Já prostě Čechy nepřesvědčím, aby brali uprchlíky, naléhal Zaorálek na hlavouna EU. Ten pokýval hlavou a řekl: „Stejně vás potrestáme.“ Je jim všechno jedno

07.06.2017 14:35 | Zprávy

REPORTÁŽ „Připadal jsem si jako blázen po setkání s řeckým eurokomisařem Avramopoulosem. Vysvětloval jsem mu, že u nás lidi prostě nepřesvědčíme, abychom přijímali uprchlíky z islámských zemí, když si ani v řadě vyspělých států Evropy s nimi nevědí rady a oni se pak radikalizují. Avramopoulos si mne vyslechl, pokyvoval hlavou, ale stejně pak veřejně vyhlásil, že země, které nedodrží uprchlické kvóty, budou sankcionovány,“ uvedl v odborné debatě o budoucnosti Česka v Evropské unii ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který si na diskuzi k tomuto tématu přizval do Ostravy europoslance a sociologa Jana Kellera a renomovaného profesora filosofie Václava Bělohradského.

Já prostě Čechy nepřesvědčím, aby brali uprchlíky, naléhal Zaorálek na hlavouna EU. Ten pokýval hlavou a řekl: „Stejně vás potrestáme.“ Je jim všechno jedno
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si na diskusi do Ostravy pozval europoslance a sociologa Jana Kellera a renomovaného profesora filosofie Václava Bělohradského

Léta 2017 a 2018, kdy se v řadě evropských zemí uskuteční parlamentní volby, budou pro budoucnost Česka i celé Evropy tentokrát nadmíru důležitá, a to zvlášť, když politická situace ve světě není vůbec růžová a připomíná dobu před první světovou válkou. A to včetně tvrdého prosazování národních zájmů USA, jak to dnes předvádí Donald Trump. To si alespoň myslí ministr zahraničních věcí a místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Podle jeho dalších slov se bude muset Česká republika brzy rozhodnout, kterým směrem se vlastně vydá. Jestli k přijetí eura a větší integraci Evropské unie, která může znamenat i mnoho dalších nepříjemných omezení s určitou menší ztrátou suverenity, anebo zůstat spíše na okraji EU, kde nám může hrozit hospodářský pokles i pomalejší ekonomický vývoj.  Rozhodování o tom tedy bude velmi nesnadné a složité. V průběhu debaty pak zazněla z úst všech tří politických osobností velmi tvrdá kritika Evropská unie, nicméně s dovětkem, že Česko je s ní velmi úzce hospodářsky provázané, a není proto možné zůstat v izolaci.   

„Mně nejvíce vadí, že v Unii se vlastně nedělá tradiční politika se všemi nutnými kompromisy, které k ní neodmyslitelně patří. Vládne tam úřednicko-byrokratický systém ve stylu, když neuposlechnete našich příkazů, tak vás dáme k Evropskému soudu a konec. Nejzřetelněji se to projevilo při migrační krizi, kdy jsem hned od počátku přesvědčoval vedení Evropské komise, že my přece nemusíme zažít podobnou negativní zkušenost s islámskými imigranty jako v řadě vyspělých západoevropských zemí. Není to přece naše povinnost. Znám situaci v některých francouzských arabských čtvrtích a tam se opravdu nedá moc klidně žít,“ konstatoval ministr Zaorálek. Svoje názory pak ještě doplnil: „To neznamená, že bychom byli nějací xenofobové, v posledních letech jsme například přijali desetitisíce Ukrajinců i Vietnamců, protože i druhá generace těchto přistěhovalců se s námi sžila, není dramaticky frustrovaná a neprovádí nám tady žádné teroristické útoky. Teď se situace s migrační tématikou začíná opakovat. Já jsem si zas připadal jako blázen. Sjednal jsem si schůzku s řeckým eurokomisařem Dimitrisem Avramopoulosem a vysvětloval mu, že u nás lidi prostě nepřesvědčíme, abychom přijímali uprchlíky z islámských zemí, když si v řadě vyspělých států Evropy s nimi nevědí rady a oni se pak radikalizují. Avramopoulos si mne vyslechl, pokyvoval hlavou, ale stejně pak veřejně vyhlásil, že země, které nedodrží uprchlické kvóty, budou sankcionovány. Nepřijal ani argument, že pokud bychom kvóty u nás tvrdě prosazovali, získaly by přízeň voličů nacionalistické strany. Jim je to jedno, což je strašně krátkozraké, a důsledkem toho byl i brexit, za nejdůležitější považují jen splnění cílů, které si daly státy, které nyní nejvíce ovlivňují dění v EU.“

Finanční krize rozdělila státy Evropské unie

Místopředseda ČSSD potom dále kritizoval vedení EU za to, že je zcela odtržené od života běžných lidí, a podotkl, že by jim určitě neuškodila některá reálná zkušenost. „Musím se přiznat, že jsem asi selhal jako příznivec multikulti. Bydlel jsem na sídlišti v Ostravě-Dubině vedle romské rodiny, a dlouho jsem to nevydržel, po určitě době jsem se musel odstěhovat, protože jsem se také potřeboval někdy v noci vyspat, a to se moc nedalo,“ podotkl Zaorálek k tomu, že by možná podobné zážitky přiměly špičkové evropské politiky k alespoň částečné změně stanoviska na vytváření „bezbřehé“ multikulturní společnosti.   

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

Pozitivní diskriminace

Na jednu stranu odsuzujete pozitivní diskriminaci, na druhou stranu vám nevadí, že se jí vaše vláda dopouští? Proč třeba neustále zvýhodňujete Ukrajince? Já to chápal zpočátku, ale po třech letech? A druhá věc, proč už se dnes nemůžou problémy nazývat skutečnými jmény, proč se kolem některých našlap...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

17:31 Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

Vladimír Vlček je od roku 2021 generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky. A …