník Památníku Terezín Tomáš Rieger. V Terezíně měl vzniknout – jak zmiňuje i v samotném filmu Arnošt Lustig – město Židů z celé Evropy, odkud by putovaly do likvidačních táborů. „Díla tohoto typu mají pro dnešní společnost význam, a to zvláště v lokalitách Ústeckého kraje, ale podobně také v kraji Moravskoslezském a analogicky pak i ve všech oblastech naší země, k nimž se historie minulého století zachovala nepěkně a macešsky. Tyto kraje se včetně jejich obyvatelstev vyvíjely podobně nezdravě jako například deprivované dítě, kterému chybí láska. Takové dítě se sice vyvine a vyroste, jen je trochu ´jiné´ než ostatní děti,“ připodobňuje to Tomáš Rieger.

„Určitě jsou obdobná díla potřeba a není jich nikdy dost. Nemyslím si však, že jen ve vztahu majority k Romům, ale obecně kvůli hrubosti a násilí ve společnosti - jmenovat můžeme například od šikany ve školách přes neurvalé výroky politiků až třeba po řádění fotbalových fanoušků,“ míní v širších souvislostech Martin Nebesař, ředitel Domu romské kultury o.p.s., který se zabývá integrací a reintegrací romské národnostní menšiny zejména z Chanova. „Poznání je síla. Je dobré vědět. Vědění posiluje,“ říká ve filmu Arnošt Lustig a v další replice dodává: „Když dnes někdo mým dětem řekne. Sbalte si ranečky, oni už vědí a řeknou ne, my nikam nenastoupíme, my bychom věděli, co se stane.“

Osvětimská hrdinka pojede do škol

Hodinový snímek je zamyšlením Arnošta Lustiga s humorným nadhledem nad vlastním životem, poznamenaným negativní zkušeností. Ve filmu se dále kromě Marty Kottové objevují rovněž Lustigova sestra Hana Hnátová, Zdeněk Mahler a další kamarád z Osvětimi Jiří Justic, Karel Hvížďala a Květa Fialová.

Marta Kottová se s tvůrci filmu, za nímž stojí režisérská dvojice Kristina a Ivo Pavelekovi, vrátí do severních Čech letos na podzim. V rámci besed by se tak emotivní a fakty podložený film měl dostat do zdejších škol. „Máme zatím zkušenost například v Liberci, u gymnazistů, a víme, že pro ně má film význam, i když třeba vůbec neznají Arnošta Lustiga. Hlavním, cíle je zachovat jeho výpověď,“ podotkl režisér.

Stigma holocaustu provází přeživší vězenkyni Martu Kottovou po celý život: nejen, že se celoživotně angažuje v osvětě mládeže a své zkušenosti z dob druhé světové války se snaží předat současným generacím, ale shodou okolností v Mezinárodní den památky obětí holocaustu  27. ledna se jí v roce 1953 narodil syn.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Špinavá hra proti ČD Cargu. Někdo se prostě rozhodl, že zničí, co funguje a vydělává?

16:45 Špinavá hra proti ČD Cargu. Někdo se prostě rozhodl, že zničí, co funguje a vydělává?

Pojďme zničit to, co funguje. A funguje to dobře. Proč? Protože my jsme přišli o kšefty. Ve zkratce …